Miluju zvířátka, takže doma máme i papoušky. Prvního papouška (byla to andulka) dostala moje teta a narozeninám. Jmenoval se Píp a byl hrozně upovídaný. Byl ochočený a tak jsem si s ním hodně užila. Jednou Píp uletěl a kočka mojí tety ho zakousla. A já si domů přala taky andulku.
A tak jsem prosila mamku a taťku, jestli bychom si nemohli domů pořídit andulku. Ti to nakonec dovolili a tak jsme si od jednoho známého donesli mladou andulku Čika. Byl hodně plachý a dlouho ani nechtěl jíst. Po čase si zvykl, ale nikdy se neochočil.
Čiko
V té době si moje teta donesla domů další andulku. Zase se jmenovala Píp. Píp ale nikdy nemohl lítat, protože se tak už narodil. Taky byl ochočený a hodně mluvil. A mně bylo líto, že je Čiko v kleci sám. Neměl ani nás, protože se bál.
No a kamarád mi řekl, že se mu narodily malé andulky. Takže jsem si jednu vybrala a jeli jsme si pro ni. Ta andulka se jmenovala Chelsea (Čelsi). Ta se ale taky nedala ochočit a druhý den, co jsme si ji přivezli domů, mi utekla, takže jsme ji museli nahánět po domě.
Chelseu jsme si přivezli v červenci a v srpnu jsem jela na měsíc pryč a měla jsem naplánované, že v září budu mít malé andulky. Ale rodičům, když jsem byla pryč, oba uletěli a už se nenašli. Byla jsem z toho hodně smutná.
Chtěla jsem dalšího papouška, ale rodiče už ne. Jednou jsem ale ve zverimexu viděla agapornise. A to byla láska na první pohled. Hned na to jsme si našli chovnou stanici agapornisů a já si chtěla jednoho vzít. Ale protože tam nebyli ti agapornisové, které bych chtěla, tak jsme se rozhodli hledat dál.
Jednou se ale konečně podařilo a koupila jsem si dva agapornise. Byl to Lucík a Broskvička. Mají hrozně moc rádi lidi a jsou hodně zvídaví, ale občas hodně křičí.
hlídající papoušci
Jednou, to byl zrovna pátek, jsem jim ráno chtěla dát krmení. Ale na spodu klece jsem našla vajíčko. Nejdřív jsem se lekla, ale pak jsem si uvědomila, že je to vlastně super. O to víc mě ale překvapilo to, že na vajíčku seděl Lucík, to byl totiž původně sameček. Tak jsem zjistila, že Lucík je holka a Broskvička kluk! Bylo to přesně naopak. Odpoledne jsem jim s taťkou vyrobila budku z krabičky, protože dřevěná budka je drahá a my tu budku potřebovali co nejdřív.
Ellie a Oggy když byli malí
Dny ubíhaly a konečně jednoho dne večer jsme uslyšeli něco pípat. Byl to malý papoušek, který se zrovna vylíhl! Celkem se vylíhli tři a taky jsem je pojmenovala. První a nejstarší se jmenuje Ellie, tu si nechám. Druhý se jmenuje Oggy a je ze všech nejhezčí. A třetí se jmenuje Frosty a je ze všech nejroztomilejší.
Po asi deseti dnech se jim otevřela očka. Pak začali chodit a nakonec jim začalo růst i peří. Pomalu rostli a teď už jsou skoro velcí jako jejich rodiče. Bylo vtipné pozorovat, jak se pomalu učí lítat a jak jsou čím dál tím zvídavější. Brzy to budou dva měsíce, co je mám, a budu se s nimi muset rozloučit. Frosty s Oggym totiž půjdou do nových domovů, kde je čeká spousta nových kamarádů a dobrodružství.
Ellie, Frosty, Oggy
