Mamka vždycky říká, že nechápe, čeho se bojím. Ale já se bojím všeho a ze všeho nejvíc mimozemšťanů!

Táta mi totiž jednou ukázal pole, na kterém byl vyřezaný mimozemský znak. Nejdřív jsem si myslela, že je to sranda, že si ze mě táta střílí, že to někdo nebo i on mohl vyřezat. Ale myslím, že by to bylo těžké.

Jednou jsem šla spát a moje hlavní otázka byla: "Mami, usneš, až když usnu já?" Vždycky usnula až po mě, protože kdybych něco viděla, aby ještě nespala a já jí to mohla říct.

Ale jednou se na mé peřině objevilo nějaké zelené světlo, které pořád zářilo! Neměla jsem odvahu a tak jsem jen řekla: "Mami, tady je zelené světlo!" Když jsem to ještě asi 10x zavolala na mamku, nakonec se zvedla a podívala se ke mně. Nejhorší je, že v noci vidím třeba i příšery, hororové postavy a podobně. Proto se hodně bojím téměř všeho!

Mamka mi nakonec dala do postele velkého dlouhého plyšového tygra - ještě většího, než jsem já. S ním se teda už nebojím. Je to sice plyšák, ale může být dost pohodlný. Už mám v noci pořád zavřené oči a otevřu je jen někdy, abych se podívala na tygříka. Přes něj bych totiž stejně nic neviděla.