Alíkovina

Povídka: Já, Bert

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Vymyslela jsem hororovou povídku. Snad se bude líbit.

Na unikátní výstavě v Národním muzeu jsou k vidění dvě expozice zabývající se smrtí., © MAFRA

Probudím se. Zpoza postele se ozývají trhavé zvuky. Ležím, nehýbu se, skoro nedýchám. Uběhne deset minut. Dvacet. Zvuky se ozývají neustále. Pootočím hlavu. Uběhnou tři minuty. 

Konečně přestanu váhat a skloním hlavu pár centimetrů nad podlahu. Otočím hlavu tak, abych viděla pod postel. Třesu se ale prostě se musím podívat co ty zvuky vydává! Kouknu se pod postel. To „něco“,  co pod ní je, je ke mně otočené zády, ale stejně je to ohavné. Je to malé vrásčité tělo plné jizev a modřin. Nohy to má oproti tělu dlouhé a hubené a má to malé prsty s dlouhými nehty. Ruce to má tlusté a krátké. Hlavu to má velkou, asi jako dospělý muž. Pohnu krkem a zavrže postel. 

Neznámá věc pod postelí se otočí a já jí vidím do obličeje. Má malá ústa, obrovský protáhlý nos a oči vypadají jako oči křečka džungarského. Břicho je velké a přes prostředek vede obrovská jizva. Začne se to hlasitě smát a u toho zběsile mrskat rukama. To mrskání rukama způsobuje ty trhavé zvuky, které jsem slýchávala. Najednou se to stvoření přestane smát a pronese dvě slova: Já Bert. Odvodila jsem z toho, že se asi jmenuje Bert. Najednou sáhl vedle sebe a vytáhl dýku. Zvedl ji, skočil po mně a zabodl mi ji do srdce a já naposledy vydechla a slyšela, jak se Bert potichu směje. 

Pak i to utichlo a já zemřela.

Autor:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (14)

Příspěvek z 7. září 2015 v 17:28.
sviti9 v něm napsal:

No...

Hororová povídka to teda rozhodně není. Jinak dobrý nápad. Rozhodně bych to příště udělal delší.

Příspěvek z 28. července 2015 v 11:13.
meribera v něm napsala:

Ufffffff

Fakt hrozně jsem se bála
Určitě piš dál

Příspěvek z 9. července 2015 ve 20:27.
Emma2000 v něm napsala:

No....

Strašidelné to je ale......  Hororové povídk by neměly být krátké, rychlé, ani stručné. Právě, že by se s ní měl daný člov=ek pořádně rozepsat :) Jinak určitě někdy napiš další :)