1. Ahoj, hned na úvod bych tě poprosil o trochu statistiky. Pro kolik lidí vlastně vaříš?
Pracuji v Horní Dolní (nechci tu uvádět název vesnice, ale pro představu jde o obec s přibližně 1 000 obyvatel), kde je první stupeň základní školy a mateřská škola. Celkem sem chodí 42 dětí do školky, ve škole je 76 dětí a vařím taky pro 9 zaměstnanců.

2. Takže když vaříš i pro školku, tak to musíš dělat i svačiny, že?
Ano. Ale tak svačiny nejsou nijak náročné – dětem většinou namažeme pečivo s pomazánkou. Často mají také sýr. A ke každé svačině samozřejmě také kousek ovoce nebo zeleniny.

Pití

3. Jaká je vlastně tvoje pracovní doba?
Pracuji od šesti do půl třetí. Ale to je už i s umytím nádobí. Kromě mě je tam pak ještě jedna kolegyně, která pracuje na poloviční úvazek.

4. A teď by mě zajímalo, jaké jídlo je nejsnazší na přípravu a které naopak nejtěžší?
Nejpracnější? Asi se to tak nedá úplně říct. Ale kdybych měla něco vybrat, tak bych řekla, že veškerá jídla z mletého masa, jako je třeba karbanátek nebo čevabčiči. Člověk si to musí namlít, rozdělit, uhňácat ty jednotlivé kousky. A kromě toho pak všechno kynuté, samozřejmě.

No a nejjednodušší? To je potom rizoto nebo krupicová kaše.

Nádobí

5. A co dětem nejvíce chutná?
Nejoblíbenější jsou omáčky, jako je třeba rajská nebo kuře na paprice. Také se vždycky zapráší po těstovinách.

6. A co naopak nejméně?
Nejméně oblíbená jsou jídla se špenátem – s knedlíkem a masem. A pak taky děti nemusí květák jako mozeček.

7. A jak vlastně víš, co máš vařit? Kde bereš inspiraci?
Na to jsou dané tabulky. Ty třeba stanovují, že bezmasé jídlo musí být jednou týdně, stejně často je kuřecí maso. Alespoň jednou měsíčně by pak měla být třeba ryba nebo sladké maximálně dvakrát do měsíce.

8. A taky musíte dodržovat nějaký ten spotřební koš, že jo?
Přesně tak. Spotřební koš udává výživové požadavky, které musí školní jídla mít. To znamená, že na žáka na den je stanovená spotřeba třeba luštěnin, masa, brambor, ovoce, zeleniny a tak dále.

Od letošního roku se tato pravidla měnila, aby lépe odpovídala potřebám dětí. Došlo tak k navýšení celozrnných obilovin nebo množství ryb, naopak se omezovalo maso. Ale naše jídelna je na tom asi dobře, ještě minulý rok u nás byla kontrola a výživová poradkyně uvedla, že jsme druzí nejlepší v pestrosti a skladbě jídla. Nevím sice jestli v kraji nebo v čem, ale zkrátka druzí. Takže asi dobrý.

9. A ještě něco máte stanovené? Určitě třeba porce na žáka.
Takhle z hlavy můžu říct, že třeba na dítě je gramáž masa nastavená na 5 dkg pro školku, pro školní děti už je to 7 dkg. A páťáci pak mají dokonce ještě o dekagram více. Pro srovnání u dospělého je to 10 dkg. Pro ostatní hodnoty bych se ale musela podívat do tabulek.

10. A na závěr ze zvědavosti – kolik brambor musíš za týden oškrabat?
Tak na jeden oběd je to asi 30 až 40 kg. Naštěstí to ale nemusím dělat ručně, máme na to automatickou škrabku. Do ní se brambory nasypou a tím, že se o sebe omílají, se vlastně oškrabou. Kromě této vychytávky ale asi nemáme nic moc, co by nám práci usnadňovalo. Máme sice konvektomat – to je spotřebič, ve kterém se jídlo dělá, ale to už mi příliš práci neusnadní.

Škrabka na brambory

Konvektomat