Nitroglycerin. I když se běžně využívá již více než 100 let, to slovo stále vyvolává představy nebezpečí a baněk s kapalinou natolik citlivou, že sebemenší šťouchnutí by mohlo způsobit katastrofální výbuch. A tak se na nás asi nemůže nikdo zlobit, uvěříme-li, že když Alfredu Nobelovi vyklouzla baňka plná nitroglycerinu z rukou, probleskl mu před očima celý život. I když se tento příběh traduje, není nejspíš zcela pravdivý. Další málem osudný zážitek mu však ukázal cestu k látce, která měla být jeho nejlidumilnějším vynálezem: dynamitu.

INICIÁTOR

Omylem géniem Některé objevy z historie lidstva jsou dílem čiré náhody. Ta vedla k převratným myšlenkám a vynálezům. Z knihy Omylem géniem ti v seriálu pěti dílů přináší Alík.cz vybrané příběhy, které změnily svět. Omylem géniem, COOBOO 2013, pro čtenáře od 12 let. Omylem géniem

Alfred a jeho mladší bratr Emil šli v otcových šlépějích a zasvětili svůj profesní život vývoji exploziv. Roku 1862 vyvinul Alfred způsob, jak ve velkém vyrábět látku, které říkal "trhací olej" – trinitroglycerol neboli nitroglycerin. Nitroglycerin ale neexplodoval s používanými typy rozněcovačů tak spolehlivě jako střelný prach. Proto Alfred objevil spolehlivější metodu, jak nitroglycerin vznítit: použil "iniciátor", který vešel ve známost jako "rozbuška". Tyto vynálezy přišly v době, kdy hornictví a výstavby železnic a přístavů potřebovaly růst, a tak měl Nobel trh pro své inovace připravený. Dařilo se mu.

TRAGICKÝ VÝBUCH

Až do 3. září 1864. Toho dne Nobelova továrna v Heleneborgu na okraji Stockholmu vybouchla. Alfred vyvázl bez zranění, ale pět dalších, včetně jeho mladšího bratra Emila, při tragédii zahynulo. Alfred v hodnotu nitroglycerinu i nadále věřil, když ale roku 1866 objížděl Spojené státy, aby ukázal, že trhací olej je bezpečný, nakládá-li se s ním správně, obdržel zprávu o další explozi, tentokrát v jeho továrně v německém Krümmelu. Ano, nitroglycerin je bezpečný, nakládá-li se s ním správně, přesvědčoval sám sebe, ale jestliže s ním nedokážeme nakládat správně ani ve vlastních továrnách, jak potom můžeme očekávat, že ostatní budou opatrnější?

NÁHODNÝ POSTŘEH

Kéž by existoval nějaký způsob, jak vylepšit stabilitu trhacího oleje! Podrobnosti o tom, co se stalo potom, se už asi nikdy nedovíme, ale rozhodující byl podle všeho jeden Nobelův náhodný postřeh. Nádoby s trhacím olejem se standardně převážely tak, že se natěsnaly do přepravky s pilinami. Čas od času nádoby netěsnily a olej se vsákl do pilin. Nobel si všiml, že nitroglycerin smíchaný s pilinami podle všeho nestálý není, a zkusil, jestli bude detonovat, když ho rozbuškou odpálí. Když zjistil, že ano, rozjel intenzivní vývojový program, který měl za účel nalézt optimální a neutrální absorpční materiál, který by se do nitroglycerinu přimíchal, aby byl jak silný, tak bezpečný.

Omylem géniem: Plnění kazet dynamitem

Zjistil, opět pouhou náhodou, že zrovna ten typ zeminy, který se nachází v okolí Krümmelu, je téměř ideální. Tamnější zemina, zvaná křemelina, se skládá z rozsivek, drobných řas s křemičitou schránkou, podobně jako písek na pláži. Na rozdíl od písku je ale křemelina vysoce absorpční. Když se smíchá s trhacím olejem, vytvoří jakýsi hutný tmel, se kterým lze bezpečně manipulovat a který si víceméně zachovává svou výbušnost. Dynamit byl na světě. A Nobel byl bohatý.

ODKAZ, KTERÝ MÁLEM NEZANECHAL

Vynálezy Alfreda Nobela přišly jako na zavolanou, aby podpořily průmyslovou expanzi. Svět lačnil po bezpečném a efektivním způsobu výstavby tunelů, dolování ropných vrtů, hloubení kanálů a podobně. Nobel tuto mezeru zaplnil a byl za to bohatě odměněn. Výbušniny, které vyvinul, se nevyužívaly jen k mírovým účelům, ale i ve válce. Nobel si byl velice dobře vědom vojenského využití svých výbušnin a věnoval se aktivnímu vývoji střeliva. Myslel si ale, že jeho práce pomůže přinést světu mír. Moje továrny možná válku ukončí... až budou mít dvě armádní vojska možnost se ve vteřině vzájemně vyhladit, všechny civilizované národy určitě strnou hrůzou a svá vojska rozpustí.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Svět s ním však tuto naději nesdílel. Roku 1888 se francouzský tisk spletl a omylem zveřejnil zprávu o jeho smrti spolu s nekrologem nesoucím název "Obchodník se smrtí je po smrti". Panuje všeobecný názor, že bezprostřední vidina odkazu, který po sobě zanechá, Nobela přiměla dělat, co mohl, aby to zvrátil. Pozměnil svou poslední vůli a vytvořil nadaci pro udělování Nobelovy ceny za fyziku, chemii, lékařství a mír. Samotné tyto ceny jsou možná dílem náhody – nekrologu, jehož uveřejnění bylo jen poněkud předčasné.