Ano,chápu vás jste zvědavý. Třeba se s tím nechci chlubit. Ne, nepotřebuji pozornost. Nejsem rozmazlená, vážím si každé maličkosti. Jen je smutné, že mě rodiče k ničemu nevedli jen k tomu ,abych šla co nejdříve vydělat nějaký peníze ,abych jím je dala. Matka ,třeba nechodila do práce byla líná.. A válela se v křesle ani pořádně neuklidila. Nechci ,aby mě někdo litoval. Každý má svůj příběh, jiné příběhy.

Nebudu tě litovat, protože tu jsou i tací, kteří jsou na tom mnohem hůř, než ty. Bylo by fajn, kdybys napsala, co ti dělali tak špatného a z toho, co čtu, tak mi připadáš, že furt žádáš o pozornost a aby všichni kolem tebe skákali. Taky by bylo fajn popřemýšlet nad tím, kvůli čemu tě rodiče okřikovali. Já dřív taky brečela, když mě máma okřikla, že chci za otcem, že je máma hrozná, že mě nemá ráda, přitom dnes si uvědomuju, že jsem dělala fakt kraviny. Napadlo tě třeba, že ti nevěnují tolik pozornosti kvůli práci? Chápeš, já se s mámou vidím několikrát do týdne jen večer, kdy se občas jen pozdravíme a nechám ji být, aby měla po práci klid, ale nebrečím, že si mě nevšímá, protože vím, že pracuje, abych měla co do huby a střechu nad hlavou. Každý normální člověk na tvém místě by si sedl a vyřešil to z očí do očí s nimi, nebo skrz dotyčného člověka, kterému věříš.
Ale jak už bububububu napsal, nevíme, co špatného ti dělali.

Hezký článek :)