Nevydržela jsem to a začala jsem ze všech sil ječet. Všichni ke mně hned přiběhli a ujišťovali se, že jsem v pořádku. A teď přišla ta nejhorší chvíle - už se k nám plazila znuděně i Klára. Holka, která mě neměla příliš v lásce. Samozřejmě se hned ptala, co se stalo. Nebyla chvíle, kdy by o všem nevěděla. A já jsem jí odpověděla chraplavým hlasem, že tam lezl obrovský pavouk!

To jsem ale neměla říkat. V tu chvíli se všichni podívali na to ubohé stvoření a dali se do smíchu. A nejvíc Klára. Od té doby se mi všichni smáli a já si na to celkem zvykla, ale Kláru jsem pořád vídala a to mi dost vadilo. A tak jsem si řekla, že s tím musím něco dělat.

Našla jsem pavouka a neochotně si ho vzala do dlaně - samozřejmě tak, aby to viděla Klára. Od té doby se už pavouků neštítím a i Klára mi dala pokoj. Pokud tedy máte taky z něčeho strach, zkuste ho překonat!