Čím dál tím víc u menších dětí slýchám o pohádkách, které jsem v životě neviděla, o postavách, o kterých jsem nikdy nic neslyšela.

Kluci stále mluví o Ninja želvách, o Batmanovi, Spidermanovi a hromadě dalších postav. Dívky žijí v naději, že jednou budou jako Anna nebo Elsa z Ledového království, Locika z pohádky Na vlásku nebo nějaká jiná z disneyovských princezen. 

Samozřejmě jako menší, jsem na ně také koukala, ale rodiče mi četli i klasické české pohádky. Radši bych od nich slýchala o Karkulce (ať je třeba fialová, modrá nebo zlatá), Popelce, Marušce z Dvanácti měsíčků nebo třeba o Nastěnce z Mrazíka. Také jste si toho všimli?

Bylo by pěkné, kdyby rodiče místo odložení dětí k televizi měli čas číst. Samozřejmě ne všichni mají čas a možnost. Já jsem také vyrůstala u televize, ale české pohádky jsem si pouštěla stále na DVD. Také nějakou tu českou klasiku s Vlastou Burianem a dalšími.

Děti jsou čím dál vzdělanější o pohádkách od Disneyho. Kdo by neznal Minie z Mickey Mouse? Ale asi by neuspěly v otázkách na klasické české pohádky. Brzy nebudeme z českých pohádek znát nic, což není dobré.