Na úvod bych rád řekl, že tento příběh jsem napsal už velmi dávno. Byl inspirován snem, který se mi kdysi zdál, a je velmi napínavý. Příběh prošel několika úpravami a zde mám pro vás poslední a podle mne nejlepší verzi:
Jak to všechno začalo
Bylo ráno a jako každý den jsem se chystal do školy. Přijel jsem do školy, sedl jsem si do lavice a najednou začalo hlášení:
„Vážení studenti, dnes je speciální den, budeme sportovat, kdo splní složitý úkol, ten dostane 1 z psaní všemi deseti na počítači,“ ozvalo se. Všichni jsme tedy vyšli před školu a tam již na nás čekal autobus.
Na první pohled jednoduchý úkol
Přijeli jsme na místo. Nacházel se zde obrovský rybník a u něj celkem starý most. „Úkol je jasný, buď to přeplaveme, nebo přejdeme po tom mostě,“ prohlásila paní ředitelka.
Vzhledem k tomu, že byla strašná zima, jsme se samozřejmě rozhodli, že půjdeme po tom mostě. Všechno vypadalo jednoduše, ale opravdu jen vypadalo.
Uvězněni pod ledem
Když jsme byli v půlce mostu, tak se najednou ozvalo hlasité křupnutí. V tu chvíli začal most padat. Nám nezbylo nic jiného, než skočit do studené vody a plavat. Najednou začala voda mrznout a my jsme postupně všichni skončili pod ledem.
Poslední naděje – školník
Paní ředitelka si vzpomněla, že pan školník, který jako jediný byl ve škole, má pilu, kterou by mohl led rozbít. Zavolala mu tedy, školník ale řekl, že nepřijede, protože si nechce ničit svou jedinou pilu.
Čas se krátí
Postupně nám začal docházet kyslík, bylo zřejmé, že se odtamtud nedostaneme, zkoušeli jsme do ledu mlátit vším možným, ale marně.
Probuzení
Když postupně všem, i mně, docházely síly, tak jsem se s hrůzou probudil. Bylo ráno a šel jsem do školy, kde právě teď začíná hlášení...
Tak co? Báli jste se? Budu rád, když napíšete do diskuze.
