Klára a její příběh

Byla nebyla, jedna holka z vesnice. Jmenovala se Klára, bydlela na farmě a to jí vyhovovalo. Jednou si 10letá Klára hrála se svou kočkou Packou, když tu najednou přišla mamka od Kláry a řekla Kláro, je mi to moc líto ale tvůj otec zemřel, právě mi volali z práce, že ho kousl had a nepřežil to. Klára sebrala do batohu svůj mobil, Packu a jídlo a pití. Běžela do lesa, tam měla svoje místečko, kam chodila, když byla smutná. Tak po půl hodině přišla a už nebrečela. A tak si žily dál.

Když Klára vyrostla a bylo jí patnáct, její matka si našla nového přítele. Vysvětlovala Kláře, že se musí kvůli jejímu příteli přestěhovat do města. Vysvětlovala a vysvětlovala, ale marně. Klára byla pro vystěhování zásadně proti. Když si Klára myslela, že nemůže být hůř, přišla její matka a řekla Packa je velmi nemocná, musíme co nejrychleji ke zvěrolékaři. A jeli. Mamka dospěla k rozhodnutí, že se nebudou stěhovat. Klára se radovala, ale byla smutná kvůli Packy. Packa se nakonec vyléčila a Klára byla ráda, že se nebudou stěhovat. Matka si nakonec našla lepšího přítele, co bydlel v té samé vesnici jako oni, a všechno dobře dopadlo.

KONEC