Před zhruba třinácti lety jsem se s rodiči odstěhoval z města na vesnici. K domu na vesnici patří kočka, ale také slepice. Slepice jsme pořídili až o rok později, nejdříve jsme museli všechno připravit na příchod nových členů rodiny: postavit plot a kurník.

A nyní vám povím, jak jsem na tom byl postupem let se slepicemi, největší změnou vždy samozřejmě byla výměna kohouta, takže si to popíšeme na nich:

Caruso (2012 – 2013)

Tohoto kohouta jsme koupili s 10 dalšími slepicemi. Bohužel 2 z nich zemřely brzy, při jedné bouřce. Kohout i jeho slepice byli z druhu leghornka. Něco o leghornkách vám povím na konci tohoto článku.

Caruso byl hodný kohout, do té doby, než jsme k němu vypustili naše vylíhlá kuřata, na všechna 3 stále agresivně útočil, a tak skončil na pekáči.

Shrek (2013 – 2014)

Naštěstí jedno z kuřat byl také kohout, a tak převzal po Carusovi velení, ale ne na dlouho, byl ještě horší než Caruso. Slepice sice nehonil, ale místo nich si vybral tříletou sousedku a to byl jeho konec. Zase jsme si dobře pochutnali.

Fion (2014 – 2015)

Na trůn tedy nastoupil jedináček araukaní kohoutek, který se nám vylíhl ze 3 pracně sehnaných vajíček. Na začátku to byl hodný kohout, který se nechal i hladit. Bohužel se s věkem změnil. Nejdříve útočil na mne. Pak začal honit mamku a nakonec si troufl i na taťku. Ani 2 obranné kopance od taťky ho nepoučily. Musel tedy skončit jako jeho předchůdci.

Scooby (2015 – 2021)

Tohohle kohouta jsme dostali od zámecké paní. Byl moc hodný. Během jeho života se u něho vystřídalo mnoho slepic. Část svého života dokonce spoluvládl se svým synem Planktonem. Plankton chtěl převzít vládu a hodný Scooby se ho začal bát. Museli jsme tedy udělat nedělní oběd. Scooby žil ještě asi rok, ale zradilo ho zdraví, a když skoro už nemohl chodit, tak jsme ho zbavili trápení.

Yoda (2021 – dosud)

Yoda zamlada

Yoda nyní

Tohoto kohouta možná znáte. „Narodil se“ u mé babičky a dědy 29. 7. 2021. My jsme si ho přivezli 27. 10. 2021. Yoda je zatím hodný a k letos v srpnu vysezeným 3 svým potomkům (snad to budou slepičky?) se chová dobře. I když pár výchovných klovanců už schytali.

Tolik stručně o kohoutech, kteří našim slepicím vládli.

A na závěr něco o zmíněných druzích slepic:

Leghornka

Tyto slepice jsou původem z oblasti Itálie zvané Toskánsko.
Vejce: bílé, průměrná snůška 300 vajec/rok, mohu potvrdit, že výhodou těchto slepic je to, že snáší skoro celý rok, nevýhodou je, že moc nesedí na vejcích a tedy je třeba použít líheň.
Hmotnost: kohout: až 3,4 kg, slepice: až 2,5 kg.
Tyto slepice mají také (většinou) celé peří bílé.

Araukana:

Naše poslední araukana

Našs poslední araukana 2

Araukana je původem z Chile.
Jsou 2 druhy araukan: s ocasem a bez ocasu, já jsem měl převážně ty bez ocasu.
Vejce: modrozelené, snesou jich 170–180/rok, tedy jasnou nevýhodou je, že snáší méně vajec, ale ta barva vajec je prostě skvělá.
Tyto slepice také moc na vejcích nesedí.

Vejce-zelená jsou od Araukany

Hmotnost: kohout: 2 kg, slepice: 1,5 kg (ale mohou vážit i mnohem více).

Z vlastních zkušeností vím, že druh araukana má agresivnější kohouty, takže jejich pořízení doporučuji alespoň trochu promyslet.

A ještě jedna zajímavost:

Černý ďábel

Černý kohout na výstavě v Novém Bydžově

Tohoto kohouta z druhu Ayam Cemani bych si rád pořídil, až skončí služba Yody. Viděl jsem ho na jedné výstavě a rád bych k němu pořídil i pár slepic. Bohužel tyto slepice snáší růžová vejce a ne černá, jak říká internet.

Doufám, že jste se dozvěděli něco nového, a pokud máte dotazy a nebo svoje zážitky, tak budu rád, když je napíšete do diskuze.

Zdroje

• Wikipedie – Leghornka
• Wikipedie – Araukana