Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Nové přírustky v ZOO Jihlava - nosálové i plameňáci

    vydáno  •  Příroda · Zvířata · ZOO
    Jihlavská rodinka návštěvnicky oblíbených nosálů červených se nedávno rozrostla hned o 8 jarních mláďat.

    Nosál červený - Nosál červený, ilustrační foto, © Alík

    16. května se jedné ze samic narodila trojčata a o dva dny později se maminkou stala i druhá samička, která má 5 mláďat. Otcem je dvouletý samec ze zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou, obě „mamky“ (tříletá a pětiletá samice) pochází ze Zoo Praha. V Jihlavě společně žijí od začátku loňského roku.

    Doslova nosálí „drobečci“, kteří se narodili po dvou a půl měsíční době březosti, vážili po porodu jen 100 až 180 gramů. Rostou ale velmi rychle, a i když jsou zatím společně s matkami umístěni ve vnitřní ubikaci, během čtrnácti dnů už je budou moci obdivovat i všichni návštěvníci jihlavské ZOO ve venkovním výběhu nosálů.

    Nosál červený (Nasua nasua) obývá nejrůznější biotopy Jižní a Střední Ameriky. To, že může žít ve vlhkých deštných pralesích stejně jako například v polopouštích, mu umožňuje jeho pestrý jídelníček - loví především hmyz (brouky, termity, mravence, ale i pavouky, stonožky či suchozemské korýše), žáby i drobné savce a plazy. Svými protáhlými čenichy zkoumá vše, na co narazí - třeba i kusy ztrouchnivělého dřeva, zdali se v nich neskrývá něco na zub. S oblibou si pochutnává i na dužnině plodů některých rostlin, kterou vyškrabuje tlapkami.

    Dospělí samci žijí samotářsky, zatímco samice a mláďata se sdružují do skupin čítajících až 40 zvířat. V období rozmnožování se každý dospělý samec pokouší přivlastnit si některou skupinu samic i s mláďaty, o niž svádí souboje s ostatními samci. Vítěz se potom přidruží ke „své“ skupině, kterou si pečlivě hlídá, a všichni vetřelci musí počítat s tím, že samec je připraven způsobit jim svými ostrými drápy hluboké a velmi bolestivé rány. Po páření samice vyženou samce ze skupiny, pravděpodobně proto, aby se vyvarovaly nebezpečí, že by mohl zabít a sežrat jejich mláďata.

    V některých oblastech jsou nosálové loveni pro maso, jejich stavy jsou však zatím stálé a v blízké budoucnosti jim nebezpečí nehrozí.

    Také Plameňáci růžoví (Phoenicopterus ruber roseus) v africké vesnici Matongo se v těchto dnech připravují na rodičovskou úlohu - na kuželovitých hnízdech z bahna zahnízdilo již 11 párů. Samice kladou jediné vejce, inkubace trvá zhruba 30 dní a o vajíčko i o narozené mládě se střídavě starají oba rodiče.

    Chovné hejno plameňáků růžových bylo do jihlavské ZOO přivezeno z Tanzánie v průběhu února a března 2002. V těchto dnech je v jihlavském hejně celkem 47 plameňáků, z toho 4 předloňská a 8 loňských mláďat.

    Mezi „nej“ jihlavské zoo patří i několik zvířat, která jsou nejmenší svého druhu. K nim se řadí i Pony shetlandský - nejmenší z malých forem koně domácího. Jihlavské rodince těchto poníků se za 7 let narodilo celkem 8 mláďat, z toho 7 samečků a jedna samička.

    O to větší radost udělala chovatelům malá samička, která se narodila 10. května. Maminkou je devítiletá Viktorka, původem z děčínské zoo, a otcem jedenáctiletý strakáč Venoušek z Olomouce. Malá kobylka se má čile k světu a vesele se prohání ve venkovním výběhu.

    Úplně poprvé se v Jihlavě podařilo rozmnožit také Chřestýše stříbřité (Crotalus vegrandis). Tento mezi chovateli jedovatých hadů oblíbený druh získala zoo v prosinci roku z Londýna. Jednomu ze dvou chovných párů se 15. května narodilo celkem 9 mláďat zatím neurčeného pohlaví. Malí chřestýšci měří kolem 30 centimetrů.

    Mláďata jsou velmi pestrá s kontrastní kresbou, která s postupujícím věkem mizí. Dospělí jedinci jsou světle hnědí s mnoha šupinami s bílým okrajem, takže zdálky působí jejich zbarvení jako stříbrné. Běžně dorůstají délky okolo jednoho metru. Jsou to masožravci, v přírodě loví různé menší savce a ještěry. V angličtině se tento druh chřestýše nazývá „Uracoan rattlesnake“ a v němčině „Uracoan Klapperschlange“ - oba názvy jsou odvozeny od jména městečka Uracoa, ležícího v blízkosti jeho typové lokality ve východní Venezuele. Jed tohoto chřestýše je velmi účinný, ale had jej při kousnutí uvolní pouze malé množství, a tak jsou smrtelné případy uštknutí člověka vzácné.

    Více informací najdete na stránkách www.zoojihlava.cz.

    Autor: (6 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!