Seznámení: Beauceron (pro ty, co by nevěděli, čtěte „boseron“) je francouzské plemeno. Podobá se dobrmanovi nebo rotvajlerovi. Nejsem odbornice, ale mám s nimi nějaké zkušenosti. Pro mě jsou velice chytří.
Popis: Beauceroni váží tak 30–40 kg. Dorůstají do výšky tak 60–70 cm.
Mají černý čumák s rezavým pálením. Packy mívají s rezavým pálením také. Jinak celí černí. Na pacce mají takový „dvojdrápek“.
Délka života: Dožívají se průměrně tak 10 let.
Strava: Jsou masožravci. My naši Lídušku krmíme granulemi, masem a jinými potravinami či psím žrádlem.
Chování: Je přátelský. Doporučuji rodinám, co mají zkušenosti se psy. Nedoporučuji si ho vzít jako prvního psa, protože bývají náročnější na výchovu a jsou celkově divocí. Jsou inteligentní (poznáte to v obličeji).
Srst: Stačí nejméně 1 měsíčně umývat srst, nepotřebují speciální péči jako třeba pudl nebo možná čivava.
Naši beauceroni (příběh):
Náš 1. beauceron byla Arisa (říkali jsme ji Aroušek). Narodilo se jí 7 štěňat. Z toho 2 feny. Amanda, Agnesa (neboli Agina), Áron (Slovinsko), Amír (toho si lidé přejmenovali na „Kašmíra“), Enda, Alík a toho posledního si nepamatuji (byly mně tehdy 3 roky).
Smrt Arisy způsobilo selhání ledvin (6 let po porodu, ještě máme infuzi, byla na kapačkách).
Po smrti Týny (babiččin pes dobrman) jsme dali Agnesu babičce a dědovi. Ale ona zemřela ve věku asi 2 let (vrozená vada srdce). Ostatní jsme prodali (nevím, jestli ještě žijí, narodili se r. 2007). O Amandě jsem psala v minulém článku, pokud ho neznáte, určitě přečtěte. Momentálně má babička s dědem beaucerona Abeille („Abej“). Je jí 9 let. Málem zemřela (nevím, co jí bylo, něco s dělohou asi).
Náš beauceron:
Momentálně máme Lídušku. Stála 15 tisíc!! Narodila se v listopadu. Do všeho kouše, protože je štěně. Má strašně velké paciny. Občas se vyčůrá na zem nebo do pelechu, no spíš na deku. Vždy, když přijde ze zahrady s Rexíčkem (náš 2. pes), jde si umýt packy.
Závěr: Snad se vám článek líbil, třeba si ho někdy také koupíte...