Alíkovina

Polární záře

vydáno  •  Počasí
Jedním z velice zajímavých a u nás poměrně vzácných přírodních jevů je polární záře. Jak název napovídá, vyskytuje se hlavně v polárních oblastech, ale někdy je viditelná i u nás. Jak tento, u nás vzácný jev, vzniká? Jaké má další důsledky a souvislosti? A je náhoda, že polární záře u nás byla 17. 11. 1989?

Observatoř na Kleti - tahle astronomové zachytili 6.4.2000 polární záři, © Miloš Tichý / Observatoř na Kleti

Jak vzniká polární záře

Původcem polární záře je sluneční aktivita. Tím hlavním, co ze Slunce denně vidíme, je sluneční světlo. Díky jemu můžeme vidět a sluneční světlo umožňuje vůbec život na Zemi. Intenzita světla a tepla přicházející od Slunce má v podstatě stálou úroveň a příliš se nemění.

Kromě světla však ze Slunce vycházejí i další jevy. Jedním z nich jsou nabité částice, zejména protony a elektrony, které Slunce vyvrhuje zejména při takzvaných slunečních erupcích.

Zatímco světlo ze Slunce k Zemi dorazí za 8 minut, nabité částice ze slunečních erupcí dorazí k Zemi zhruba za dva dny. Pohyb nabitých částic není přímočarý, ale je ovlivněn magnetickým polem.

jak daleko je slunce?

Přestože je od nás naše nejbližší hvězda, Slunce, vzdálena 150 milionů kilometrů, má na pozemský život zcela zásadní vliv.

Proto když se částice přiblíží k Zemi, je jejich pohyb odchýlen zemským magnetickým polem a nabité částice se pohybují podél siločar zemského magnetického pole. V důsledku toho dopadají do atmosféry zejména v blízkosti zemských magnetických pólů, tedy hlavně v polárních oblastech.

Když nabité částice od Slunce dopadají do atmosféry, tak se již ve velmi vysokých a řídkých vrstvách atmosféry (několik stovek kilometrů nad zemí) srážejí s molekulami vzduchu, které v důsledku toho světélkují.

V závislosti na druhu dopadajících částic, jejich rychlosti, na výšce, ve které k tomu dochází, pak může to světélkování mít různou barvu nebo tvar. Může jít o různé barevné světélkující pruhy, závoje, závěsy a podobně, které se různě mění. Při běžných slunečních erupcích je polární záře viditelná v polárních oblastech. Při velmi vysoké sluneční aktivitě a silných slunečních erupcích může být polární záře viditelná i u nás, ale je to poměrně vzácné.

skvrny na slunci

Skvrny na Slunci jsou obrovské oblasti často několikanásobně převyšující svou velikostí průměr Země. Zdají se nám tmavé, protože mají o 1800 °C nižší teplotu než zbytek slunečního povrchu (ten má 6000 °C).

Sluneční aktivita s v průběhu času mění. Jedním z příznaků vyšší sluneční aktivity jsou sluneční skvrny.

Proniknutí většího množství nabitých částic do atmosféry může vyvolat zejména v polárních oblastech určité zvýšení teploty vzduchu ve výšce. Existují hypotézy, že by to mohlo mít vliv na cirkulaci atmosféry a tím na počasí. Zda vůbec, do jaké míry a jakým přesně mechanismem má sluneční aktivita vliv na počasí, zatím nebylo jednoznačně prokázáno.

Polární záře a technika

Polární záře u Dvora KrálovéVysoká sluneční aktivita má vliv nejen na světélkování, jehož projevem je polární záře. Nabité částice pronikající do horních vrstev atmosféry mají vliv i na stav ionosféry, což je vrstva atmosféry s ionizovaným vzduchem. Ionosféra odráží některé vlnové délky radiových vln a je důležitá zejména pro šíření krátkých vln, jejichž vlnová délka se pohybuje v desítkách metrů.

Dnes jsou krátké vlny zajímavé hlavně pro radioamatéry, ale když ještě neexistovaly umělé družice, byly krátké vlny, šířené odrazem od ionosféry, jedním z důležitých prostředků pro přenos informací na větší vzdálenosti.

Nabité sluneční částice pronikající do atmosféry narušují vrstvu ionosféry, a tím zhoršují podmínky pro odraz krátkých vln a zhoršují možnosti spojení. Někdy naopak přechodně zesílí ionosféru tak, že odráží i ty vlny, které by neměla, třeba televizní, a pak se může v televizi na pár vteřin objevit obraz z velice vzdáleného vysílání.

Polární záře z Máslojed u Hradce KrálovéDopad nabitých částic do zemské atmosféry také ovlivňuje geomagnetické pole. Změny a kolísání magnetického pole samozřejmě nejsou takové, aby to hýbalo střelkou kompasu. Ale vyskytuje-li se v magnetickém poli smyčka z elektrického vodiče, vzniká ve smyčce elektrický proud. Tak je tomu například v transformátorech, elektromotorech a podobně.

Změny geomagnetického pole jsou samozřejmě nesrovnatelně menší, než magnetická pole v elektromotoru. Ale zato různá elektrická vedení na Zemi, například od energetiky, nebo telegrafní či telefonní vedení, tvoří obrovské smyčky o ploše tisíců až miliónů čtverečních kilometrů, takže i zdánlivě nepatrné změny geomagnetického pole mohou tvořit elektrické proudy nezanedbatelné intenzity.

A tak je známo, že při silných polárních zářích se objevovaly výpadky proudu, telegrafní sítě samovolně generovaly falešné signály a podobně. I dneska je na světě hodně elektrických sítí, které by silnou polární září, přesněji řečeno geomagnetickou bouří, mohly být nepříznivě ovlivněny.

Vliv polární záře na člověka

polární záře

Polární záře je světelný úkaz vznikající ve vysokých vrstvách atmosféry od 60 do 1000 km nad povrchem. Nabité částice přilétající ze Slunce obrovskou rychlostí až 750 km za sekundu narážejí na atomy kyslíku a dusíku a nutí je tak zářit. Na obdobném principu fungují třeba neonové reklamy. Za jasné noci polární záře na obloze tvoří prohnuté a pohybující se pásy různých barev.

Sluneční erupce a následně proniknutí nabitých částic do zemské atmosféry mají významný vliv na geomagnetické pole a tím také na elektrické pole v atmosféře, což jsou významné složky životního prostředí.

Je dost pravděpodobné, že vysoká sluneční aktivita a narušení geomagnetického pole má vliv na zdravotní stav lidí i na jejich chování. Proto se například v případě, že se někdo choval například nelogicky, agresívně nebo roztržitě, komentovalo slovy „Asi jsou nějaké erupce na Slunci“.

Je možné, i když to není jednoznačně prokázáno, že právě vliv slunečních erupcí může mít vliv na to, že některé významné historické události spadají do roků maxima sluneční aktivity.

Jedno z maxim sluneční aktivity bylo v roce 1917, kdy v Rusku proběhla revoluce, která stála u zrodu více než sedmdesátileté éry vlády komunistické ideologie v Rusku a posléze ve významné části světa.

Maximum sluneční aktivity bylo i kolem roku 1929, kdy začala největší světová hospodářská krize. Ostatně babičky říkaly, že polární záře znamená nějaké neštěstí a že když byla polární záře, tak potom přišla válka. Což by mohlo odpovídat maximu sluneční aktivity někdy kolem roku 1937-38 a polární záři z 25. ledna 1938.

Z novější doby můžeme připomenout sluneční maximum kolem roku 1968, a zejména v roce 1989. Na našem území byla polární záře, tedy extrémní projev vysoké sluneční aktivity, k vidění například v pátek 17. listopadu 1989.

Samozřejmě že ne každá polární záře má katastrofální důsledky. Naposled u nás byla polární záře k vidění někdy kolem roku 2000 a 2001, a žádné katastrofální důsledky nepřinesla. Naopak hodně neštěstí se stává i mimo maximum sluneční aktivity.

Takže až se u nás zase někdy objeví polární záře, berte ji jako vzácnou a zajímavou podívanou. Ostatně i různé jiné přírodní jevy, například bouřka, jsou taky od pohledu zajímavé a současně do jisté míry nebezpečné.

optické úkazy v atmosféře

Optické úkazy v atmosféře - polární záře

Wikipedie: polární záře (česky), aurora (anglicky)

Polární záře 20. 11. 2003 - pozorování v Praze - www.asu.cas.cz

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (9)

Příspěvek z 22. listopadu 2009 v 7:10.
Hella24 v něm napsala:

proč tady probíráte to JAK JE TO napsaný???Proč neprobíráte to CO JE napsaný(text)???? snad jste mě pochopily.

Příspěvek z 22. listopadu 2009 v 7:07.
Hella24 v něm napsala:

Polární záře

Já myslela že polární záři si vymysleli v televizi ale ona je to pravda.2525252525

Příspěvek z 18. listopadu 2009 ve 21:18.
---Mumínek--- v něm napsal:

Sice hezký ale dlouhý

Sice jsem se začetla ale po chvíli mě to přestalo bavit...Rada:Piš raději krátký článek než dlouhý a nudný...