První majitel Nikodem

Kde bylo, tam bylo, kdysi v Krakově žil osamělý starší pán Nikodem Jasiński. Jeho žena Krystyna už dávno zemřela a dcera Kinga žila svůj život ve Varšavě. Na jaře roku 1990 se pan Jasiński vypravil do útulku pro zvířata adoptovat si nějakého psa. Padl mu do oka černý kříženec podobný německému ovčákovi. Odvedl si ho do svého bytu v centru města a pojmenoval ho Džok (Dżok).

Několik měsíců spolu šťastně žili. Každé ráno pan Jasiński šel do obchodu koupit snídani a noviny. Dopoledne překládal medicínské texty z němčiny. V poledne je odnesl do kanceláře a potom si šel do jídelny dát pirohy nebo něco z kuřete. Když neměl hodně práce, tak odpoledne měl ve zvyku vzít psa na procházku. Procházeli se podél řeky Visly nebo zašli do nějakého parku. Občas k nim chodili na návštěvu sousedé: pan Mieczysław si přišel zahrát šachy, paní Zofia pomáhala s úklidem a dva chlapci Maciek a Łukasz dvakrát do týdne chodili na doučování z literatury.

Rondo Grunwaldzkie v Krakově, © Artur Napora

Ztráta Nikodema a nová majitelka

Takto žili až do října 1990. Tehdy jednou pán vzal Džoka na dlouhou procházku podél Visly. Když procházeli přes rušnou křižovatku Rondo Grunwaldzkie, pan Jasiński najednou spadl na zem, chytaje se za srdce. Přijela pro něj sanitka, ale bohužel zemřel hned cestou do nemocnice. Pes to netušil a začal čekat na svého pána u kruhového objezdu. Lidé si všimli, že tam pes zůstává ve dne i v noci. Nechtěl s nikým jít. Dokonce ani s chlapci od sousedů Maciekem a Łukaszem, kteří ho poznali v jedné reportáži ve večerních zprávách.

Začali mu postupně nosit jídlo a pití a paní Maria Müllerová mu dokonce dala přinést psí boudu, aby mu nebyla zima. Časem si k ní vybudoval důvěru a po roce čekání na pana Nikodema se nechal odvézt k ní domů. Paní měla doma ještě jednoho psa Kajtka a papouška Melánii. Byla už učitelkou v důchodu a vdovou po jednom profesorovi. Takto si spolu žili až do 8. dubna 1998, kdy paní Maria zemřela.

Po smrti jeho druhé majitelky ho znovu dali do útulku, odkud ale utekl. Nedokázal snést, že zemřel i jeho druhý majitel. Své srdce jim daroval, ale třetího majitele by už nedokázal milovat. Skončil pod koly vlaku.

Pomník psa Džoka v Krakově

Památka

V roce 2001 mu byl postaven pomník, který se nachází na nábřeží Visly v blízkosti Wawelu. Nápis v polštině a angličtině říká: Pes Dżok. Nejvěrnější z věrných, symbol psí věrnosti. Rok (1990–1991) čekal na kruhovém objezdu Grunwaldzkie na svého pána, který tam zemřel.

O Džokovi byly dosud vydány dvě knížky: kniha pro děti Džok, legenda o psí věrnosti od Barbary Gawryluk (Dżok, legenda o psiej wierności), z roku 2007. V knize je Džokův konec zmírněn:

Básník Karol Kozłowski zveršoval jeho příběh v knížce Pes Džok – Nejvěrnější z věrných (Pies Dżok Najwierniejszy z wiernych) z roku 2012.

Ještě v roce 1991 vyrobilo krakovské studio Polské televize reportáž o Džokovi.