Ministerstvo školství opakovaně prohlásilo, že i navzdory uzavírce škol proběhnou letní prázdniny normálně v létě, proto vláda koncem března otevřela důležitou otázku, kdy vlastně letošní léto bude. Navrhovaný krizový balíček opatření by měl následující roční období odložit o tři až sedm měsíců, v závislosti na tom, jak rychle se podaří pandemii nemoci COVID-19 zvládnout.
Podle nově přijatého zákona budeme v noci ze soboty na neděli znovu přeřizovat hodinky, tentokrát jednorázově o tři měsíce nazpátek. Česká republika se posune z časové zóny UTC+02:00 SELČ (středoevropský letní čas) do zbrusu nové časové zóny UTC-2182:00 ČUČ (český univerzální čas). Po sobotě 4. dubna bude následovat neděle 5. ledna. V pondělí bohužel neproběhne tradiční tříkrálová sbírka, kvůli zákazu shromažďování bude jen jednokrálová.
Posun času nadšeně uvítali podnikatelé z oblasti pohostinství a kultury, kteří mají na následující měsíce naplánované různé akce a zájezdy. Nyní můžou všechny proběhnout podle plánu, protože druhý dubnový týden nastane až za čtvrt roku a tou dobou již snad bude po pandemii.
Odložené období
Před nemalou výzvou stojí nyní ministerstva zemědělství a životního prostředí, která musí zbrzdit nástup běžných přírodních procesů, aby léto začínalo nejdříve až v červnu a nikoliv v březnu, který nás čeká za dva měsíce. Náklady na úpravu českého podnebí se pravděpodobně vyšplhají do řádu biliard korun. Drobný zlomek z této částky se nejspíš vrátí do rozpočtu zpátky díky výjimečně vlídnému počasí. Záležitost komentuje RNDr. Pavel Jůza z ČHMÚ: „Po útlumu cestovního ruchu v důsledku karantény se dá očekávat, že v teplém a slunečném červenci k nám bude cestovat za teplem značný počet turistů z ostatních evropských zemí, ve kterých v tu dobu bude chladný a nevlídný říjen.“
Plánované teploty ve střední Evropě v (našem) červenci.
Na otázku provozovatelů lyžařských areálů, zda se budou podobně posouvat i další období, odpověděl premiér Andrej Babiš: „To se zatim neví, to se určitě nějak vyřeší“. Ve hře je prý i varianta, že on osobně zkrátí podzim, a tedy „zima začne už v septemberu“ (v září).
V oblasti školství je harmonogram docela jednoduchý. Školáky čekají znovu jarní prázdniny a pak v červenci (= za šest měsíců od teď) letní prázdniny, které potrvají klasicky dva měsíce. Ministerstvo prý rozhodně nestojí o podobný skandál, jaký vyvolala minulá změna termínu. Krátce po podepsání zákona vzpomněl na školou povinnou mládež i prezident Zeman, když v přímém přenosu prohlásil: „Budete se možná divit, pane redaktore, ale i já jsem chodil do školy, a proto moc dobře vím, jak je velice důležité, aby letní prázdniny trvaly dva měsíce a aby byly v létě, než aby byly třeba kratší a třeba i v jiné roční době, než je právě léto.“
Od začátku tiskové konference bylo zřejmé, že se prezident a premiér chtějí dotknout palčivé otázky
Zákon podpořilo i hnutí SPD, jeho předseda Okamura se již dříve vyjádřil: „Myslím, že to lidé uvítají. Je to praktičtější, v létě, když je pěkné počasí, bude déle světlo. Mám zkušenosti z Japonska, které je jednou z nejvyspělejších zemí světa, a žádný dvojí čas tam neexistuje.“
Komunističtí poslanci údajně prosazovali, aby se hodiny posunuly rovnou o 150 dní, to jest na čtvrtek 7. listopadu. Narazili však na nepřekonatelný odpor ze strany ministerstva financí, které zdůrazňuje, že rok 2019 už opravdu skončil a nikdy se nevrátí. „Pro všechny resorty je koronavirová pandemie naprosto nová situace, tak by i ministryně financí mohla projevit špetku odvahy,“ hřímal na chodbě popuzený člen KSČM, který si nepřál být jmenován z obavy o svoji funkci místopředsedy sněmovny.
Zákon má i výrazné odpůrce
Proti změně se ostře vymezily církve, které znepokojil posun křesťanských svátků na jinou dobu, než kdy se slaví ve světě. „Je to zákeřný úskok těsně před Květnou nedělí!“ napsal na Kristův facebook jeden z jeho fanoušků. Ruští přistěhovalci ale tamtéž připomínají, že i pravoslavná církev mívá Vánoce a Velikonoce jindy než západní svět a že tato odlišnost patří mezi jeden z nejmenších problémů, které Ruská federace má.
Historici z Akademie věd upozorňují, že už před pěti sty lety někteří Evropané slavili Nový rok na přelomu března a dubna. Vzdělanější lidé, kteří uznávali pravidlo, že rok začíná 1. ledna, se pak těmto bláznům smáli, vymýšleli vtipy na jejich účet, a tak nejspíše vznikla tradice aprílových žertíků. Nyní prý hrozí, že se historie zopakuje a okolní státy se začnou ČUČu vysmívat. „Teď máme větší starosti, než jestli jsme terčem žertů,“ prohlásil ministr životního prostředí Brabenec.
Pirátská strana upozorňuje, že počítačové systémy „nejsou na podobné cesty časem stavěné“ a že případný kolaps českého internetu pravděpodobně způsobí, že lidi vylezou ven ze svých doupat do skutečného světa. „Nemůžete je jen tak odpojit, nastane zombie apokalypsa,“ hýří pesimismem předseda pirátů Bartoš.
Děsivý obrázek lidí pátrajících po internetovém připojení, © Steve Cutts
Vyjádřilo se i hnutí Milion chvilek pro demokracii, které prý zákon vnímá jako doslovné odsunutí demokracie o milion chvilek, protože tím vláda odloží nejen léto, ale i jakékoliv příští volby. „No jo, já to tušil, že jedna chvilka trvá 7,9 sekundy,“ pochopil ponaučení premiér Babiš.
Část opozičních senátorů sepsala pozměňovací návrh, který by ČUČ posunul nikoliv o tři měsíce, ale rovnou o celý jeden rok. Ministr zdravotnictví to označil za naprosto zbytečnou paniku, karanténní opatření prý nepotrvají tak dlouho, aby bylo nutné odložit rok 2020 na příští rok.
Někteří vládní poslanci znepokojeně konstatovali, že je český univerzální čas odvozený od letního času a že by bylo mnohem lepší jej odvodit od času zimního. Chtěli by tuto otázku znovu otevřít na podzim (pokud nějaký bude). Je tedy možné, že se střídání letního a zimního času ještě vrátí. „Nečinně se chovat, je nazpět jít,“ připomíná ministr dopravy Karel Havlíček Borovský.
