Každý den to bylo stejné, jít ráno do školy, odpoledne ze školy domů, najíst se a jít spát. A další den to samé. Neměla jsem pro co žít, až do chvíle, než se naše oči střetly a já to konečně našla, svůj smysl života.

Jako každý svůj naprosto nesmyslný den jsem šla opuštěným parkem. Nikdo tam nebyl, jako vždycky. Kdysi tu bývalo mnoho a mnoho lidí, děti hrající si na houpačkách, pikniky, zkrátka a dobře všude plno. Teď se sem ale lidé bojí. Kdysi se tu totiž stala několikanásobná vražda. Jeden muž zabil spoustu lidí a nakonec i sebe. Já tudy chodím proto, že doufám, že mě tady někdo zabije.

Šla jsem s hlavou svěšenou a přemýšlela jsem, pro co mám žít. Najednou jsem do někoho narazila a spadla na zem. Ten někdo byl neznámý kluk, měl krásné šedé oči, které připomínaly oči sovy. Podíval se do mých zelených očí a tehdy se to stalo, ani jeden nemohl odtrhnout oči od toho druhého. Potom se mě krásným a dokonalým hlasem zeptal, jak se jmenuji, a přitom mi pomohl vstát. Odpověděla jsem mu: „Záleží na mém jméně, když můj život nemá smysl?“ Chvíli mlčel a pak mi odpověděl: „Jestli nemáš pro co žít, tak žij pro mě.“ Usmál se a políbil mě. Najednou však nebyl. Nevěděla jsem, jestli se mi to zdálo, nebo ne, nevěděla jsem, jestli se ten kluk nějak jmenoval a jak. Ale věděla jsem tu nejdůležitější věc - pro co mám žít.

Když jsem přišla domů, lehla jsem si do postele a snila o něm. Druhý den nám naše třídní učitelka sdělila, že máme nového žáka. Byl to on! Všechny holky po něm šílely, protože byl překrásný. Jmenoval se Akii. Probojoval se ke mně, políbil mě na tvář a zeptal se: „Jsem dobrý smysl života?“. Bylo to vůbec poprvé, co se ke mně někdo takhle zachoval. „Jsi můj první smysl života,“ řekla jsem. Potom se vrátil do lavice a po škole mě doprovodil domů.

Takhle to bylo všechny ostatní dny. Jenomže potom jsem jednoho dne přišla do školy a učitelka nám oznámila, že Aki zemřel, spadl z útesu. Můj život zase neměl žádný smysl. Jednoho dne jsem se rozhodla, že chci být jenom s ním. Došla jsem až k útesu, naposledy se usmála a skočila. Konečně můžeme být spolu.