Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Píseň pro Ovana - hubnutí, záchvatové přejídání & HIT

    vydáno

    Aneb jak jsem se zničila, pro svoji váhu. Přes hubnutí, přejídání, po kolapsy v histaminové intoleranci.

    Banana on white knit bag, © Anna Tukhfatullina Food Photographer/Stylist

    Mezi poruchy příjmu potravy nepatří jen poruchy známé jako anorexie a bulimie a další poruchy se záměrným snižováním hmotnosti. Mezi takovéto poruchy příjmu potravy patří i záchvatové přejídání.

    Dnes Vám povím svůj příběh, takže prosím omluvte některá má slova, která píši dle svých citů.

    Tohle moje vzpomínání jsem nazvala jako Píseň pro Ovana, pro mého hrdinu, který mi dává život. Překlad ze švédštiny do češtiny: Ovan - výše. Každý den se setkáváme s překážkami a chceme toho dosáhnout, nebo je přejít, obejít, ale jen ne zůstat na tom stejném bodě. V životě nechci jít tak daleko, tak vysoko. Tento příběh je spíš pro ty, kteří cílí v životě vysoko, aby poznali, že někdy to prostě dál nejde.

    Teď už ale k příběhu...

    11. rok pomalu končil a začínal mi 12., moje první menstruace na Vánoční diskotéce mi dala pořádně zabrat. Protože už v té chvíli jsem byla od začátku vyučování ráno do 8 hodin večer ve škole, necítila jsem se poměrně dobře, všude mě to tam dole kousalo a štípalo.

    12. rok mého života pomalu přešel a moje menstruace se mi objevila jen jednou. I s mojí menstruací přišly obavy z mé postavy a vzhledu, bála jsem se, že se mi měsíčky zastavily, protože jsem přibrala, což byl nesmysl...

    Začala jsem hubnout, jedla jen zdravé věci a byla jsem v neskutečné úzkosti, pokud jsem měla sníst něco trochu tučnějšího. Jedla jsem jen odtučněné věci a věci, kde jsem si byla jistá, že je tam tuku minimum. To došlo také ke konci „požívání“ masa. (Dnes jsem i tak nadále vegetariánka.) Začala jsem cvičit... 10 - 15 min před školou, odpoledne 20 - 30 min., pokud to šlo, tak víc, a v noci před spaním min. 1 hod cvičení. Takto jsem to provozovala od dubna do září, ale kvůli škole mě to začalo vyčerpávat. Byla jsem unavená, možná tak hubená, ale bez radosti.

    Na podzim jsem byla neskutečně v „háji“, vedlo to k mému sebepoškozování. Nůžky! Největší blbina, co můžete udělat, je sebepoškozovat se! Nic ani nikdo Vám za to nestojí!

    Nový rok 2018... „Nechci do toho pokoje!“
    Dodnes, protože nechci zažít tu únavu a cvičení, v tom pokoji spát sama nechci, vím, že bych znova začala cvičit a dopadlo to stejně. (Psychicky jsem byla v háji.)
    Začala jsem se přejídat, když jsem něco dala do úst, už jsem nepřestávala, jen jsem jedla a cpala se.

    Rok 2018 Měla jsem každý den tak nafouknuté břicho, že jsem začala přibírat na váze... ze svých 50kg na 57, byl to pro mě velký šok jako pro tu dříve-hubnoucí „slečinku“, ale já z toho smutku prostě nepřestávala.

    Léto 2018 - alergie, vyrážky a dnes (podzim) samé kolapsy, imunologie mi zjistila HIT - histaminovou intoleranci, mají ji jen 2 - 3 % populace, ale někdo mezi ně patřit přece musí. HIT můžu formulovat jako nadbytečný histamin v mém těle a nedostatečný enzym DAO v mém těle, který právě ten histamin má odbourávat. (Histamin je v každé potravině, nesmím si to, co nesmím jíst, ani patlat na své tělo.)

    Dnes mám zakázané potraviny, kterými jsem se vždy živila jako ta „hubnoucí nána“. To, co nesmím, jsem dostala přímo od doktorky, a tak se tomu musím vyhnout. Nesmím rajčata, banány, pšenici, mléčné výrobky - pokud nejsou extra čerstvé, mléko, tofu, (v podstatě ani maso), sóju, sýry, citrusové plody, bílek z vejce, nic sušeného, dlouho skladovaného, mraženého a další miliardu věcí, a proto Vám chci říct:
    „Jídlo je jen prostředek k našemu životu, bez jídla anebo s nesprávným jídlem si svůj život ničíme. Někomu vyhovuje to a tomu zas tohle... Každý jsme jiný.“

    A každému všechno nesedí. Dnes vím, že prakticky zdravě, jak jsem myslela, že je zdravé jíst, jíst nesmím. Teď vím, že pro mě je zdravé něco jiného. Jako pro každého... :)

    Myslím si, že tady uvidíte moji velkou hloupost, protože jsem začala hubnout v dospívání i se svou menstruací, jelikož jsem si myslela, že mens. později nemám kvůli své tloušťce. Dnes mám asi 60 kg...

    Dnes 2. 12. 2018 = 13 let - bez menstruace. :)

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (7)

    Příspěvek z 27. května 2019 ve 21:33.
    her v něm napsala:

    Tak zpočátku je ta menstruace taky dost nepravidelná... Nemusíš jí dostat hodně dlouhou dobu, než se to rozjede a bude pravidelná. :-| Holky neblbněte, sama jsem si anorexii a bulimii zažila, je to 2 roky zpátky, co jsem to začala řešit.. Trvalo to rok a půl, než jsem se dostala v rámci možností zpátky zdravotně a podepsalo se to na mě tak, že jsem si poškodila srdce, takže v 21 letech beru prášky na srdíčko, kterých se pravděpodobně nikdy nezbavím, nikdy to z hlavy už nedostanu a budu vždycky ohrožená, že spadnu zpátky. Proto radši cvičte, jezte zdravě a mějte se rády! Ušetříte si spoustu problémů a věřte mi, vychrtlý holky se klukům nelíbí ;)

    Příspěvek z 25. května 2019 ve 22:22.
    RetardovanaOvce v něm napsala:

    Když tu menstruaci nikdy nedostanu, jaký to má na mě vliv? Popravdě, dítě bych chtěla..:D Když nemůžeš pečivo, třeba by šlo mouku nahradit luštěninami a upéct si alternativu. Když chodíš na rodinné oslavy, musí být utrpení pozorovat, jak si ostatní užívají zákusky a řízky ne? :D Nemáš nějaký tip, jak tomu přejídání zabránit? Jinak mi klidně napiš, ráda si popovídám

    Příspěvek z 24. května 2019 v 18:06.
    Kudrnata_brunetka v něm napsala:

    Tak za 1., neboj se, toho, že nemáš menstruaci. Někdo ji může mít,10,11,ale někdo klidně až v 15 nebo 16.Každý to má jinak, pokud by dlouho menstruace nepřicházela, může se stát, že něco ve tvém těle “nefachčí“ hold tak správně anebo jen ne tak rychle. Ale tím,tě nechci strašit. Zatím si užívej toho, že ji nemáš. Tolik holek na tvém místě by Ti závidělo.:) Jak se říká: Trochu života do toho umírání XD. A jinak jím spoustu věcí, to se nezdá, miluju třeba dýňovou nebo brokolicovou polévku. Mléko nahrazuji veganskými alternativami jako je kokosové a rýžové mléko, pečivo ,jako normální bohužel nejím vůbec, ale někdy mi rodiče svolí alespoň ty Active chleba, nebo jak to mám nazvat. Jinak jím třeba zeleninu, kterou mám moc ráda, z ovoce jablka, borůvky, maliny a např. místo sýra mám kokosový sýr. Všechno je to pořád dokola a tak se namísto toho, že jídlo má být potěšení pro mě stává jen „prostředek k žití“ ,co mi přijde smutné. Navíc, jsem si nedávno chtěla dát aspoň tofu, i když ho nemůžu,- tak doktorka říká,že jednou za čas a s miliardou prášků by mi to uškodit nemělo. Ale co se nestalo, už zase mám alergický ekzém.:(, Kdyby sis chtěla víc povídat, klidně si můžeme psát v soukromých zprávách(poště), budu jenom ráda.:)