Alíkovina

Přestupný rok zamotal hlavu i Caesarovi

vydáno  •  Škola a poznání
Je 29. února. Datum, které najdeme v kalendáři jen jednou za čtyři roky - a to ještě ne vždy. Komu za neobvyklý kalendářní jev vděčíme a jak se s nesrovnalostmi v počítání času lidé vypořádávali? Peripetie s kalendářem se táhnou už od starověku.

(ilustrační snímek) - Kalendář, daně, přehled, © Alík

Problémem kalendářů je fakt, že doba oběhu Země kolem Slunce není beze zbytku dělitelná délkou dne. Pokud by počet dní v roce byl stálý, planeta by na konci každého roku byla na jiném místě oběžné dráhy, což by dělalo zmatek v ročních obdobích.

„Bez systému přestupných let se žádný kalendář neobejde, pokud se za nějakou dobu nemá rozejít se střídáním ročních dob,“ říká Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd.

Už starořímští kněží proto vkládali na konec února občas období, které bychom dnes nazvali "přestupným měsícem". Slovo "občas" je zcela na místě - neexistovala pro to striktní pravidla.

Caesar si uvědomil, že takový nepořádek je římské říše nehodný, a zavedl reformu. Domníval se, že rok je dlouhý 365,25 dne. A tak každý čtvrtý rok nařídil přidat jeden den.

Ačkoliv římský vládce dal kalendáři řád a vymyslel přestupný rok ve smyslu, v jakém ho známe dnes, jeho reforma nebyla zcela přesná. Rok je totiž o něco kratší, než Caesar myslel. V šestnáctém století narůstající odchylka činila už deset dní.

Caesarovu chybu napravil papež

Pro křesťanskou církev to kvůli stanovení data Velikonoc byl neúnosný stav. A tak papež Řehoř XIII. přišel v roce 1582 s úpravou, kterou užíváme dodnes. Kromě zpřesnění pravidel pro určení, který rok je přestupný, vypustil z kalendáře deset dní, které prostě nehrály.

. KALENDÁŘ PAPEŽE ŘEHOŘE

Papež Řehoř XIII. přišel na konci 16. století s reformou, jejíž pravidla užíváme dodnes.

Čtyřiadvacátého února 1582 papež Řehoř XIII. vydal bulu Inter Gravissimas. Stanovil, že přestupný rok nastává v letopočtech dělitelných beze zbytku čtyřkou, výjimkou ovšem jsou poslední roky století. "Výjimkou z výjimky" pak jsou letopočty dělitelné beze zbytku čtyřmi sty, které přestupné jsou.

Zdroj: Wikipedia

Zavedení gregoriánského kalendáře se neobešlo bez problémů. Čechy ho přijaly dříve než Morava, díky čemuž v roce 1584 oslavili Češi Velikonoce dříve než Moravané. Nizozemci o dva roky dříve dokonce vypuštěním deseti dnů přišli o Vánoce. A Rusové o více než tři století později svou velkou říjnovou revoluci provedli v listopadu. Téměř všechny pravoslavné církve na změnu kalendáře nepřistoupily, proto například Vánoce v Rusku jsou podle našeho kalendáře až začátkem ledna.

S gregoriánským kalendářem si patrně lidstvo vystačí poměrně dlouho. Ani on není zcela přesný, odchylka ale bude činit pouze jeden den za 4 000 let.

Svět ovšem neměří čas jen podle papeže Řehoře a Julia Caesara. Také solárním, a dokonce přesnějším než gregoriánský, je kalendář perský. Užívají se i kalendáře lunární, které se řídí pouze pohybem Měsíce okolo Země (například islámský), a lunisolární, které zohledňují pohyb obou nebeských těles (židovský, indický, čínský).


Převzato z iDNES.cz - Přestupný rok zamotal hlavu i Caesarovi.
Autor: