Obec se skládá z několika vesnic obklopených hustými, převážně jehličnatými lesy. Hustě zarostlé lesy byly odjakživa místem schůzek a skrýší pašeráků, kteří na černo přenášeli zboží přes Ještědské hřbety do Liberce či opačným směrem. Dodnes lesy působí tajuplným dojmem, zejména právě díky dlouhodobé absenci intenzivnějšího turismu.
V lesích přesto můžeme najít stopy po lidské aktivitě. Při procházce lesem si člověk musí dávat – zejména na okrajích lesa – pozor na pískovcové lomy. Také může občas narazit na tzv. zemljanky, což jsou díry v zemi využívané na skladování potravin či materiálu, nebo dokonce i jako primitivní příbytky. Lesy jsou plné borůvčí a maliní, ale i jiných plodin, čehož v hojné míře využívá lesní zvěř, které je v lesích nemálo.
Zajímavým místem je Skalákovna, příbytek vytesaný do skály v lese nedaleko obce. Jedná se o jeskynní prostor se vstupem upraveným do podoby dveří; do vnější stěny příbytku byly vytesány dva čtvercové otvory fungující jako okna.
Nad celým krajem se tyčí hora Ještěd, na jejímž vrcholku stojí dominanta kraje – Ještědský vysílač. Vysílač a zároveň hotel je bezpochyby první věcí, kterou si člověk ve spojení s Podještědím a Libercem vybaví.
Podještědí je tichá, klidná oblast s bohatou přírodou i historií, turistickým ruchem téměř nedotčená. Okolní lesy sloužily v minulosti k úkrytu mnoha více či méně poctivých lidí, dnes jsou útočištěm především původních obyvatel – zvířat.
Kdo si tento kraj velice oblíbil, byla spisovatelka Karolina Světlá, která dokonce použila název obce do svého pseudonymu. V obci samotné i v jejím okolí se odehrává mnoho jejích románů i povídek, takže pokud se někdo o její dílo zajímá (ať už z vlastní iniciativy či z donucení češtinářkou), vřele doporučuji kraj navštívit – utvoříte si ucelenější obrázek o tom, v jakém prostředí Světlá psala a kde se její příběhy odehrávají. A koho její dílo nezajímá, toho po návštěvě Podještědí zajímat bezpochyby bude.