Alíkovina

Počasí na Silvestra 1978 a mimořádné prázdniny

vydáno  •  Počasí · Prázdniny · Zima

Dnes je to přesně 40 let, kdy se na Silvestra vyskytlo počasí, které nebývá moc často. V noci ze Silvestra na Nový rok se ochladilo na některých místech o víc než 30 °C. Důsledkem byly problémy s elektřinou, mimořádné třítýdenní lednové prázdniny a na jaře pak zavedení letního času.

Počasí v lednu 1979 v Roztokách u Prahy, © Pralinka2

V posledních prosincových dnech roku 1978 panovalo krásné teplé jarní počasí, s teplotami kolem 10 °C a teplým jihozápadním větrem. Občas pršelo, ale taky svítilo sluníčko, prostě jaro. Nebylo to ale nic zvláštního, protože už řadu let předtím byly hodně teplé zimy, zejména v zimě 1974/75 nebyl v nížinách snad skoro žádný sníh. Proto ani na konci prosince 1978 teplé počasí nikoho nepřekvapovalo. V rádiu a v televizi sice už někdy od 28. 12. v předpovědích počasí říkali něco o ochlazení, ale tehdy lidi nebrali předpovědi počasí moc vážně a internet ještě nebyl. A původně bylo ochlazení předpovídáno již na 30. 12.

Silvestrovské ochlazení
V nejsevernějších částech tehdejšího Československa, na Liberecku, Šluknovsku a Frýdlantsku, již v sobotu 30. prosince mrzlo, ale na naprosté většině území tehdejšího Československa bylo ještě 31. prosince dopoledne krásně teplé počasí. Teploty většinou přesahovaly 10 °C, foukal teplý vítr a mnohde svítilo sluníčko. Prostě jaro jak má být. Ale odpoledne se od severu začalo ochlazovat. Přiblížila se stěna tmavých mraků, začalo pršet, rychle se ochlazovat, během několika desítek minut se ochladilo pod nulu a déšť se změnil ve sněžení, no a ráno už byla teplota až -20 °C, někde i chladněji. Do rána se na některých meteorologických stanicích ochladilo o víc než 30 °C a na téměř všech stanicích kromě krajního severu o víc než 20 °C. Odpoledne se začalo ochlazovat v severozápadních Čechách, po půlnoci dorazilo ochlazení až na jižní Moravu.

Nejvíce se ochladilo na meteorologické stanici Městec Králové, kde 31. 12. byla maximální teplota 14,9 °C, zatímco 1. ledna minimální teplota -19,1 °C, takže se tam přes noc ochladilo o 34 °C. To už je docela rozdíl, který se pozná.

Co všechno zmrzlo
Po silvestrovském dešti a následném sněžení a ochlazení hluboko pod nulu kdeco zmrzlo. Kromě silnic zmrzlo například uhlí, a to na elektrárenských skládkách i v železničních vagónech, zamrzlo leckteré zařízení v povrchových uhelných dolech, zejména se tam lámaly pásy na přepravu uhlí, a v neposlední řadě poprvé po řadě let zamrzla řeka Labe. Při pokusech dostat zamrzlé uhlí z železničních vagónů došlo k jejich poškození, takže pak nebylo čím vozit ani další uhlí. Zamrzlé Labe způsobilo, že se nedalo vozit uhlí loděmi do elektráren Chvaletice a Opatovice ve východních Čechách. Důsledkem toho byl kritický nedostatek elektřiny, takže se muselo hodně šetřit. Pro běžné obyvatele asi nejviditelnějším úsporným opatřením bylo omezení televizního vysílání. Televize vysílala pouze na jednom programu a pouze asi jednu hodinu večer na zprávy. Počítače tehdy ještě nebyly.

Černé uhlí na nádraží Roztoky u Prahy v lednu 1979, © Pralinka2

Černé uhlí na nádraží Roztoky u Prahy v lednu 1979, © Pralinka2

Škola a prázdniny
Ve středu 3. ledna ráno pořád ještě mrzlo, ale už ne tolik jako na Nový rok. Ale sníh samozřejmě ještě ležel. Pamatuju se, že ten den u nás ve třídě byla ze 30 žáků včas asi polovina a asi jeden nebo dva přišli až na druhou hodinu, a to nikdo nedojížděl z jiného města, všichni bydleli v dosahu MHD. Ve třídách byla zima, na chodbách ještě větší a vyučování skončilo asi o 2 hodiny dřív. Ve čtvrtek opět byla ve škole zima a opět se skončilo o něco dřív. V pátek promluvil do školního rozhlasu sám ředitel a pravil, že máme zavírat dveře od tříd, a výslovně uvedl: „Uhlí je dostatek, vyučování kráceno nebude.“ Ale to už mu nebylo nic platné, protože už odpoledne téhož dne rozhlas hlásil, že se vyhlašují mimořádné školní prázdniny, a to prozatím na týden. Během následujícího týdne pak bylo oznámeno prodloužení prázdnin o další dva týdny, tedy prakticky do neděle 28. ledna. S tím, že začátkem následujícího týdne, tuším 8. ledna, se mají žáci dostavit do školy, kde jim bude zadáno, co se mají do toho 28. ledna naučit nebo si připravit. Byly to krásné dlouhé zimní prázdniny. Nicméně aby se chybějící školní dny aspoň částečně dohnaly, byly toho roku zrušeny jarní prázdniny a v některých školách byly zrušeny plánované lyžařské kursy nebo školní výlety. Ale i tak toho roku byla celková délka prázdnin výrazně vyšší než jiné roky.

Další důsledky energetické krize
Kromě okamžitých krátkodobých opatření, jako již zmíněné omezení televizního vysílání a mimořádných školních prázdnin, byla zavedena i některá trvalejší opatření na úsporu energie. Byl stanoven posun pracovní doby na některých pracovištích, aby se poněkud rozložila ranní dopravní špička a tím klesla okamžitá spotřeba energie na dopravu (vlaky, tramvaje) během této ranní špičky. Součástí toho bylo i stanovení začátku vyučování ve školách od 9 hodin místo dosavadních 8 hodin. A dalším úsporným krizovým opatřením bylo to, že od neděle 1. dubna byl za účelem úspory energie nařízen letní čas.

Co se týče toho posunu školního vyučování, je otázka, jak moc to bylo efektivní. U nás ve škole to bylo tak, že se hned od začátku začínalo ne v 9, ale v 8:55, ale posléze byl upraven rozvrh hodin tak, že část týdne jsme začínali tzv. nultou hodinou, tedy prakticky od 8 jako dřív, a některé dny dokonce mínus první hodinou, tedy v 7 hodin. Nicméně po letních prázdninách už první hodina začínala v 8:50, další školní rok v 8:30 a netrvalo dlouho a vyučování zase začínalo v 8 jako dřív.
A ten letní čas zpočátku tu energii šetřil, protože v létě se ráno vstávalo za světla a večer se svítilo o hodinu méně. Ale ten letní čas zpočátku končil na konci září; když byl prodloužen i na říjen, ukázalo se, že v tom říjnu se v důsledku letního času spotřebuje elektřiny naopak víc. A v současné době, kdy se na svícení místo klasických žárovek používají světelné zdroje s mnohonásobně nižší spotřebou, už podíl svícení na spotřebě energie je dost nevýznamný a letní čas už žádné energetické úspory nepřináší.

Byla tehdejší zima extrémní?
Během ledna 1979 se v novinách, v rozhlase a hodinu denně i v televizi velmi mnoho hovořilo o trvání „extrémních mrazů“. Ano, mrzlo, a to takovým způsobem, jakým nemrzlo od prosince 1969. Ale o „extrémních mrazech“ se nedá hovořit. Na meteorologických stanicích měřících více než 10 let bylo v minulosti zaznamenáno mnoho zim s mnohem většími mrazy. Jenže o „extrémních mrazech“ se psát muselo, protože jinak by bylo nutno konstatovat, že za obrovské dopady zimy může mimo jiné i systém tehdejšího socialistického hospodářství, a něco takového se napsat nesmělo. Nicméně mezi lidmi se oživily vtipy typu, že „největší nepřátelé socialismu jsou: jaro, léto, podzim, zima a imperialismus.“ Nebo upravená „pranostika“ ve znění: „Únor bílý, ÚV šílí.“ (ÚV byl Ústřední výbor Komunistické strany Československa.)
Pravda je, že například v lednu 1985 nebo v lednu 1987 byly mnohem větší mrazy než v lednu 1979, tyto mrazy taky způsobily problémy, ale zdaleka ne tak rozsáhlou krizi jako v roce 1979. Přece jen po zkušenostech z roku 1979 byla učiněna nějaká opatření.

Ochlazení na Silvestra 1978 bylo docela zajímavé a pro školní dítě i legrační, zejména ve spojení s následnými prázdninami. Sice způsobilo rozsáhlé ekonomické ztráty, ale pokud je mi známo, nebyly hlášeny žádné přímé oběti na životech. I dnes se vyskytují různé zajímavé jevy spojené s počasím, ale silvestrovské ochlazení roku 1978 bylo jen jedno.

Následující video je z televizního seriálu Vyprávěj a vypráví o silvestrovském ochlazení 1978/79 a jeho následcích:

A další video je slovenský dokument o studených zimách, některé jeho části jsou právě o lednu 1979:

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 8. ledna v 10:27.
Májuška96 v něm napsala:

Pavlíku, velice skvělý článek R^

Příspěvek z 31. prosince 2018 v 15:39.
Zuzkarebelka v něm napsala:

úúúúúúúúúúúúúúúúúžasný článek! Dávám 5 tlapek;-)R^$>

Příspěvek z 31. prosince 2018 ve 14:28.
GreefMan v něm napsal:

Skvělý článek... R^