V Zimním království vládl hodný a oblíbený král, který měl tři děti, trojčata. Jednu dceru a dva syny. Královna, manželka krále, byla zakleta. Stala se z ní zlá čarodějnice, která držela v tomto království celoroční léto. Zaklel ji bratr krále, když jejím dětem byli tři roky, a to proto, že si nevybrala za muže jeho. Od té doby je král smutný a není s ním k vydržení.

Dnes je to přesně 10 let, co je královna zakletá, a trojčata slaví své 13. narozeniny. „Tati, pověz nám něco o mamince,“ přemlouvaly krále jeho děti, když jedly oběd. „Tak dobře, pohodlně se usaďte,“ řekl jim a začal vyprávět.

„Královna, vaše maminka, byla prostá děvečka ze vsi. Když jsem si jednou vyjel na projížďku a zabloudil jsem, tak mě její rodina nechala u sebe přespat. Další den mi ukázali, kudy se vrátit na zámek. Odjížděl jsem velice nerad, protože jsem se zamiloval do Aničky, vaší maminky. Vracel jsem se tam častěji a jednou jsem požádal o Aničky ruku. Když vám byly tři roky, tak se tu objevil můj bratr, který se do ní také zamiloval, a zaklel ji, protože ovládal kouzla jako moje maminka, vaše babička. Nyní čekám, až Aničku někdo vysvobodí.“

„A jak ji může někdo vysvobodit?“ zeptal se Dan. „Musí to proběhnout v lednu, a to tak, že ji někdo mile překvapí. Všichni ji jen štvou, ale nikdo jí zatím neudělal nebo nedal nic dobrého. Jenom dobro ji může vysvobodit,“ odpověděl král a odebral se k sobě do ložnice.

„Co kdybychom se převlékli za Tři krále a došli překvapit naší mamku?“ napadlo Lili. „To je dobrý nápad. Stejně je letos řada na nás, abychom obcházeli domy jako Tři králové,“ ozval se nejtišší Kuba. „Zítra jsou Tři králové. Máme šanci osvobodit mamku. Teď jdeme každý k sobě do pokoje a zítra řekneme náš nápad taťkovi.“ „Tak dobře,“ souhlasili oba s Danem.

Ráno se děti probudily a hned upalovaly na snídani, kde řekly panu králi svůj nápad.

„To nezní špatně, ale mám o vás strach,“ řekl jim na to pan král. „Neboj. Kdyby něco, utečeme a zkusíme to na její narozeniny, které má za týden, a to nám můžeš pomoct,“ vysvětlila Lili. „Máte pravdu. Měl bych přestat být zbabělec a také se snažit osvobodit královnu,“ řekl král s úsměvem a dojedl svou snídani.

„Tak my jdeme,“ zavolal na taťku Kuba. „Dobře, držím vám palce,“ odpověděl král a oni odešli.

„Všechny chalupy jsme obešli. Chybí nám poslední...“ „A v té je naše mamka,“ dodala za Kubu Lili. „Přesně tak. Seberte všechnu svou odvahu a jdeme,“ řekl Dan a zaklepal na dveře poslední chalupy. Přišla jim otevřít ženská, která vůbec nevypadala jako čarodějnice, ale když se podívali pořádně, tak měla u nosu malou bradavici. „My Tři králové jdeme k vám…“ Začali zpívat, ale ženská je přerušila: „Nezajímají mě Tři králové. Jděte pryč!“ Vyhodila trojčata a ona s nepořízenou odešla.

„Jak to dopadlo?“ zeptal se jich král, když se vrátili. „Vyhodila nás. Vrátíme se tam na její narozeniny a doneseme jí nějaký dárek,“ řekl Dan a všichni si zalezli k sobě do pokoje.

Den narozenin královny

„Pojďte na večeři. Po večeři vezmeme každý dárek a půjdeme za královnou,“ rozkázal král a sedl si ke stolu. „Tak dobře. Dobrou chuť,“ řekli všichni najednou a pustili se do jídla.

„Výborná večeře,“ usmál se Dan a pohladil se po plném břiše. „To teda byla, ale teď jdeme udělat to, na co se všichni těšíme nejvíce – vzít dárky a donést je naší mamce,“ řekl Kuba, který už běžel ke stromku, kde měli připravené dárky pro královnu.

„Tak jsme tady. Kdo zaklepe?“ zeptal se král, který měl plné ruce. „Já zaklepu,“ ozvala se Lili a vydala se statečně ke dveřím.

Otevřela jim zase ta žena ve stejném oblečení jako minule. „Dobrý večer. Přišli jsme vám dát nějaké dárky. Je to naše každoroční tradice. Vždy navštívíme týden po Třech králích jednu rodinu a dáme jí dárky, letos je řada na vás,“ vysvětlila Lili statečně a král s Danem a Kubou předali dárky. „Děkuji. Nikdy pro mě nikdo takovou věc neudělal. Jsem vám neskutečně vděčná,“ řekla královna a začala se proměňovat. Když se proměnila úplně, začalo sněžit a na rybníku vedle chalupy, kde královna bydlela, se objevil led.

„Děkuji vám za vysvobození. Už jsem si myslela, že to nikdo nedokáže,“ poděkovala jim královna a všechny obejmula. „To neděkuj mně, ale našim dětem. Ony dostaly tak skvělý nápad,“ odvětil král s úsměvem. „To byla maličkost, ale teď pojďte zpátky na zámek,“ řekla Lili a vyrazila.

Na zámku si všichni dali čaj a sedli si na své oblíbené místo s výhledem ven.