Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Pořízení pejska

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Mazlíčci
    Jmenuji se Gabča, je mi 12 let a před 2-3 lety mi mamka s taťkou dali dárek k vánocům. Jorkšíra.

    Nejkrásnější MAZLÍČCI, Jorkšírský teriér, © MF DNES

    Bylo 26. prosince a mamka s taťkou mi odpoledne řekli, že někam pojedeme a že to je překvapení. Cestou jsem viděla samé domečky a farmy. Když jsme dojeli na místo, tak jsem byla překvapená.

    Dojeli jsme k domu, kde bydlela paní, co měla dvacet pejsků a pár koček na prodej. Šli jsme dál a tam na nás skákali pejsci, kteří byli na prodej. Paní nás odvedla do jedné místnosti a přinesla bednu, ve které byli čtyři štěňátka. A já jsem si měla jedno vybrat.

    Byl to ten nejlepší dárek, který jsem v životě mohla dostat. Byl tam jeden s pankáčem a jeden s bílou ťapkou. Nakonec jsme si vzali pejska bez skvrn. Když jsme si ho brali do ruky, tak nás všechny ihned oblízal a dával nám najevo, že chce k nám.

    Než jsme si ho vzali domů, jeli jsme mu koupit pelíšek a dvě misky na jídlo a na pití.  Od paní jsme dostali návod, jak se o štěně starat, co má jíst a co ne. Bylo tam napsané, že mu máme dávat granule. Ale pejsek byl ještě štěně a granule neukousal. Tak dostával mléko a časem granulky. Když jsme ho poprvé položili na zem, tak dělal svoje první krůčky a to byl krásný pocit. Pořád padal, ale nakonec se naučil chodit a potom se naučil skákat hodně vysoko a učil se nové věci.

    Máme ho moc rádi. Dnes mu jsou tři roky. Předtím, než jsme ho dostali, tak jsme měli kočku. Jenže ta mě rok předtím brutálně napadla a kdyby nebyla ségra doma, tak jsem dodnes slepá, protože mi rozsekla oko. A dostala jsem na ní alergii. Takže jsem byla moc ráda, že jsem dostala pejska.  

    Na začátku března pro mě přišel šok. Musela jsem jít na alergologii a tam mi udělali kožní a dýchací testy. A u kožního testu mi zjistily alergii na psí a kočičí chlupy. Doktorka mi ihned omezila kontakt se psem, což mě dost vzalo, protože my máme mezi sebou silný vztah.

    Rodiče už na něj jsou trošku naštvaný, protože když byl malý, tak se naučil dělat loužičky na nábytek a dodnes mu to zůstalo. Když jdeme ven, tak se trochu vyčůrá, ale doma se buď vykaká nebo vyčůrá. Takže to nemá na něj vliv. Pořád ho máme a já ho mám moc ráda a udělám cokoliv, aby mi ho nedali pryč.

    Dřív jsem měla kočku, moc hodnou, a kvůli mé alergii ji prodali cizí paní. Kočka po pár měsících umřela, přejelo ji auto. Ráda bych všem, co mají zvířátka, vzkázala, abyste je měli rádi a vážili si toho, že je máte, protože všichni je mít nemohou. A i když vaše zvířátko není dokonalé, tak ho netrestejte násilím. 

    Autorka: (13 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (2)

    Příspěvek z 18. dubna 2015 v 9:43.
    Gerniel v něm napsala:

    Autorka článku

    Ano jsem moc ráda, tímto chci dokázat že život s mazlíčkem je ihned veselejší.
    Tímto článkem jsem chtěla upozornit na mého psa, na jeho život a že ten kdo touží po mazlíčkovi jako já, tak to nikdy nemá vzdávat.

    Příspěvek z 16. dubna 2015 ve 20:48.
    Lodo10 v něm napsala:

    Lodo

    Musíš být ráda že máš psa