Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    O stromu života a vzpomínek

    vydáno  •  Příroda · Čtenáři píší Alíkoviny · Povídky
    Každý strom má člověka, který ho zná a všechno o něm ví. V tomto příběhu ale strom o svého člověka přijde a hledá si nového. Najde toho pravého?

    (ilustrační snímek), © AP

    "Stalo se to v létě. Vlastně se to stát nemělo, ale už to nejde vrátit." Tohle jediné si  Javor myslel, když přišel o svého člověka. Jeho člověk v létě zemřel. Utopil se, když si hrál s kamarády u řeky. Spadl do vody a rozbil si hlavu o kámen. Už mu nebylo pomoci.

    Javor měl v sobě mnoho jeho vzpomínek, snů a mnoho jejich společných dnů. Prožíval s ním už svůj několikátý život. Vždy se vrátil, ale tentokrát to bylo jiné. Když tak mladý člověk přijde o život, trvá mu léta, než se může vrátit. A to bylo pro Javor špatné. Vždyť to byl on, jeho snář, kamarád a nejlepší přítel. A takhle dopadl. Pomalu uvadal, nekvetl. Ani listy na něm už nerostly, jak moc byl smutný. 

    Jednoho dne kolem Javoru prošlo děvče, malé s dlouhými kudrnatými vlasy. Prozpěvovalo si nějakou písničku, ale to bylo Javoru všechno jedno. Viděl totiž její duši. Tak krásnou a čistou duši neviděl už hodně dlouho. Naposledy u člověka jeho souseda Topola. Topol byl bohužel skácen a s ním zmizel i jeho člověk. To děvče ho prostě uchvátilo. A také věděl, že to děvče si ještě žádný strom nevybral a ono si nevybralo žádný strom.

    Snažil se ji získat pro sebe. Začal kvést, rostly na něm lístky a voněl tak krásně, jako žádný jiný strom. Nechal si také narůst větve v menší výšce, aby se děvče pohodlněji dostávalo do jeho koruny.

    Potom se ale stalo něco, co mu vyrazilo dech. Děvče přišlo ke všem stromům, které potkalo a objalo je. Něco jim pošeptalo a šlo dál. Javor nic neslyšel a děvče mu také nic neřeklo. Okolní stromy mlčely.

    Javor už nedoufal. Byl velice zoufalý. Děvče se už měsíc neukázalo.

    Pak najednou přišlo. S copánky po obou stranách neslo krásný košík a láhev s vodou. Přistoupilo k Javoru, přitisklo k němu hlavičku a uvidělo vše, co Javor se svým bývalým člověkem prožil. Bylo jí ho moc líto, protože ostatní stromy měly prázdné vzpomínky. Vždy zapomněly.

    Kouklo se na Javor, vyšplhalo nahoru a pošeptalo mu tři vzácná slova. Netušil, kde je získala, ale od té doby byli spojeni už navždy. Javor měl svého člověka, vzácného a ušlechtilého. Byl velice šťastný.

    Přejme takovýto konec každému stromu a neničme je, ani jejich větve.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (3)

    Příspěvek z 30. března 2014 v 6:23.
    SVERYAS v něm napsala:

    Krása!

    Páni, to je nádherný příběh! Souhlasím s návrhem, aby jsi vydala knížku s více takovými příběhy!25

    Příspěvek z 29. března 2014 ve 13:34.
    anička999 v něm napsala:

    Kolik ti je?

    Vymysli takových příběhů více a vydej si knížku :D 16

    Příspěvek z 28. března 2014 v 19:46.
    Bella v něm napsala:

    Žijme život s láskou

    Tohle je opravdu krásný příběh, nad kterým bychom se měli zamyslet a uvědomit si, že sebe i okolí bychom měli obdařovat láskou a porozumněním.