Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Pohádky z reality

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Povídky
    Bylo nebo nebylo? Jasně, že bylo. Tentokrát to ale nebylo za devatero kopci a jezery, ale docela blízko. U mé kamarádky Veroniky jsme slavily její narozeniny.

    Od rodičů dostala šedého zakrslého králíčka s černým flíčkem na levém uchu. Dala si ho do klece na zahradu a šla si s námi hrát. Když jsme se dosyta vysmály, šly jsme zpátky za králíčkem. Došly jsme ke kleci a já začala tušit, že není něco v pořádku. Klec byla pootevřená a králíček v ní chyběl. Verča si s tím nedělala hlavu, vydala se za rodiči a ptala se, proč jí ho vzali z klece. Oznámili nám však, že králíčka si nevzali a proč by to asi dělali. To už je Verča neposlouchala. Utekla na zahradu ho hledat.

    Všude na zahradě byly nebezpečné věci, jako např. za plotem vlčák a všude kolem ostré předměty. Čím dříve bude králíček v kleci, tím spíše bude naprosto v pořádku.

    V hledání jsem Verče samozřejmě pomohla. Prohledaly jsme to všude na zahradě, v domě a dokonce v celé ulici. Potom jsme to uviděly. Huňatý kožíšek ležel za hromadou dříví. Byl celý od krve. Ani jedné z nás se ten pohled nelíbil. Co kdyby to byl on?

    Kamarádku jsem chtěla ušetřit. I když se ani mně pohled nezamlouval, šla jsem se podívat já. Kožíšek byl šedý a měl černý flíček na uchu. Ach ne! Panebože to je on!

    Pak jsem si toho všimla. I v takové situaci jsem se musela v duchu usmát jaká maličkost vyvrátila mé podezření. Ten černý flíček byl na pravém uchu! Verčin králíček měl skvrnu na levém uchu. Jaká senzace. Pořád máme naději.

    Vrátila jsem se a řekla to Verče. Ta už se nebála a šla se přesvědčit taky. I když to nebyl zrovna nejhezčí pohled, byly jsme rády, že tam neleží zrovna ten Verčin.

    Vrátily jsme se ke kleci, jestli si to drahý králíček nerozmyslel a třeba se nevrátil. Opravdu! Králíček se vracel a nebyl sám. Cože?! My se o něho strachujeme a on si uteče a přivede si nevěstu? No to je vrchol!

    Ani vám nemůžu popsat to štěstí, které se v nás probudilo pláčem a smíchem zároveň. Králíček, který doteď neměl jméno, si ho vybral sám.

    Tulák, co jiného?

    Autor:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!