Alíkovina

Prezident jde do práce

vydáno  •  Škola a poznání
Do práce si může chodit, kdy chce, má zdarma byt i kuchaře, na dovolenou se může vydat kdykoliv. Za to všechno dostane čtyři sta tisíc měsíčně. To povolání se nazývá český prezident.

Pražský hrad, © Profimedia.cz

Když přichází do práce, může píchačky na vrátnici s klidem obejít. Český prezident má právo chodit do zaměstnání, jak se mu zlíbí, žádnou pracovní smlouvu totiž nepodepisuje. Dal by se za ni označit jediný dokument - prezidentský slib.

Není dlouhý, má přesně tři věty: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Na druhou stranu to však znamená, že musí být připraven jednat a pracovat 24 hodin denně 365 dní v roce.

Hned na začátek na něj čeká příjemné zjištění: na výplatní pásce najde každý měsíc v kolonce hrubá mzda milou cifru 204 800 korun. Ještě příjemnější je, že stejná částka svítí i v kolonce čistá mzda.

Prezident má totiž výjimku, svůj plat nemusí danit. K tomu navíc dostává náhrady, které v současné době představují více než 193 tisíc korun. Právě z nich si kupuje třeba nový smoking nebo polobotky, všechno to, co potřebuje, aby důstojně reprezentoval.

Žádná školení, žádné „přidejte mi!“

Když budeme brát Pražský hrad jako firmu, stará se o svého šéfa opravdu vzorně. Zajišťuje mu i ubytování. Prezident by si teoreticky mohl vybrat pro bydlení kterékoliv místo v hradním areálu nebo na zámku v Lánech. Někteří se uchýlili do zahradního domku v Královské zahradě, k dispozici byl i pětipokojový byt v jižním křídle Hradu.

Václav Klaus se nakonec rozhodl pro Lumbeho vilu, která se stala další rezidencí. Nájem ve všech případech platí svému šéfovi hradní kancelář. Kdyby chtěl prezident bydlet jinde, musel by si nájem platit ze svého. Uklízet, prát a vařit si však prezidentský pár musí sám, na služky nárok nemá.

„Jiná situace nastává, když se prezident u sebe doma rozhodne přijmout třeba francouzského prezidenta. V tom případě hradní kancelář zařídí po dobu návštěvy květinovou výzdobu, hradní kuchaři přichystají večeři a uklízečky můžou poklidit,“ říká Ladislav Špaček, bývalý mluvčí Václava Havla.

Protože prezident není zaměstnanec, vyhýbá se mu velká noční můra: nemusí absolvovat úmorná školení o bezpečnosti práce (jeho podřízení samozřejmě ano). Nedostává stravenky, ale mrzet ho to nemusí, má totiž nárok na snídaně, obědy i večeře z hradní kuchyně. Václav Havel měl k dispozici nejen osobního kuchaře, ale i dietoložku.

Samozřejmostí je i řidič, který je k dispozici nonstop, stejně jako ochranka. Když Václav Klaus v létě 2003 zkolaboval a musel krátce zůstat doma, nemocenskou mu nevypláceli. Jedinou útěchou v tom případě může být osobní lékař.

Dovolenou si prezident jako „nezaměstnaný“ vybrat nemůže, ale jet na ni smí. Pokud se vydá na oficiální návštěvu, má právo letět vládním speciálem. V ostatních případech mu musí každou zahraniční cestu schválit vláda na návrh ministra zahraničí. Z prezidenta se teoreticky může stát tak trochu vězeň, jak naznačil před dvěma lety premiér Jiří Paroubek, kterému se nelíbily názory Václava Klause: „Pokud nebude vystupovat v rámci směrnic, které dostane od vlády, na některé zahraniční cesty prostě nebude jezdit,“ řekl tehdy Paroubek.

Nemusí žádat o přidání platu, ten se mu zvyšuje automaticky podle průměrné mzdy. Vlastně by se vůbec nemusel snažit, pokud by jen trochu šetřil, mohl by být neustále na plážích nebo na horách. Ale tak jednoduché to není, porušil by prezidentský slib, a tak vlastně pracovat musí. „Hodnocením jeho činnosti jsou názory veřejnosti, ústavních činitelů a názor jeho volitelů - poslanců a senátorů,“ říká mluvčí Petr Hájek.


Převzato z iDNES.cz

Další články k tématu: Prezidentská volba 2008
Autor: