Ještě si všechno dávám v hlavě dohromady, ale raději to ze sebe všechno vysypu, dokud jsem po tomhle víkendu nadšená a veselá. Když bratr zmínil, že je v Brně Animefest, navzájem jsme se vyhecovali, zamluvili si ubytování a koupili přes internet vstupenky. Nikdy jsem na takové akci nebyla a nevěděla, co mám vlastně od toho čekat.

Pak přišla velká výzva. Jelikož do festivalu byly jen dva týdny času, bylo potřeba velmi rychle vytvořit nějaký ten kostým. Já mám doma rohy a žezlo Lokiho, takže volba byla jasná. Tak se šlo nakoupit látku a rychle šít. Fííí, to byla makačka! Dopadlo to hrozně a trochu křivě, ale vznikl mi přinejmenším funkční kostým.

Cesta do Brna byla dlouhá, ale příjemná. Poté přišla poznávací túra Brnem, abychom si prohlédli město, než půjdeme na festival. Po navlečení do kostýmů nás už brzy čekalo Výstaviště s dlouhatánskou frontou u vchodu, jak to bývá. Jakmile jsme se dostali ke vchodu, organizátoři zkontrolovali naše vstupenky a označili nás páskami. Ne obyčejný papír, ale látkové, a bylo na výběr ze čtyř barev! Já si vzala červenou. Jelikož jsem měla s sebou své žezlo, hned se o mne zajímala ochranka, která zkontrolovala mou zbraň, jestli je v pořádku, a dali mi instruktáž na zacházení s ní v davu. To bylo velice užitečné. I tito bystří hlídači se chovali velmi přátelsky, takže to bylo příjemné. Tak jsem vstoupila do výstaviště a do jiného světa.

Loki na sluníčku, © Blarkin58

Lidi, to bylo neuvěřitelné místo! Nejdříve nás vtáhly pavilóny A, kde vystavovali umělci svá díla a také je prodávali. Byly tam obrázky, záložky, nášivky, celé kostýmy, keramika, tašky... byl tam také tatér a tetoval na místě. Pak jsme přešli do haly E, kde byla ta neúžasnější tržnice. V rohu tam bylo velké knihkupectví, prodávaly se tam figurky, nálepky, trička, oblečení... a byla tam obrovská záplava plyšáků. V patře pak byly prostory vyhrazené stolním hrám a Pokémonům.

A těch lidí v kostýmech! Byli tu profesionální cosplayeři i úplní amatéři jako já. Snad každý druhý okolo nás byl oblečený za nějakou postavu z filmu, seriálu, nebo ze hry. Tady Mário, tady Muchomůrky, támhle si jde Lich King Arthas, kus za ním si hází kladivem Thor, okolo pokémonů se plíží rakeťáci, poskakují tu uklízečky, Ježíš si povídá se Sonicem... mohla bych psát dlouho a i když jsem viděla spoustu úžasných postav, určitě mi jich taky dost uteklo, některé jsem viděla poprvé až na videu.

Všude bylo také občerstvení, převážně japonské. Bylo tak možné ochutnat japonské sladkosti i poctivá jídla, jako třeba polévku Ramen, nebo cestovní balení rýže v mořské řase. Hodně jídla se dalo koupit i na pozdější použití, žvýkačky, pitíčka, sušená mořská řasa, rybičky z těstíčka s náplní... Musím říct, že bych si na takovou stravu musela zvykat, ale určitě to byly zdravé věci, zvláště ta polévka. Je alespoň příjemné zjistit, že se hůlkami přeci jen dokážu najíst.

Na sedmi místech se přednášelo, probíhaly rozhovory s hosty festivalu, promítaly se filmy a soutěžilo se. Dělaly se soutěže kostýmů a také kvízy, které se organizovaly moderně: za pomocí WiFi a mobilních telefonů.

Kvíz na AnimeFestu

A že bych si nezasoutěžila, to se říct určitě nedá. V neděli bylo nemožné odolat výzvě, abych udržela Thorovo kladivo a na něm pixlu. Taková moderní verze vajíčka na lžíci. Povedlo se a já vyhrála pití. Navíc, Loki s kladivem v ruce rozhodně přitahuje pozornost.

Loki s kladivem, © Blarkin58

No, akce byla úžasná, ale nakonec došla ke svému konci a my museli jet domů. Proti svým obvyklým zvykům, tedy neutrácet, jsem si koupila tři ze čtyř knih, co jsem chtěla (čtvrtá byla vyprodaná), plyšáka, podšálek do práce a černou nákupní tašku. Polštář se mi žádný nelíbil natolik, abych koupila. No i tak toho bylo dost. Musím nyní opravit své žezlo, které nevydrželo pád na zem, a potřebuju nové rohy, protože mi kus jednoho chybí a padá mi z nich barva. Prostě budu muset celý kostým předělat, aby vypadal k světu... a už vím, jaký bude druhý, který si vyrobím. Ale to je ještě běh na dlouhou trať a další Animefest je až za rok.

Tak alespoň posílám pozdravy z Animefestu!