Život neexistuje bez smrti a láska bez ztráty.

Oba na konci zemřou – kniha od spisovatele Adama Silvery, kterou jsem sice četl už před nějakou dobou, ale mám pocit, že se přes ni nikdy nedostanu.

Fiktivní telefonní linka „hodina smrti“, která oznamuje lidem bez dalších informací, že během 24 hodin zemřou, a snad každý se jí bojí, hraje v téhle knížce nejvýznamnější roli.

Mateo a Rufus jsou dva vcelku rozdílní lidé a pravděpodobně by se nebýt zjištění, že zemřou ve stejný den, nikdy nesetkali. Mateo je tichý nevýrazný klučina, který většinu svého času tráví jen se svým nemocným tátou nebo nejlepší kamarádkou, na druhou stranu Rufus je hektický, problematický (i když velmi milý), dávno přišel o celou svou rodinu a žije v pěstounském domově.

Celá knížka se odehrává samozřejmě v jeden den – po ranním telefonátu v den jejich smrti. I tak toho ale společně stihnou vcelku dost, moc se mi zpracování knížky líbí, jelikož kapitoly se odehrávají v určitých časových úsecích celého jejich společného dne, který je jeden jediný.

Společně s hodinou smrti existuje také aplikace „poslední přítel“, kde si lidé po hovoru hledají kamarády na svůj poslední den, a právě tam se Mateo a Rufus poznají.

Mateo se na aplikaci poslední přítel obrátil okamžitě. Ale Rufus chtěl raději zůstat se svými „sourozenci“ z pěstounského domova, kvůli bitce se ale musel schovávat před policií a aby svůj poslední den nepromarnil, využil aplikaci poté, co ji uviděl v reklamě.

Mateo měl strach opouštět svůj byt, protože trpěl přehnanou úzkosti z myšlení na to, že se mu něco stane, i když moc dobře věděl, že je to stejně nezvrátitelné. Rufus ho ale v momentě, kdy si začali psát přes internet, vytáhl ven, Mateo toho nemohl litovat.

Knížka obsahuje lehkou LGBT tématiku, ne však extra vtíravou či stereotypní. Jde jen o pár přeslazených momentů mezi hlavními postavami, mezi kterými stihla za ten jeden den přeskočit jiskra a já si o to víc přál, aby oba na konci nezemřeli, protože vcelku velkou část knihy bylo poznat, že do sebe byli až po uši zamilovaní.

Zemřou tedy na konci? Ano. Oba na konci zemřou. Nechci prozrazovat přesný konec, kdyby si někdo knížku chtěl po tomhle článku přečíst. Mohu ale říct, že kvůli jednomu z těchto kluků mám strach si uvařit čaj.

Jako celek je knížka psychologického rázu (i když v ní samozřejmě najdete vtipné či dojemné části), doporučoval bych ji zhruba od dvanácti let, ale záleží asi na čtenářských preferencích. Jde o velmi obsáhlou knížku a při jejím čtení je dost možné, že zapomenete, že se vše odehrává v jeden den.

V celku dlouhý den pro čtenáře, ale pokud se podíváme z jiného úhlu, přátelství/láska Matea a Rufuse společně s jejich životy skončí mrknutím oka, knížka je ale opravdu nádherná.

Jak by asi fungoval svět, kdyby hodina smrti nebyla pouze fiktivní?