Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Pískomil: pár zajímavostí a tipů pro chov

    Pískomilů jsme doma chovali už opravdu hodně. Jsou to malí roztomilí hlodavci a než se rozhodnete si je pořídit domů, je dobré si o nich něco málo přečíst...

    pepa, © unous

    Pískomil je malé zvířátko, jehož velikost se pohybuje od zhruba 10 do 20 centimetrů (podle toho, jak moc si ho doma vykrmíte ;)). Původem je z Číny a Mongolska, kde bydlí na pouštích. U nás se dá ve zverimexech nejčastěji sehnat pískomil, který bývá označovaný jako mongolský. Párkrát jsem narazila i na jiné druhy, ale ten mongolský převažuje.

    Kde pískomila ubytovat?
    Já jsem si svého prvního, Pepu, přinesla domů ve větší kartonové krabici. Ale jelikož hlodavci do všeho rádi koušou, není to místo, kdy by mohl zůstat věčně.
    Původně jsme mu pořídili větší klec (cca 80x50x40 cm), ale časem jsme zjistili, že mnohem lepší je akvárko o zhruba stejné velikosti. Proč? Pískomilové milují hrabání a když žijí ve volné přírodě, vyhrabávají si spletité nory pod zemí. Náš Pepa měl stejný nápad, proto jsem každý den na podlaze nacházela hromady pilin z toho, jak si vyhrabával tu svoji.
    Proto jsme mu pořídili akvárko, které bylo stejné na délku a šířku, ale bylo vyšší. A jako vylepšení jsme mu pod podestýlku dali směs rašeliny a hlíny, kterou normálně koupíte zahradnictví a používáte ji do truhlíků. Na to jsme nasypali vrstvu pilin. (Jestli máte v blízkosti nějakou firmu nebo soukromníka, co pracuje se dřevem, zkuste se ho zeptat, jestli nemá pytel pylin na víc. Pro ně je to odpadní materiál a často vám ho dají i úplně zadarmo.) Přidali jsme tam i nějakou větší suchou větev, aby si měl o co brousit zuby, také suchou trávu nebo seno (pískomilové se tam hrozně rádi schovávají a nebo si to tahají do svých „nor“), nějakou tu ruličku od toaletního papíru nebo utěrek a nějakou tu prolézačku, co koupíte ve zverimexu.
    Když mu vybavujete domeček, určitě nezapomeňte ani na misku na jídlo a větší napáječku.

    Můžu ho chovat samostatně nebo jich musím chovat víc dohromady?
    Pískomilé jsou velmi společenští, ale je dobré, aby si na sebe zvykali už jako mláďátka. Když jsme se doma pokoušeli dát dohromady starší dvojice než osmitýdenní (to je i hranice jejich dospělosti), nedopadlo to vždycky úplně dobře. Někdy spolu začali i bojovat „o území“ a skončili oba pokousaní a zranění.
    My jsme Pepovi pořídili kamarádku rovnou, když jsme si ho kupovali a ani jeden z nich na to druhého neútočil.

    Mláďátka
    Asi půl roku potom, co jsme s Pepu a Evženku donesli domů, jsme zjistili, že Evženka čeká mladé. Okamžitě jsme začali shánět informace o tom, jak je to s pískomilama a staráním o potomky. Zjistili jsme (a to se nám později i potvrdilo), že nemá smysl Pepu a Evženku rozdělovat – poté, co se mláďátka narodila, se Pepa chopil role vzorného otce a Evžence s malýma pískomilama pomáhal.
    Nám se jich narodilo 6, ale vím, že kamarádka, co je taky chová zažila i případ, kdy se jim narodilo 9 mláďátek.

    Krmení
    Ve zverimexu vám kromě klasické směsi různých semínek, obilovin a vitamínků doporučí i nějakou tu zeleninu a ovoce (u nás je hodně oblíbená mrkev, jablka, hrozny, hrušky a taky polní okurky). Několikrát se mi stalo, že mi i doporučili, abych nejen pískomilům dávala výhradně sušenou trávu (tzn. seno) a nic čerstvého. Myslím, že tohle je zbytečná obava – klidně jim můžete dávat třeba listy pampelišek, řebříčku, někdy i třeba list zelí ( s tím ale opatrně, po brukvovitých rostlinách se občas můžou „nafouknou“ a může je bolet břicho, proto doporučuju malé množství a to hlavně v případě, že váš pískomil bez této zeleniny nemůže žít :D). Co se týče ostatních trav a rostlinek, s tím jsem problém nikdy neměla. Důležité je, aby zelené nikdy nebylo mokré (takže pokud naprší, nemá cenu chodit na zelené krmení pro vaše hlodavce dříve, než jste si jistí, že tráva už oschla), potom byste vašemu mazlíčkovi spíše ublížili, než aby si na zelené dobrůtce pochutnal.

    Vytahování z klece
    Nejvíc se mi osvědčilo dovnitř prostě strčit ruku a počkat, než mi pískomil vleze na dlaň, pak přiložím druhou ruku, aby nemohl vypadnout, a vytáhnu ho ven. Ze začátku, než ho naučíte, aby vám na ruku vlezl sám od sebe, je dobré nechat ho ruku očichat anebo na ni dát oblíbený pamlsek a tak ho nalákat.
    Nikdy ho nechytejte za ocas, zaprvé ho to bolí a za druhé by vám mohl ublížit. Pískomilové mají totiž pěkné ostré drápky a ještě ostřejší zoubky.

    A nakonec ještě poslední tip: Pokud máte rádi klidný spánek a v noci vás vyruší sebemenší hlasitější zvuk, není dobré si nechávat klec/akvárko v pokoji. Pískomilové jsou nejaktivnější právě v noci. Takže i já, kterou jen tak něco nevzbudí, jsem Pepu i s Evženkou musela přestěhovat k nám do obýváku, protože mě každou noc budili a nebyli to ti nejideálnější spolubydlící.

    Máte zkušennosti s chovem pískomilů nebo jiných hlodavců?

    Autorka:
    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (3)

    matisek005 v něm napsal:

    Super článek. :-)R^

    DžungaráčekChlupáček v něm napsala:

    To je hezký, pískomilky mám moc ráda :-)R^

    Příspěvek z 23. prosince 2017 v 8:23.
    pastafarian v něm napsala:

    Moc pěkný článek, sama jsem pískomily měla a jsem moc ráda, že jsem si nepořídila jen nějakého křečka. Ti moji nejradši mlsali sušenou mrkev a čerstvé jablko. A taky proso, i když je spíš pro ptáky! Co mi ve tvém článku nejvíc chybí je upozornění na stravu, kterou by pískomil neměl (například hodně slunečnicových semínek, protože bývají hodně mastná).
    Pískomil by se hlavně neměl chovat sám, je lepší si pořídit zhruba dva, aby tomu jednomu nebylo smutno. Nikdy se mi nestalo, že by mě v noci vzbudili, asi jsem měla nějaké výjimečné tvorečky, co měli na lumpárny raději světlo. :-)
    Jen bych ještě dodala, že pískomilové neradi hluk a prudké pohyby, velmi snadno se vylekají a to pro taková malá zvířátka není dobré, tak na to taky pozor.
    Jinak článek opravdu chválím, po dlouhé době jsem si opravdu hezky početla! :-)