Někdy se v literatuře uvádí, že takovýto charakter dubnového počasí je dán tím, že duben je na rozhraní mezi zimou a létem. Ano, to je do značné míry pravda. Ale na rozhraní léta a zimy je i říjen; i v říjnu může být i velmi teplé babí léto, i napadnout sníh, ale nestřídá se to tak rychle, z minuty na minutu, jako v dubnu. Právě duben je typický tím, že je krásné teplé počasí na krátké rukávy, pak náhle přijde bouřka, případně i kroupy, a může se objevit i sněhová přeháňka, někdy zůstane i ležet trochu sněhu na zemi, a za pár minut zase vysvitne slunce a udělá se teplo. Je pravda, že v dubnu se může vyskytnout i delší suché období, stejně jako v jiných měsících. Taky se mohou vyskytnout povodně z jarního tání sněhu, jako to bylo v dubnu 2006, ale to není zcela typické, tyto povodně se spíš vyskytují v únoru a březnu. Naopak koncem dubna se už mohou vyskytnout takové ty prudké povodně na malých potocích z bouřkových průtrží mračen.
Hlavní příčinou proměnlivosti dubnového počasí je to, že po zimě je na severní polokouli ještě studený vzduch a studené moře, ale sluneční záření už má stejnou intenzitu jako v srpnu. Proto dochází k silnému zahřívání zemského povrchu a od něj se zahřívá spodní vrstva vzduchu, zatímco horní vrstvy vzduchu jsou ještě studené. Jak možná víte, teplý vzduch je lehčí než studený. Při silném přehřátí vzduchu při zemi a naopak studeném vzduchu ve výšce dochází k silnému promíchávání vzduchu, teplý a lehký vzduch stoupá nahoru a studený vzduch shora zase klesá dolů k zemi. A jak již jste si mohli přečíst v článku o bouřkách, při rychlém výstupu teplého a vlhkého vzduchu směrem vzhůru se vytvářejí přeháňky a bouřky. Samozřejmě bouřky vznikají hlavně v létě. Jenže v dubnu, v důsledku celkově chladnějšího vzduchu, bývá ochlazení v bouřkách citelnější a dešťová přeháňka často přechází ve sněhovou. A v důsledku chladnějšího vzduchu taky celkový vertikální rozsah (výška) bouřek je menší, a proto se bouřky a přeháňky vyvíjejí a zanikají rychleji než v létě a jsou rychleji vystřídány zase sluníčkem. Dubnové kroupy sice nebývají tak velké jako některé ojedinělé kroupy z mohutných červencových bouřek, ale jsou častější.

S rychlostí vývoje přeháněk a chladnějším vzduchem souvisí i další typicky aprílový jev, a to déšť z čisté oblohy. Jak jsem již uvedl, dubnové přeháňky se vyvíjejí a zanikají velice rychle. A i v případě, že jsou u země čistě dešťové, jsou ve výšce sněhové a v déšť se mění v poměrně nevelké výšce. Sněhové vločky padají pomaleji než dešťové kapky; zatímco velké dešťové kapky padají rychlostí 5-8 m/s, sněhové vločky jen asi 1-2 m/s. Zatímco tedy dešťové kapky v letních přeháňkách překonají výšku 2 km za 2 až 4 minuty, sněhovým vločkám v dubnu to může trvat přes čtvrt hodiny. A proto se právě v dubnu občas stává, že přeháňkový mrak poměrně rychle zanikne, ale sněhové vločky, které v něm vznikly, se ještě čtvrt hodiny snášejí dolů, kousek nad zemí roztají, a na zemi pak pozorujeme aprílový déšť z čisté oblohy.
V dubnu je vhodné si dávat pozor i na sluníčko. Jak jsem říkal, intenzita slunečního záření je podobná jako v srpnu, to se do jisté míry týká i jeho ultrafialové složky. Ale na rozdíl od srpna lidská pokožka není na jaře na sluneční záření adaptovaná (zvyklá). Proto se snadno může stát, že když si v dubnu za krásného teplého jarního počasí vyrazíte ven nalehko, v tričku bez rukávů nebo úplně bez trička, můžete mít za několik hodin pořádně spálená ramena od sluníčka. Proto tedy v dubnu pozor i na sluníčko.
To je tedy pár důvodů, proč je dubnové počasí nestálé, rychle proměnlivé, překvapivé, nevyzpytatelné, nespolehlivé, prostě aprílové. Někdy je to jen legrační, ale někdy to může být i nepříjemné, když se s tím nepočítá. Proto je vhodné, když si v dubnovém teplém počasí vyrazíte jen nalehko, mít s sebou něco teplého (svetr, bundu) pro případ náhlé sněhové přeháňky, dávat si pozor na delší pobyt na slunci, kdykoli počítat s možnou změnou počasí a nedivit se, když prší z modré oblohy.
A tady ještě jedno aprílové fotoalbum: