Alíkovina

Pohádka: Livi, vlčí slečna

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Povídky
Hluboko v lesích dříve žili vlčí smečky a tento příběh se odehrává v jedné z nich.

Jihlavská zoologická zahrada začíná chovat vlky iberijské. Přivezla je z Olomouce. V novém výběhu v pondělí odpoledne udělali první kroky., © MAFRA

Ráno, když se všichni probudili, tak šli na lov, jen jedna vlčice jménem Livi zůstala v doupěti. Byla totiž zraněná. Zatímco ležela v doupěti, ostatní na lovu uviděli srnky. Bylo jich spoustu a žádný jelen, který by je chránil. Tak se vlci schovali za keř ze závětrné strany a srnky pozorovali. Když přišla ta správná chvíle, vyběhli z úkrytu a zaútočili na srnky.

Jen co však vyběhli z úkrytu, spadla na ně obrovská klec. „Celé to byla past,“ prohlásil hlavní vlk tesák. A přemýšlel, co s nimi bude. Za chvíli k nim přiletěla čarodějnice a hrůzostrašně zaskřehotala: „A už vás mám! Che che che!“ A odletěla i s vlky někam pryč!

Celé to však viděl žabák, který se znal s Livi, protože mu jednou zachránila život. Livi sice byla vlk a on jen žabák, jenže Livi cítila moc velký soucit k ostatním zvířátkům na to, aby je nechala zemřít nebo dokonce zabít.

Víte, jak jsem říkala, že zůstala v doupěti, když šli ostatní na lov, protože byla zraněná? Doopravdy ji nic nebylo, jen nesnáší, když vlci zabíjí jiná zvířátka. Ten žabák, kterého Livi zachránila se jmenoval Kvak. Kvak jí řekl, že ta čarodějnice, která vlky unesla, se jmenuje Ryka, a že ví kde má svou chaloupku na kuří nožce.

Tak se Livi s Kvakem vydali na cestu za čarodějnicí Rykou a kvak povídá: „Nevím, ale podle názvů míst na cestě to asi nebude úplně jednoduché. Tak vyšli. Šli asi dvacet minut, až přišli ke skále. Přemýšleli, proč se jmenuje skála utrpení? Rozhlédli se a zjistili, že na vrcholu hory je chaloupka na kuří nožce. Tak šli dál a Kvak povídá: „Livi stará straka mi povídala, že už se sem snažilo dostat spoustu zvířátek i ona sama a tak mi řekla, že ten poslední úkol je jiný a těžší než ty ostatní.

Poslední úkol je hádanka, která zní takto:“ Těžko se to hledá a snadno se to ztrácí. „Livi jen pokrčila rameny, vůbec ji nenapadalo, co by to mohlo být. Šli tedy dál, až přišli k bažině. Všude samá bažina. „Tak, a co teď?“ povídá Kvak. „Vůbec nevím, jak se dostaneme přes tu bažinu?“ Livi se rozhlédla a povídá: „Šlo by to přes ty lijány! A Kvak povídá: „Tobě jo, ale já tu budu muset zůstat, nemám dost dlouhé končetiny, abych dosáhl na další lijánu!“ Livi mu na to řekla, že když se ji pevně chytí, tak ho přenese. Přešli tedy přes bažinu, přepluli jezero, přelezli skálu a obelstili horského obra, ale Livi pořád neznala odpověď na tu záludnou hádanku a to už byli skoro u konce!

A už se blížili k poslednímu úkolu. Když tak Livi přemýšlela nad tou hádankou, najednou jí to napadlo, co potřeboval Kvak, aby se dostal přes bažinu. Potřeboval Livinu pomoc. Když zas přeplavávali jezero, Livi už to začala vzdávat, ale Kvak jí povzbudil. Tím, že šli spolu, se dostali až sem. Kdyby šel jen jeden z nich, nikdy by se nedostal tak daleko. Potom jí to úplně došlo. Před sebou už viděla trolla, který se jí zeptal, jestli zná odpověď na tuto hádanku: „Těžko se to hledá a snadno se to ztrácí. „A Livi řekla: „Ano, odpověď zní, přítel, dobrý přítel. „ A troll povídá: „Cesta je vám uvolněna.“

Šli dál, najednou už stáli před chaloupkou na kuří nožce. Vstoupili dovnitř a uviděli čarodějnici Ryki, jak vaří nějaký lektvar. Když si jich Ryki všimla, otočila se a povídá: „Á další vlk do lektvaru. A přišla i žába, ta se taky bude hodit.“ Už se chystala je zavřít k ostatním do klece, ale Livi povídá: „Nesahej na mě, nebo tě začaruju!“ A Ryki povídá: „Ty, a začarovat? Ani nemáš kouzelnickou hůlku!“ „Ale mám!“, povídá Livi, „to spíš tobě chybí!“ Ryki sáhne do kapsy a jéje, hůlka tam opravdu není. Místo toho jí měla Livi v tlamě. Riky se poleká a jen tak pro sebe vysloví: „To bude u vrchní čarodějnice průšvih!“ Livi se na ni podívá a říká: „Ty pracuješ pro nějakou čarodějnici? Proto jsi tak zlá?“ Ryki se rozzlobí a křičí: „Co je Ti do toho, nejsi trochu moc zvědavá?“ A Livi jí na to klidně odpoví: „Ryki, ty nemusíš pracovat pro zlou čarodějnici, můžeš být hodná, jít mezi lidi a dělat kouzla jen hezká.“

Ale Ryki se na ní rozkřičela, že nepotřebuje kamarády a být hodná. Křičela, že je s tímto životem spokojená. Ale na jejích očích bylo vidět, že je z toho velmi nešťastná. A nakonec se rozbrečela a podala Livi klíče od klece. Livi odemkla klec. Potom šla za Ryki a řekla jí: „Nedělej, co nechceš! Dělej, co chceš ty!“ A vrátila Ryki hůlku. A Ryki hned udělala kouzlo a z chatrče byl krásný zámek.

Ryki slíbala, že bude hodná čarodějka a že bude dělat všem jen radost. A odletěla na koštěti do světa lidí. Vlčí smečka se vrátila domů, Ryki si našla kamarádky a vlci se začali chovat ohleduplně k ostatním zvířatům a hlavně žábám.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 19. ledna v 7:48.
Rodé v něm napsala:

kráááááááááááááááááááááááááááása

Příspěvek z 29. dubna 2017 v 11:39.
lulu68 v něm napsala:

Učitelka by nebyla nadšená

OMG to je chyb!


Jinak pěkné7

Příspěvek z 10. dubna 2017 ve 14:53.
unous v něm napsala:

:)

Povedená povídka :) 4