Za devatero horami a devatero obchody byl malý domeček jménem „Pekárna“. Byl velice malý, ale bydlelo v něm hodně bytostí. Jedna z nich se jmenovala Velký Bochník. Byl to chleba, který byl velice zvědavý, a tak svoje bydlení prozkoumával víc a víc. Bydlel tam už roky, ale vždy objevil něco nového.

Jednou v noci se rozhodl, že se tajně půjde podívat ven, protože obsluha pekárny zapomněla zamknout dveře. Umí se však jen plazit, protože nemá nohy jako jeho ostatní kamarádi.

Když se Bochník doplazil ke dveřím, všiml si, že se u nich nachází malá modrá krabice přivrtaná ke zdi. Měla na sobě jakési dvě žluté trubky. Bochník uviděl malou bílou obálku, která vypadla z krabice ven. Rychle obálku popadl. Bylo na ní napsané:

„Vždyť to je přeci pro mě!“ zajásal a hned obálku otevřel. Byl v ní kus papíru, na kterém bylo napsané:

Bochník byl nadšený, protože Rohlíka neviděl už léta. Poprvé se potkali v troubě. Pečení trvalo dlouhou dobu, takže neměli na vybranou a začali si povídat. Ukázalo se, že si Bochník s Rohlíkem velmi rozumí. Pak je ale rozdělili a každého poslali do jiného obchodu.

Bochníkovi se vrátily krásné vzpomínky natolik, že šel hned spát, aby byl další den brzy vzhůru.

Druhý den

Bochník vstal už v 7:00, což nedělá často, a začal den jeho oblíbenou snídaní – cereáliemi. Zapil to pomerančovým džusem. Když dojedl, bylo už 9:00. Oblékl si na sebe to nejlepší oblečení, které měl, a hned vyrazil.

Cesta mu docela trvala, protože, jak už jsem říkala, se umí jen plazit. Po doplazení do parku už bylo asi 9:50 a Bochník si všiml, že už tam Rohlík stojí! Začal se k němu plazit, co nejrychleji mohl, a bylo to úspěšné.

Pohádka o Bochníkovi- Bochník s Rohlíkem v parku

„Jé! Ahoj Bochníku!“ zvolal Rohlík.
„Čáu Rohlíku! Jak se máš?“
Bochník se s Rohlíkem začal hodně bavit, ale něco podivného se stalo... Bochníka kousla kachna! Bochník začal bolestí brečet, přičemž Rohlík popadl svůj Rohlíkphone a začal volat dr. Lékařskému. Ten po chvilce přijel se sanitkou, která s Bochníkem rychle odjela do nemocnice...

Dr. Lékařský odjíždí do nemocnice

Dr. Lékařský se hned pustil do práce a začal Bochníkovi ránu ošetřovat. Ránu vyčistil a obvázal. Po 2 dnech Bochníkovi rána zázrakem zmizela. Bochník poděkoval dr. Lékářskému za úžasnou práci a odjel domů svým Bochníkoautem.

Když dorazil do své pekárny, tak začal odpočívat. U dveří se ale někdo objevil, no přece Rohlík! Držel malou dárkovou tašku. Bochník mu šel otevřít. Rohlík hned po otevření dveří řekl: „Ahoj Bochníku. Chtěl bych se ti omluvit za to, co se stalo... Zapomněl jsem při vybírání místa přemýšlet o tom, jestli je vhodné pro Bochníky.“
„Ale Rohlíku, to nevadí. Je velmi těžké najít místo vhodné pro Bochníky. Hlavně, že jsme oba zdraví.“

Rohlík se na Bochníka usmál a společně se obejmuli.

Zvonek zacinkal a pohádky je konec.

Chcete další pohádky o Bochníkovi? Stačí napsat do komentářů!