Seriál Star Trek: Hluboký vesmír 9 (zkracovaný DS9) se odvážně pustil tam, kam se dosud nikdo nevydal, minimálně ve srovnání s jinými startrekovými seriály. Odehrává se v exotickém prostředí, nabízí rozmanitější sortiment postav, předkládá složitější politické situace, zkoumá spoustu různých pohledů na náboženství najednou a má více navazující děj…

Jiné prostředí

Začátkem devadesátých let existovaly dva startrekové seriály: původní série z šedesátých let s Kirkem a Nová generace s Picardem, plus několik filmů. V obou seriálech jsme sledovali vesmírnou loď Enterprise, která putovala vesmírem a nějak moudře řešila všelijaké vědeckofantastické zápletky, které se jí připletly do cesty. Chystaný seriál Voyager, který začal po konci Nové generace, jel podle stejné šablony, akorát na jiné lodi. Spojená federace planet, jejímž dominantním členem je lidstvo, má všechna vesmírná plavidla do značné míry podobná.

Tento seriál se odehrává na vesmírné stanici Hluboký vesmír 9, která ve skutečnosti nepatří Federaci, ale Bajoranům… a nepostavili ji Bajorané, ale Cardassiané, kteří planetu Bajor dlouhá desetiletí okupovali. Celá stanice tedy vypadá úplně jinak, má jinou architekturu, než jakou ze Star Treku známe, jiné dekorativní prvky, jinak vypadající vybavení… a všechny tyto vlastnosti bývají zdrojem nevrlosti důstojníků Federace, kteří občas dávají najevo, že nejsou v domácím prostředí. Na první pohled je to zkrátka jiný seriál…

Promenáda na stanici, ponurá dvoupatrová chodba, © Paramount

Ale to platí jen, dokud jsme na stanici. V pilotním díle odhalíme, že kousek od Bajoru je vstup do stabilní červí díry, která vede na druhý konec galaxie, takže i v tomto seriálu máme možnost zkoumat nové světy a nové civilizace. Posádka obvykle cestuje v menším počtu osob na malých lodičkách zvaných ranbout (od třetí řady pak má i válečnou loď Defiant). Zdaleka nejde říct, že by byl seriál „uvězněný“ na jednom místě, v několika epizodách se dokonce stanice vůbec nevyskytuje. Nepočítáme-li úvodní znělku…

Pestrá směs postav

Seriál má sice svoji hlavní sestavu postav, ale spousta vedlejších postav byla tak poutavá a divácky zajímavá, že dostaly velký prostor v desítkách epizod. Pozorujeme také jejich postupný vývoj…

Benjamin Sisko se z nevýrazného bezvousého vlasatého taťky postupně promění v pravý opak, zejména v pozdějších řadách je zahraný velmi živelně, vyzařuje z něj do všech směrů, jak se baví, jak ho trápí těžká rozhodnutí, jak je smutný, jak je rozčílený. V průběhu let poznáme Siska jako velitele, kapitána, otce, vdovce, syna, manžela, kuchaře, šéfa, podřízeného, stratéga, diplomata, revolucionáře, konspirátora, ateistu i proroka. Na stanici je i jeho syn Jake, který na rozdíl od jiných startrekových dětí není otravný.

Ben Sisko změní mezi první a čtvrtou řadou nejen vizáž, © Paramount

Velitele stanice zastupuje Bajoranka jménem Kira Nerys, bývalá členka odboje proti cardassijské okupaci. Okupace sice skončila, ale každý krvavý konflikt má nějaké dozvuky. Diváci Nové generace si možná vzpomenou na postavu vzpurné bajoranské důstojnice Ro Laren – ta byla scénáristickou předlohou pro Kiru.

V řadách Federace slouží Jadzia Dax, která je druhem Trill. Trillové jsou symbiotické bytosti, to znamená, že uvnitř skoro-lidské tělesné schránky žije ještě jakýsi velký slimák , a dohromady tvoří jednu osobnost. Po smrti hostitele bývá slimák včetně všech svých zkušeností a vzpomínek implantován do jiného Trilla. Jadzia je sice na první pohled mladá slečna, ale Daxovi je pár stovek let. Dax byl za svůj dlouhý život už mnohokrát otcem i matkou. Siskův učitel Curzon byl předchozím hostitelem Daxe, takže Jadzia Bena dobře zná a on ji běžně oslovuje starouši. Několik epizod zkoumá trillskou společnost, která klade ohromný důraz na dlouhodobé blaho slimáků, s čímž souvisí i různá společenská tabu.

Jadzia Dax a Kira Nerys, © Paramount

Náčelník Miles O'Brien byl původně vedlejší postava v seriálu Nová generace, kde zpravidla obsluhoval transportér. Zde je v pozici hlavního inženýra a reprezentuje toho úplně nejobyčejnějšího človíčka, je to profesionál, rodinný typ. Stává se ale poměrně často středobodem neobyčejných příběhů, ve kterých docela trpí. V jedné obzvláště ponuré epizodě dokonce stráví dlouhá léta ve vězení, sice jen ve virtuálním, jeho manželka a dcera nezestárly ani o den, ale on je dvacet let neviděl…

Doktor Julian Bashir, též pozemšťan, je zpočátku nafoukaný upovídaný sukničkář zakoukaný do Jadzie, ale postupně získává i sympatičtější kvality a dozvíme se i jedno nepěkné tajemství z jeho minulosti.

Chvíli trvalo, než se z O'Briena a Bashira stali dobří přátelé, © Paramount

Majitel baru Quark je Fereng, ze všech hlavních startrekových postav působí na první pohled nejvíc mimozemsky, zejména kvůli velké hlavě s obrovskýma ušima. Ferengové se sice párkrát objevili i v Nové generaci, ale teprve tento seriál podrobně vykresluje jejich ziskuchtivou kulturu. Podíváme se na jejich planetu, dozvíme se, jak si představují posmrtný život a že těhotenství považují za pronájem . Ferengové jsou sice humorná karikatura neomezovaného kapitalismu, ale Quark má občas i velmi trefné postřehy.

Absolutně nejzajímavější postavou seriálu je ale konstábl Odo, nevrlý měňavec, který má na starost bezpečnost na stanici. Je to vlastně želatina, která napodobuje vzhled člověka. První řady seriálu nikdo netuší, odkud pochází. Za plastikově vypadající tváří nekompromisního bojovníka se zločinem se ale ukrývá velmi citlivá duše. V pozdějších řadách musí hledat křehkou rovnováhu mezi vztahem k pořádku, k jiným měňavcům a k Nerys.

Odo a Quark stojí často na opačné straně zákona, © Paramount

Na začátku čtvrté řady přichází na stanici Worf, náš starý známý Klingon z Nové generace. Nosí ale velitelskou červenou uniformu místo bezpečácké žluté. Na Enterprise míval smůlu, že ho stejně vždy každý narušitel bezpečnosti přepral nebo někam odhodil (aby bylo divákům jasné, že protivník skutečně představuje hrozbu ). Tady většinou z akčních scén vychází mnohem lépe. Dokonce občas projevuje i smysl pro humor. Mnoho dílů s využitím Worfa dokresluje klingonskou kulturu, dodává jí realističtější pestrost, než měla v Nové generaci.

Cardassijský krejčí Garak je velmi nápaditá postava, zpočátku přítomná jen v pár dílech, později skoro ve všech. Všichni na stanici o něm předpokládají, že je buď špion, nebo vyhnanec, který zůstal na stanici proto, že se nesmí vrátit do své vlasti. Je velmi výřečný a epizody s ním obsahují krásně spletité lži, protože „pravda je většinou jen alibi pro nedostatek představivosti“.

Gul Dukat je charismatický důstojník cardassijské armády, bývalý velitel stanice Hluboký vesmír 9, se kterým hlavní postavy občas jednají. Reprezentuje de facto fašistické ideály. Federaci vnímá jako příliš změkčilou velmoc a Bajorany jako podřadný druh, kterému Cardassiané během okupace pomáhali i za cenu milionů mrtvých.

Dukat i Garak jsou komplikované osobnosti, © Paramount

Quarkův synovec Nog je zpočátku kamarád Siskova syna Jaka, později ale projeví zajímavější ambice chce se stát prvním Ferengem v uniformě Federace. I další vedlejší postavy jako jsou Quarkův bratr Rom, Michael Eddington, Kasidy Yatesová, Damar, generál Martok prochází zajímavým vývojem…

V seriálu se párkrát mihnou i tváře dobře známé z jiných Star Treků, byť ne vždy v úplně stejné roli – třeba Tuvok a Doktor z Voyageru, Riker z Nové generace. Vídáme příležitostně i lodě stejného typu, jako jsou Enterprise-D nebo Voyager.

Okupace, válka a jiné radosti

První řady ukazují v epizodách o Cardassianech a Bajoranech velmi zřetelnou paralelu na nacistické Německo a holokaust. V tomto fiktivním světě ale nepřátelský režim stále existuje, nebyl zaslouženě poražen a po ukončení okupace Bajoru se zase tak moc nezměnil. Cardassie sice už spoustu let není ve válce s Federací, ale tento mír má hodně daleko do přátelství.

Součástí mírové dohody bylo překreslení hranice mezi územím Cardassie a Federací. Někteří federační kolonisté se podpisem složitě dojednané smlouvy ocitli na opačné straně hranice a vedou malé partyzánské bitvy s Cardassiany. Říkají si Makisté a jejich zájmy jsou naprosto pochopitelné – chrání svůj domov… ale Federace zároveň chce zachovat příměří. Místo tradičního příběhu typu „Federace zprostředkovává mírové jednání ostatních“ pozorujeme vnitrofederační konflikt, kde je cílem hrdinů zabránit válce.

Válka si nakonec cestu do seriálu najde, ale přijde z druhé strany galaxie. Od třetí řady je hlavním nepřítelem Dominion, rozpínavá říše, která ovládá prostor za červí dírou. V čele Dominionu je mimozemský druh známý jako Tvůrci. Ti si pomocí genetického inženýrství pěstují silnou a loajální armádu i úlisné diplomaty. Až na menší pocit biologické nadřazenosti (do jisté míry oprávněný) nezastávají žádnou historicky-profláknutou extrémní filosofii. Usilují jen o obyčejnou nadvládu. Protože čemu vládnou, to jim nemůže ublížit.

Bezpečnostní situace postupně eskaluje a z původně bezmocné stanice se postupně stává první linie obrany. Sisko je povýšen do hodnosti kapitána a dostává od Federace maličkou po zuby vyzbrojenou vesmírnou loď Defiant, která má i zapůjčené maskovací zařízení, takže se jako jediné pozemské plavidlo dokáže zneviditelnit.

USS Defiant, © Paramount

Ve čtvrté řadě získává i samotná stanice vylepšené zbraně, aby zvládla odrazit invazní síly. Seriál doprovází svižnější úvodní znělka.

Dominion zdaleka nespoléhá jen na hrubou sílu, nejprve se snaží nenásilně rozbít existující spojenectví a rozložit své protivníky zevnitř.

V závěru páté řady začíná naostro největší válka, jaká kdy ve světě Star Treku byla. Zapojí se do ní na té či oné straně všechny dříve představené mocnosti (vyjma Borgů, ti mají plné ruce práce s Janewayovou ). Federaci dokonce reálně hrozí porážka. Ani v utopické budoucnosti 24. století není válka čistá hra. Vidíme strach, smutek, zákeřnost i přehnanou paranoiu. Asi nic neprověří kvalitu charakteru a ideálů tak důkladně jako zdánlivě beznadějný boj o přežití stovek miliard životů.

Vesmírná bitva se stovkami lodí, © Paramount

Dozvíme se také, že uvnitř morálně vznešené Federace existuje supertajná rozvědka Sekce 31, která se neštítí obětovat cokoliv a kohokoliv ve jménu většího dobra. Přestože důmyslné špionážní intriky bývají divácky atraktivní, ukazuje seriál rozvědky všech velmocí spíš jako neřízené střely vychýlené vlastní přehnanou sebejistotou.

Náboženství z červí díry

Důležitou roli v seriálu hraje také náboženství. Což bych zhodnotil slovy: bohudík, i bohužel.

Bajorané věří na takzvané Proroky a v úvodním dvojdíle seriálu zjistíme, že jsou to skutečné bytosti žijící v červí díře (ta odpovídá popisu Nebeského chrámu). Není to tedy tradiční víra v nadpřirozenou entitu, jejíž existenci nejde vědecky prokázat – všichni ví, že Proroci skutečně existují. I bajorské náboženské instrumenty, kterým se říká Orby, mají nezpochybnitelný dopad na realitu. Posílají všelijaké vize, věštby, některé umožňují cestovat časem… jsou to zkrátka užitečné hračky sci-fi scénáristy.

Seriál poměrně chytře ukazuje, že náboženství nemusí mít jen jiný názor na to, co je neznámé, ale může nabízet i odlišný výklad známého. A tento výklad může být duševní oporou pro běžného věřícího, který trpí okupací a modlí se za lepší zítřky… ale může být i součástí všelijakého politikaření. Jedna epizoda rozebírá, zda se mají bajorské děti na stanici učit o červí díře, nebo o Nebeském chrámu. Zatímco jiné startrekové seriály zkoumaly technické pozadí zdánlivých zázraků, nebo ukazovaly víru jako symptom primitivních civilizací, nebo božské schopnosti zesměšňovaly (viz všechny díly s bytostí Q), Hluboký vesmír 9 má fakta srovnaná a bere víru vážně. I když je to víra smyšlené kultury, působí na diváka velmi realistickým a pochopitelným dojmem. Za to si zaslouží velký palec nahoru.

Bajorská svatyně na stanici, © Paramount

Jelikož je Benjamin Sisko prvním, kdo navázal s Proroky kontakt, pasuje na něj náboženská definice Vyslance. Bajorané ho tedy berou jako vlivnou náboženskou figuru, přestože on jejich víru nesdílí. Proroci mu ale říkají, že s ním skutečně mají nějaký plán. Tím se postupně dostávám k té bohužel-části.

Zejména v pozdějších řadách ujíždí náboženské epizody příliš do fantasy roviny. Chybí jim snaha o racionální vysvětlení a nějaké jasnější zdůvodnění, co se proč děje. Pokud se epizoda smrskne na to, že hodná síla posedne jednu postavu a zlá síla posedne druhou postavu a pak mezi nimi srší hodné a zlé paprsky a různé postavy říkají, že tomu nerozumí, tak jako zvědavý divák podezírám scénáristu, že tomu také nerozumí a že mu došly nápady. Vnímám tento vývoj jako slabinu seriálu, je příliš banální.

Za zmínku ještě stojí, že i Dominion má svoje náboženství. Přesněji řečeno Tvůrci jsou vnímáni jako bohové všemi rasami, které stvořili. Tato víra se projevuje zejména bezmeznou úctou a loajalitou, neobsahuje žádné nadpřirozené prvky. O genetické manipulaci vědí, ale není opředená dogmaty, berou ji jako projev božských schopností.

Mezitím v delta kvadrantu…

Během druhé řady DS9 začal svoji televizní pouť i Star Trek: Voyager, který je u českého publika mnohem známější a oblíbenější. V pilotní epizodě letěl Voyager zadržet Makisty, když jej mimozemská bytost zvaná Ochránce vtáhla do delta kvadrantu. Posádka Voyageru poskládaná z federačních důstojníků a Makistů strávila následujících sedm let cestou domů…

Kontrast mezi oběma seriály je nepřehlédnutelný. Voyager zametá otázku loajality Makistů už v první řadě pod koberec, bez velkých dramat se navléknou do uniforem Federace a je klid. Janewayová až na pár výjimek nikdy nestojí před náročnými osobními nebo diplomatickými situacemi, většina zápletek se sama úhledně řeší bez dlouhodobějších důsledků. Borgové v roli padouchů nepůsobí dojmem nepřátelského impéria, jsou spíš přírodní živel, který nahodile přichází a odchází. Voyager je prakticky nezničitelné plavidlo, které má i v dalekém delta kvadrantu neomezené zdroje, zatímco doma ve stejnou dobu trpí Federace nedostatkem všeho a hrozí jí konec.

Hlavní postavy Voyageru mi při zpětném ohlédnutí přijdou poněkud mdlé, nevýrazné, odměřené, s málo vybroušenými charaktery. U většiny epizod by šlo proházet role Chakotaye, Toma Parise a Harryho Kima a fungovaly by úplně stejně. Pokud Janewayová činí v podobných situacích v různých epizodách úplně opačná rozhodnutí, působí to jako chyby scénáristů, nikoliv jako přirozený vývoj jejího charakteru. Ani různé drobné vtípky mezi postavami nepůsobí ve Voyageru tak upřímným dojmem.

Dalo by se říct, že po úspěchu Nové generace se další vývoj Star Treku filozoficky rozštěpil. Voyager šel maximálně opatrnou cestou malých příběhů, zatímco Hluboký vesmír 9 rozpoutal odvážnější hru o čtvrtku galaxie. Ve své době byl mnohem úspěšnější Voyager a jeho autoři následně vyrobili ještě banálnější seriál Star Trek: Enterprise, který se odehrával ve 22. století a vydržel jen čtyři řady, než byl kvůli nízké sledovanosti zrušen.

Měl bych podotknout, že epizodní sci-fi příběhy jsou samozřejmě důležitou ingrediencí Hlubokého vesmíru také. Zdaleka to není jen rozvleklé politické drama ve vesmírných kulisách. I zde potkáme zvláštní mimozemské rasy, záhadné technologie, nečekané závady simulátoru, prostorové anomálie a cesty časem.

V úvodu jedné povedené epizody narazí posádka Defiantu na planetu, na které před dvěma sty lety ztroskotali, nebo přesněji řečeno teprve ztroskotají. Planeta je obydlená jejich potomky, kteří s nimi navážou kontakt a vysvětlí jim, co se stalo/stane. To je pěkný nápad sám o sobě, okořeněný i tím, že mezi obyvateli je tentýž Dax (pochopitelně v jiném hostiteli) a o dvě stě let moudřejší Odo – podobný příběh by u Voyageru tak krásně nerezonoval.

Útrapy první řady

Většina sci-fi seriálů během první řady teprve hledá sama sebe. Je to způsobené částečně tím, že scénáristé píší příběhy naslepo, aniž by věděli, kdo je jak dovede zahrát či zrežírovat. Kameramani a osvětlovači se také seznamují s novým prostředím, trikaři nemají vychytané detaily a maskéři zkouší návrhy vzhledu významných mimozemšťanů – zejména Odo vypadá zpočátku dost nesympaticky.

Televizní studia bývala dříve také zvyklá nakupovat nápady od autorů, kteří píší na volné noze, takže první díly občas připomínají stokrát dobrý dort. První řada DS9 obsahuje ukázkově divné epizody. Když hraví mimozemšťané uzavřou postavy do hry, kde je nutí pozpěvovat a skákat panáka, nebo když neznámá mimozemská síla vykouzlí na stanici pohádkového Rampelníka, nebo když musí O'Brien na nějaké planetě pomáhat domorodcům se zaříkáváním strašidelného mraku… brrr, ne díky. Autoři seriálu také zpočátku experimentovali s myšlenkou, že stanice je velké jeviště, kde se odehrává spousta věcí najednou, takže některé epizody mají tři oddělené zápletky, které se prolínají, žádná z nich není dominantní a epizoda je snadněji zapomenutelná.

Českým divákům v rozjezdu vůbec nepomáhá dabing, který si v roce 1994 nechala vyrobit TV Nova. Některé překlady jsou naprosto nesmyslné a nepochopitelné, viz kritika na Dabingfóru. Zvolení dabéři mi nepřijdou ani moc příjemní na poslech, Quark zní poněkud rozzuřeně a Odo jako znuděný důchodce. V roce 2011 dala seriálu druhou šanci kabelovka AXN a během vysílání první řady pod nátlakem rozzuřených fanoušků rozhodla, že další řady nechá předabovat… a odvedla dobrou práci . Jen je škoda, že nedodělala i první řadu, u té existuje pouze ten první příšerný dabing.

Pokud jsem vás navnadil, abyste dali seriálu šanci, v první řadě je pilotní dvojdíl, který seznamuje s prostředím a postavami, ten asi není vhodné přeskočit. Pak je v ní naprosto vynikající předposlední epizoda Duet… a od ní dál už je vše snesitelné až vynikající.

Kvíz pro znalce seriálu

1. Ve kterých letech měl seriál DS9 americkou premiéru?
   a) 1990 až 1996
   b) 1993 až 1999
   c) 1996 až 2002
   d) 1999 až 2005
2. Jak se jmenovala stanice Hluboký vesmír 9 v době, kdy ji ovládali Cardassiané?
   a) Bajor Nor
   b) Empok Nor
   c) Terok Nor
3. Co bylo příčinou nepokojů v USA v roce 2024, do kterých se nechtěně připletli Sisko, Bashir a Dax?
   a) Zásah z budoucnosti
   b) Bezdomovectví a ekonomická nerovnost
   c) Systémový rasismus Podle scénáristů není náhodou, že se dezorientované bělošky chopí bohatší kolemjdoucí, zatímco její kolegové tmavší pleti skončí v chudinské čtvrti, ale seriál rasu nijak výslovně nezmiňuje.
4. Jak se jmenuje pravidelný štamgast v Quarkově baru, který nikdy nemluví?
   a) Norm
   b) Norg
   c) Morn
   d) Gorn
5. Jak je titul hlavy bajorské církve, tamní obdoba papeže?
   a) Nagus
   b) Gul
   c) Kai
   d) Vedek Nagus je u Ferengů, Gul je cardassijská vojenská hodnost, Vedek je cosi jako bajorský biskup.
6. Jaké je prostřední jméno Milese O'Briena?
   a) Elim
   b) Keiko
   c) Edward
7. Který dávno zaniklý sport si Sisko oblíbil?
   a) Hokej
   b) Baseball
   c) Golf
8. S čím měla trable Kirkova Enterprise-A, když na ní posádka zneviditelněného Defiantu zkoušela zabránit změně historie?
   a) S klingony
   b) S Kirkem
   c) S tribly
9. Co znamená v cardassijské řeči slovo „odo'ital“?
   a) „Nic“
   b) „Věc“
   c) „Italská vůně“
   d) „Neznámý vzorek“ Je to zkomolenina z bajorského pojmu „neznámý vzorek“.
10. Kolik klonů Weyouna z celkového počtu jsme viděli?
    a) Pět z osmi
    b) Sedm z devíti
    c) Tři z pěti
11. Ve kterém roce našeho letopočtu se narodil Dax?
    a) 1820
    b) 2018
    c) 2161 V sedmém díle páté řady (v roce 2374) mu bylo 356 let.
12. Můstek kolika lodí typu Defiant jsme v seriálu viděli?
    a) Jedné
    b) Dvou
    c) Tří
    d) Čtyř Defiant, Valiant a Sao Paolo.
13. Na jaké zvíře se Odo nikdy během seriálu neproměnil?
    a) Na německého ovčáka.
    b) Na jestřába.
    c) Na mloka. Na mloka se proměnili Janewayová s Parisem v nechvalně proslulé epizodě Voyageru.

Mno, co říct na takový výsledek. Nic moc.

Quark rezignovaně pozoruje přemnožení triblů, © Paramount

Trochu přehled máš, ale měl by ses na seriál mrknout znovu.
Případně, pokud umíš anglicky, tak Memory Alpha je nekonečnou studnicí informací o Star Treku.

Skoro všechno správně! Můžeš si to ještě snadno opravit.

Bravo! Víš, že kvůli natáčení vznikl i fyzický model stanice?

Vyhodnotit

Pokud jste seriál viděli, pochlubte se v diskusi, jak vám kvíz šel. Pokud jste ho neviděli, pochlubte se tím, že se na něj podíváte.