Alíkovina

Poprvé v Ústí

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Není to tak dávno, co jsem se rozhodla jet nečekaně do Lanškrouna za kamarádem. Přijela jsem tam a řekl mi, že zítra musí jet do Ústí nad Orlicí.

(Ilustrační snímek)., © MAFRA

Zeptal se mě, jestli se nechci jet taky podívat. Jel tam do nemocnice. Nechtělo se mi odjet, rozhodla jsem se jet s ním . Kamarád šel zatím do té nemocnice. Abych na něj nemusela čekat, než ho pustí, řekl mi, ať se jdu projít do města.

Byla jsem ohromená, jaké tam mají dětské hřiště oproti Šumperku. Čekala jsem na něj zhruba hodinu a půl. Pak jsme se šli projít spolu městem. Šli jsme kolem jednoho překrásného hřiště, kde jsme se zastavili. Byl tam mezi houpačkou a dalšími atrakcemi krásný potůček. Sedli jsme si na houpačky a jen tak si povídali. Strávili jsme tam další hodinu, potom jsme šli dál.

Pak na autobus a jeli jsme k němu domů. Bylo to moc krásný odpoledne, zkuste si i vy takto romanticky zpříjemnit den.

Autorka:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!