Advent

Advent je čas očekávání a přípravy na narození Ježíška. Slovo bylo odvozeno z latinského adventus, tedy příchod. Toto období hraje všemi barvami. Symbolem adventu je však jen jedna, a to fialová, která vyjadřuje důstojnost a pokání.

Co by bylo toto období bez vánočního věnce zdobeného jehličím a čtyřmi svíčkami. Ty nezapomeňte každou adventní neděli zapálit.

První adventní neděli nazýváme železná. Svíčce určené pro tento den se říká Naděje. Druhou adventní neděli nazýváme bronzová a její svíčka dostala jméno Mír. Třetí adventní neděle se označuje jako stříbrná. Tato svíčka by jako jediná měla být růžová a nese jméno Přátelství. A ta čtvrtá? Té se říká samozřejmě zlatá a její svíce na adventním věnci se jmenuje Láska.

Adventní věnec míval v minulosti i pátou svíčku, která byla zasvěcena Ježíši Kristu. Zapalovala se na Štědrý den po západu slunce.

Ne vždy musí stát na stole adventní věnec. Jako alternativu můžete volit tzv. adventní parter. Na polodlouhém aranžmá najdeme nejen svíčky, ale i další vánoční dekorace.

Advent končí s vyjitím první večerní hvězdy 24. prosince, kdy oficiálně začínají Vánoce.

Alíkův adventní kalendář Otevřete každý den políčko v adventním kalendáři Alíka a vyhrajte jeden z mnoha dárků pro celou rodinu. Začínáme 27. listopadu 2016.

Pranostiky

K adventu a Vánocům se váže mnoho pranostik. Na tu možná nejznámější si vzpomenete i na jaře. Tvrdí totiž: „Zelené Vánoce, bílá Velikonoc.“ Pokud naopak vládne studený prosinec, čeká nás brzké jaro.

A jak je to s Lucií, která na svůj svátek „noci upije, ale dne nepřidá?“ Podle pranostiky má večer slunce zapadat později, ale ráno má také déle vycházet. Díky posunům v kalendáři už to tak striktně neplatí.

Mikuláš

Oslavy svatého Mikuláše se do slovanských zemí rozšířily už v 10. století. Původně biskup z Myry byl za svého života známý štědrostí k potřebným. Právě proto se svátek, který připadá na 6. prosince, pojí s rozdáváním dárků dětem, a to v předvečer 5. prosince. Postava svatého Mikuláše inspirovala vznik další mýtické postavy: Santa Clause.

Ne vždy Mikuláše doprovázel anděl s čertem. V minulostí nehrozil hříšníkům čert, ale třeba obecní policajt.

Jmelí a cesmína

V žádné domácnosti nesmí chybět jmelí. Praví se totiž, že má rostlinka kouzelnou moc. Jmelí nosí štěstí, ne ale každému. Obecně se věří, že štěstí přinese pouze těm, kteří jmelí obdrželi jako dárek.

Jehličí a jmelí nejsou jedinými rostlinami typickými pro vánoční svátky. Zapomínat by se nemělo ani na cesmínu, ta měla původně chránit před pohany a čarodějnicemi. (Text dodatečně upraven.)

Vánoční pokrmy

K Vánocům neodmyslitelně patří dobré jídlo. Na svátečním stole se mělo původně vystřídat hned devatero pokrmů. Devítka totiž symbolizuje úplnost.

Dnes už to tolik neplatí. Sváteční večeře obvykle sestává z rybí polévky a kapra s bramborovým salátem. Dalším oblíbeným vánočním pokrmem je kuba z uvařených krup a hub.

Chybět by na svátečním stole neměla ani vánočka. Ta tradiční se splétá hned z devíti copů. Spodní a nejsilnější prameny zastupují zemi, slunce, vodu a vzduch. V prostředním copu jsou zapleteny rozum, vůle a cit. Vrchní dva zapletené prameny symbolizují vědění a lásku.

Servírovat můžete i štólu. Jedná se o chutný moučník, uvnitř kterého je zapečené například sušené ovoce a ořechy. Z vrchu je štóla posypaná moučkovým cukrem. Tvar bochníku není náhodný. Připomínat má malého Ježíška zabaleného v plenkách.

A nezapomeňte! Až budete připravovat sváteční stůl, prostřete o jedno místo navíc. To je určené pro náhodného hosta. Sloužit může i jako vzpomínka na ty, kteří nás opustili a už s námi u jednoho stolu nezasednou.

Symboly z Betléma

Betlémská hvězda je symbolem, který neodmyslitelně patří k vánočním svátkům. Podle tradice zazářila nad Betlémem, místem narození Ježíše, velká hvězda. Ta také sloužila jako průvodce pro mudrce z východu, kteří hledali právě narozeného Ježíška.

Z Betléma pochází také betlémské světlo, plamínek zapalovaný každoročně před Vánoci v betlémské jeskyni, v níž se podle tradice narodil Ježíš Kristus. Skauti jej rozvážejí po celé Evropě. Představuje předvánoční pokoj a mír.

Vánoční zvyky

Se zvyky a tradicemi nemusíte čekat na Štědrý den. Už 4. prosince můžete oslavit svátek svaté Barbory. Svobodné dívky uřežou větvičky třešní nebo višní, kterým říkáme barborky. Ty vloží doma do vázy s vodou a čekají, zda do Vánoc rozkvetou. Pokud ano, dotyčná se do roka vdá.

Pokud svobodná dívka na začátku prosince zapomněla, nevadí. Stačí hodit na Štědrý den střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstane doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, brzy se provdá.

Zapomínat by se nemělo ani na překrajování jablka. Pokud jadérka vytvoří hvězdičku, pak čeká rodinu v příštím roce štěstí a zdraví. Pokud by ovšem jadérka vytvořila křížek, mohla rodina očekávat nepříjemnosti.

Oblíbenou a také zábavnou tradicí je pouštění lodiček. Do půlky skořápky vlašského ořechu se připevní vánoční svíčka a celá se položí na vodu. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po hladině. Ti, kterým lodička popluje ke středu, brzy vyrazí do světa. Majitel lodičky, která se naopak drží při kraji, zůstane ještě rok doma.

České vánoční tradice nabízejí štěstí, někdy ale i hrozí smůlou. Na Štědrý den je zakázáno zametat a vynášet z domu odpadky a smetí. Zbytečně byste si tak z domu vynesli štěstí.

A než usednete k vánočnímu stolu, nezapomeňte pod talíř schovat rybí šupinu. Ty by podle tradice měla do dalšího roku přinést hojnost a nějakou tu korunu navíc.