Bylo, nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami žilo sedm bratrů, bratrů trpaslíků. Šmudla, Rejpal, Prófa, Stydlín, Dřímal, Kejchal, a Štístko - to byly jejich jména. Teď je vám, milí čtenáři, trošku představím.
- ŠMUDLA - je pomalý a nechápavý trpaslík, který si rád hraje.
- REJPAL - někdy nazývaný Bručoun nebo Brumla, má proti všemu připomínky – bez ohledu na to, co který z ostatních trpaslíků navrhne nebo řekne, Rejpal je proti. Má to prostě v povaze.
- PRÓFA - nebo také Doktor je moudrý a dost často rozhoduje o tom, co trpaslíci udělají. Je to prostě vůdce této sedmičlenné partičky.
- STYDLÍN- který se v některých verzích jmenuje Stydlík, se nejen stydí, ale také se snadno a často dojímá.
- DŘÍMAL - či Klimba rád odpočívá a kdykoli má chvilku, rád si zdřímne. Jinak často zívá.
- KEJCHAL - sice kýchá, ale naštěstí ne tak často.
- A ŠTÍSTKO - neboli Hopla? To je trpaslík, kterého vždy a všude doprovází dobrá nálada.
To je našich sedm hrdinů dnešní pohádky. Všech sedm bydlí navíc v malém domečku poblíž dolu, kam chodí pochopitelně dolovat diamanty a smaragdy.
Jednou, když šli tito malí človíčci dolovat, prokopali se tajnou chodbičkou, kam by se ani člověk nedostal, do velké místnosti. Byla celá z kamenů a z ní vedly kamenné schody.
Prófa se rozhodl a zavelel trpaslíkům, aby šli dál po těch schodech. Jen Rejpal byl proti, ale nakonec ho trpaslíci donutili, aby šel s nimi. Mezi tím ale Dřímal usnul, ale když si Kejchal kejchnul, hned se probudil a konečně mohli vyjít nahoru po těch schodech do neznáma. Když vyšli nahoru, najednou se objevili v úplně jiném světě, než znali.
Samé krásně zelené stromy, sluníčko svítilo, a před nimi velikánský hrad. Až byli všichni u toho velikého hradu, schody zpět se najednou ztratily. Prófu napadlo, že by zkusili jít do toho hradu, třeba tam budou hodní lidé, kteří jim pomůžou. Tak na sebe trpaslíci vylezli, aby dosáhli na vrata a mohli zaťukat. Když ťukali, o sto šest, vrata se najednou otevřela a před nimi se objevila krásná dívka. Pleť měla jako nejsvětlejší sníh a vlasy černé jako noc, s divícím se obličejem, kdo jim to tu přišel na návštěvu, jelikož nikoho neznala.
Najednou se ale ptá : „Copak je to tady za podivnou návštěvu, neznám vás, odkud jste?“ povídá. Trpaslíci najednou úplně zčervenali, až byli červení jako rty té dívky. Prófa se ale přemůže a zeptá se, jestli by nemohli dál, jelikož se jim ztratily schody domů. Ta dívka nemohla uvěřit, co ti malincí človíčkové povídají, ale i tak je přivítala a ustlala jim v pokoji pro sedm lidí.
S tou dívkou se dali do řeči a zjistili, že je to Sněhurka, princezna Loridánské říše, které zemřeli rodiče a tak musela usednout na trůn už v 17 letech. Také jim prozradila, že tady v říši mají taky...no..trpaslíky ne, ale trpaslice. A čistou náhodou jich je také sedm. Tak všechny trpaslíky napadlo, že by se jich mohli zeptat, jestli nevědí, jak se dostat zpět. A pokud by se jim líbily, tak by z toho mohlo vzniknout i 7 trpasličích svateb a mohly by bydlet v jejich domečku, až najdou cestu zpět. Tak se hned další den poradili se Sněhurkou a ta souhlasila, že je to dobrý nápad. Tak se nasnídali a šli se Sněhurkou k těm sedmi trpasličím krasavicím. Až došli konečně k jejich domečku, zaklepali na dvířka a počkali, jestli jsou doma.
Najednou otevřely a úplně zčervenaly, že jim tu jde takových sedm super trpaslíků. Náhodou se jmenovaly podobně jako trpaslíci. Šmudlina, Rejpalinka, Prófanka, Stydlice Dřímanka, Kejchalice, a Štístinka. Trpaslice je pozvaly dál, akorát Sněhurka nemohla jít, protože byl na ni ten strop v domečku moc nízký.
Pobavili se o tom a trpaslice nakonec řekly, že se jim něco podobného stalo taky, když dolovaly a dostaly se do jiného světa. Zpátky se dostaly tím, že se museli vrátit zpátky jen s tím, co se jim líbilo a do čeho se skoro i zamilovaly a pokud by se jim nic nelíbilo, musely by tam zůstat navždy a tak si vzaly jejich oblíbenou kytku růži a šly na to místo, kde ty kouzelné schody zmizely a propadly se zpět do dolu, kde dolovaly a nakonec i k tomu jejich domečku.
Tak trpaslíky napadlo, že by si vzali s sebou ty trpaslice, protože každému trpaslíkovi se líbila jedna trpaslice. Když to trpaslíci navrhli, trpaslice souhlasily a tak šly s nimi. Až došli na to místo, schody se objevily a už byli v dole, kde dolovali. „Sláva!“ Všichni zakřičeli, když se objevili u svého domečku, kde s trpaslicemi žili šťastně až navěky.
A jak to bylo se Sněhurkou? Ta si našla prince a společně tak spolu vládli zemi šťastně a měli spolu spoustu ratolestí.
?
