Rád bych se s vámi podělil o dvě věci. O můj příběh s Mikulášem a o moji krátkou báseň.
Bylo 5. prosince a já jako každý rok šel navštívit Mikuláše s čertem a andělem, kteří přijeli za námi na vesnici. Přišel jsem tam tedy a nic se nedělo, lidí tam bylo ale dost. Za chvíli přijel Mikuláš společně s andělem a čerty na saních, bylo to netradiční, ale všichni jsme se pobavili. Když vystoupili, udělali jsme řadu a každý jim šek říct nějakou básničku, za kterou nám potom dali nějakou odměnu. Některé starší děti vzali čerti i do pytle. Ale mě se to naštěstí netýkalo.
Po akci jsme šli ještě bruslit na místní rybník a všichni si to moc užili. Těším se zase na tento rok.
A ještě bych se s vámi chtěl podělit o moji vlastní básničku.
Je zase prosinec,
u nás v obci blázinec,
všichni chtějí odměnu,
musí vystát pěknou řadu.
Pan starosta převlékne se,
za hodného Mikuláše,
odměnu dám donese
a ještě s ní zatřese.
Když nastane Mikuláš,
blíží se už Vánoce,
copak že nám asi dáš,
ty naše milá andělice?
Doufám, že se ti má básnička líbila a že se stejně jako já těšíš na Mikuláše.
