Moje kamarádka, jmenuje se Nikola, se se mnou začala bavit ve 3. třídě. Byly jsme BFF (best friends forever = nejlepší kamarádi/kamarádky na vždy).
A ve 4. třídě začalo to, čeho jsem se bála ze všeho nejvíc. Nikola mi řekla, že jsem nejhorší kamarádka, jakou kdy měla. Takhle se to stupňovalo každý den a následně mi začala nadávat vulgárními slovy. Potom už jsem ani nechtěla chodit do školy a každý den jsem se vracela s pláčem ze školy, že se se mnou Nikola nebaví, a že je na mě hnusná.
Potom se se mnou znovu začala bavit, ale to už jsem dávno měla novou BFF. Jmenuje se Vendula a s tou se bavím dodnes. Ale zpátky k mému příběhu. Bavila se se mnou asi týden a potom znova začala s nadáváním.
Nakonec se moje máma s její mámou setkaly a řekly že to, jak se ke mně Nikola chová, je pěkně hnusný. Ona se mi tedy omluvila a začaly jsme se spolu znovu bavit.
Ale ona to nedodržela a znovu začala s tím, že se se mnou nebaví. A tak je to až dodnes. A já? Už se s ní bavit nehodlám. Kdybyste viděli, jak mi nadávala, tak by jste se mi asi nedivili. Máte také někdo takový problém?
