Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Nevidomá kráska

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Povídky
    Bylo mi pět, když se mi stala ta nehoda. Nepamatuji si přesně co se stalo, ale asi jsme se s mamkou vybouraly. Byla tma, pršelo a mlžilo se. Pak si pamatuji jenom nemocnici. A toť vše.

    (P) Studentka, © Profimedia.cz

    Uběhlo od té doby dvanáct let. A já nevidím. Víte, jaké to je, slyšet sýkory, kosy, sýčky a další zvířata, která nevidím, ale vnímám to? Je to, jako bych to viděla v prázdném a tmavém světě. Och, zapomněla jsem, jmenuji se Lisa. E...mm.. Lisa Stimlinsonová.

    „Liz... Zlato, pojď dolu,“ zvolal otec „Tati, to je vtip.“ Táta se začal smát: „Lizy, pojď, vždyť to není poprvé, zlatíčko.“ Šla jsem po schodech, držela jsem se bílé zdi. Otec na mne volal: „To nic, krásko, jen celé schodiště a jsi tu.“ „Tati, rozptyluješ mě,“ ozvala jsem se. Táta se zase usmál a pak dodal: „Lizy, jsi celá máma.“ V té chvíli jsem se usmála: „To má být kompliment.“ A klopýtla jsem, letěla jsem ze schodů a táta pokřikoval: „Liz, Liso.“

    V tom momentu jsem myslela, že je konec, ale táta mě chytil. Radostně zvolal: „Krásko, to mi příště nedělej.“ „Tati, díky,“ řekla jsem. On se jen usmál a řekl: „Hurá do školy.“

    Já nahodila falešný úsměv a jelo se. Hned u školy mě vyzvedla Carrie, má spolužačka. „Tak ahoj broučku,“ rozloučil se se mnou. Carrie se na mne podívala: „Jsi tak krásná, kdyby ses viděla.“ Já se usmála. Carrie mě vedla za ruku a přitom mi povídala o tom, jak vypadám a jak jsem skvělá.

    Ve třídě jsem narazila do nějakého kluka. Asi byl nový nevěděl, že jsem slepá. Promluvil ke mně: „Promiň, jsem Nick.“ Já odpověděla: „Já Lisa.“ „Krásný jméno,“ řekl Nick. Já se usmála: „Jen to Nicku??“ Nick koktavě řekl: „Ne, to ...ne... ty...t...y... jsi moc..chci říct hodně...šíleně...“

    V tom přišla Carrie: „Jsi v poho, Lis?“ Já kývla a Nickovi jsem řekla: „Tak ahoj, Nicku.“ Nick se usmál a já šla do třídy.

    Autorka:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (16)

    Příspěvek z 29. ledna 2017 v 9:26.
    Verča-22 v něm napsala:

    Reakce na Verča-22:

    Omlouvám se za chyby.1010

    Příspěvek z 29. ledna 2017 v 9:25.
    Verča-22 v něm napsala:

    Asi si to (ne)vymyslela

    Článek je hezký,ale pořád se mi to nezdá.Tento příběh jsem už slyšela několikrát vždy to bylo trochu jiné a pokaždé s jiným jménem.Proč třeba nechodíš do školy pro nevidomé.Je to celé zvláštní.Také třeba Anglická jména(chápu chceš zachovat anonymitu)Nebo jsou to jména z češtiny do angličtiny.
    !!Nikdo si to neberte vážně je to jenom můj názor!!
    1111

    Příspěvek z 22. ledna 2017 v 19:20.
    Modralka v něm napsala:

    Nevím

    Myslím, že sis to vymyslela, je to sice hezky a dojemně napsané, pár věcí mi ale nehraje:
    -anglický jména (ale chápu, že chceš zachovat anonymitu)
    -slepost (ve městě máme školu pro slepé a myslím, že každé slepé dítě nechodí do normální školy.
    -když máš havárku, můžeš přijít o ruku, mozek, ale nikdy ne o zrak.

    Každopádně je to hezky vymyšlené. Neber to jako urážku. 16