Promnete si levé oko, pravé oko a než stihnete udiveně mrknout, přistane vám v obličeji sprška vody. Že by apríl? Ne, tohle je poslední zvonění!

Nejdříve se skupinkám studentů čtvrtých ročníků a oktáv snaží všichni vyhnout, avšak po absolvování všech voňavkových, octových a vodních sprch, po celém těle pomalovaní rtěnkami, fixami a různými malovátky, se všichni začnou těšit, až se budou také moci vyřádit na svých mladších spolužácích.

Celý příchod do školy ten den provází smích a křik. Pro někoho zpříjemnění dne, pro někoho naopak otravování. Já jsem to pojal vstřícně a příjemně jsem se naladil na celý den. Po příchodu do školy se se mnou dalo do řeči pár „veselejších“ čtvrťáků, při průchodu kolem vrátnice jsem dostal první zásah voňavek, WC osvěžovačů a nechybělo samozřejmě ani pokreslení na každou volnou část těla. Ruce jsem měl pomalované různými jednoduchými obrázky.

Zdolal jsem i prolezení různými rekvizity jako například: natažené provazy, prolezení igelitem, zadýmená ulička, kde člověk nic neviděl. Bylo toho opravdu mnoho.

Nic z toho mi nevadilo, i když spojení všech těch voňavek dohromady nemělo zrovna nejlepší výslednou vůni. Naštěstí po dvou hodinách už člověk nic necítil a navíc, část vyprchala.

Nebylo tam pouze tohle, o kousek dál člověk dostal i buchtu nebo nějakou jednohubku, to už ocenil každý. Pro mě dobré ranní probrání a nastartování do nového dne.

Pro některé z mých vrstevníků to bylo akorát otravné prolezení od vchodu školy do vestibulu, pro některé zábava jako pro mě, ale jak asi budeme vypadat za tři roky my? Úplně stejně, tak si to všichni navzájem přejme, užívejme a nekažme všem okolo atmosféru, která panuje.