Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Práci mám v krvi

    vydáno  •  Povolání · Zdraví

    Chtěla bych vám přiblížit mé zaměstnání, které se zabývá krví. Možná někoho zaujme natolik, že se rozhodne tento obor studovat. Pojďme si tedy přiblížit, co to vlastně krev je.

    Give blood, save live..., © barklik

    Krev je tekutina, která koluje cévami. Jak všichni asi víme, je nezbytná pro náš život, jelikož červené krvinky zásobují tkáně kyslíkem a zároveň odvádějí oxid uhličitý. Samotná krev se také podílí na udržování stálosti vnitřního prostředí, a to především zajištěním transportu živin, hormonů, vitamínů a jiných látek, termoregulaci, a účastní se i imunitních reakcí.

    Čím je krev tvořena?

    Krev se skládá z krevní plazmy a krevních elementů, kam patří právě červené krvinky, ale také bílé krvinky, které jsou důležité pro náš imunitní systém, a krevní destičky. Krevní plazma jako tekutá krevní fáze je složena z vody, a to i z 90 %, zbytek tvoří rozpuštěné látky jako např. bílkoviny, anorganické látky (sodík, draslík, vápník...) nebo hormony.

    Červené krvinky jsou bezjaderné buňky specifického tvaru, který je popisován jako zploštělý disk z obou stran prohnutý dovnitř. Vznikají v kostní dřeni z mateřské kmenové buňky, která je postupně dělena a vyzrávána až na červenou krvinku, která obsahuje jako hlavní složku hemoglobin. Tento hemoglobin dokáže na sebe navázat dýchací plyn a transportovat jej mezi plícemi a tkáněmi. Jelikož k životu potřebujeme kyslík, tak červené krvinky roznáší tento plyn k buňkám těla a následně místo něj navážou oxid uhličitý, aby jej mohly odvést do plic a my ho poté můžeme vydechnout. Těchto červených krvinek nám v těle koluje asi 5 milionů na 1 μl* krve u dospělého člověka, přičemž hodnota je u mužů fyziologicky vyšší než u žen. Doba přežití červených krvinek v krevním řečišti je asi 120 dní, poté jsou zlikvidovány především slezinou.

    Bílé krvinky jsou buňky imunitního systému s jádrem a dělí se podle granul, které se vyskytují v cytoplazmě. Jejich počet může dosahovat od 6 do 10 tisíc na 1 μl krve a doba přežití závisí na konkrétní bílé krvince.

    Krevní destičky jsou bezjaderné a jde vlastně o odštěpky z cytoplazmy velkých buněk, které se nachází v kostní dřeni. Jejich počet ve fyziologickém rozmezí dosahuje od 150 do 450 tisíc na 1 μl krve. Hrají důležitou roli v zástavě krvácení, kdy dojde v první řadě ke stažení cév, poté dojde k aktivaci krevních destiček a postupně až k vytvoření nerozpustného fibrinu*. Jejich životnost je velmi krátká, uvádí se mezi 9 až 12 dny, proto musí docházet k jejich neustálé obměně.

    Práce, která odhalí počet krevních elementů v naší krvi nebo krevní skupinu

    Zaměstnání, kterému se věnuji, se nazývá zdravotní laborant a opravdu pomocí specializovaných metod a přístrojů dovedeme spočítat, kolik červených krvinek, bílých krvinek nebo krevních destiček se vyskytuje ve vaší krvi, ale i spoustu dalších jiných hodnot, jako např. obsah hemoglobinu v krvi. Jiné parametry se mohou ze zjištěných dat i vypočítat jako např. hematokrit, který značí poměr mezi objemem červených krvinek a plnou krví. Můžeme také zjistit, za jakou dobu se vytvoří nerozpustný fibrin, tudíž jak rychle funguje vaše srážení krve. Na našem hematologickém a transfúzním oddělení dovedeme kromě zjišťování různých protilátek určit také krevní skupinu. Možná vás někdy napadla otázka, co to vlastně ta krevní skupina je a proč je tak důležitá?

    Krevní skupina a vše o ní

    Krevní skupina popisuje vlastnosti našich červených krvinek, přesněji jde o antigeny (bílkovinné či sacharidové struktury), které se vyskytují na membráně těchto krvinek. Dnes známe přes 50 různých krevních systémů, z nichž nejznámější a zároveň nejdůležitější je AB0 systém a Rh systém. Podle krevního typu AB0 známe 4 krevní skupiny a to A, B, 0 a AB, přičemž nejčastěji vyskytující se v české populaci je krevní skupina A+. Znaménko plus je již Rh systém, který značí, zda máme přítomný antigen D na červené krvince či nikoliv. Je také známo, jakým způsobem se krevní skupiny dědí, proto když známe krevní skupinu svého otce a matky, můžeme odvodit s určitou pravděpodobností vlastní skupinu. Pojďme si tedy ukázat tabulku, kde můžeme dohledat, jakou krevní skupinu bychom mohli mít. Stačí spojit sloupec s krevní skupinou otce a řádek s krevní skupinou matky, kde naleznete průsečík, ten odpovídá vaší krevní skupině.

    Tabulka AB0 systém

    Možná si všimnete, že v tabulce je nápadně hodně možností krevní skupiny 0, i když tam žádná nula není vidět. Jelikož podrobněji by každá krevní skupina byla zapsaná tvarem s oběma alelami*, kdy jedna se dědí od matky a druhá od otce, tedy např. krevní skupina 0 by se zapsala jako 00, krevní skupina A jako A0 nebo AA.
    S Rh faktorem je to podobně, buď antigen D máme přítomný a to jako DD či Dd (Rh+) a nebo nemáme, kde by byla jen jedna možnost jako dd, což značí Rh- (negativní).

    Tabulka Rh systém

    Ve znázorněné tabulce si můžeme všimnout, že i matka a otec Rh+ (pozitivní) mohou mít dítě Rh- (negativní). V tabulce to je zvýrazněno zelenou barvou.

    Důležitost krevních skupin vzrůstá ve chvíli podání krevní transfúze. Jelikož při mísení nevhodné krevní skupiny by docházelo k imunologické reakci, která by mohla vést k shlukování a rozpadu červených krvinek, následně šoku a v nejhorším případě i smrti. Avšak neplatí vždy, že jako jedinec např. s krevní skupinou A musím dostat jen svou identickou krevní skupinu. Proto je dobré si pamatovat, že univerzálním dárcem je jedinec s krevní skupinou 0-, který může darovat krev všem. Naopak jedinec s krevní skupinou AB+ je univerzálním příjemcem a může dostat krev od jakéhokoliv dárce. V České republice může darovat jedinec od 18 let s minimální tělesnou hmotností 50 kg do věku 65 let. Na darování se může sice přihlásit každý, kdo splňuje tyto požadavky, ale ne vždy je člověk vhodným dárcem, ať již pro svá dlouhodobá nebo akutní onemocnění či pro nevhodný způsob života. Tato opatření jsou důležitá, aby se vyloučila případná rizika pro příjemce, ani nebyl poškozen dárce.
    Na závěr bych se chtěla zeptat, jestli někdo z vás dospělých již byl na darování krve nebo někdo z mladších plánuje, a zda víte, jakou máte krevní skupinu popř. jaká by nejspíše to mohla být?

    Děkuji vám za přečtení článku a dávejte na sebe pozor, ať raději žádnou transfúzi nepotřebujete. :-)

    Vysvětlení pojmů:
    100 μl (mikrolitr) = 0,0001 l (litr)
    fibrin = nerozpustná bílkovina
    alela = konkrétní forma genu

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (3)

    Příspěvek z 9. června ve 21:55.
    Alpina v něm napsal:

    No já také nemám nějak moc dobrý pocit z krve. Snad se to i zhoršilo, dříve mi to nějak nevadilo. Ale článek je to zajímavý, no vlastně jsem rovnou mohl okopírovat příspěvek pode mnou.O:-)

    Příspěvek z 9. června v 16:42.
    Dari v něm napsala:

    Já osobně se krve prostě bojím, začínám hned panikařit, a ne kvůli bolesti, ale proste kvůli krvi..

    Ale samotný článek je zajímavý, pět tlapek.

    Příspěvek z 9. června v 6:17.
    Gigisuška v něm napsala:

    Krev mám ráda, bylo to zajímavé pět tlapek