Nejčastějším důvodem jsou oční vady krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a vetchozrakost.

Krátkozrakost

Krátkozrakost je když člověk nevidí ostře do dálky a na blízko vidí dobře. Když má člověk malou krátkozrakost, tak nemusí nosit brýle pořád, ale stačí třeba jen na tabuli, počítač nebo televizi. Pokud je krátkozrakost větší, tak musí mít brýle pořád, ale může si je sundat třeba na sportování. Jakmile je ale hodně vysoká, tak musí mít brýle i tam.

Při krátkozrakosti se nosí brýle nebo čočky s mínusovými dioptriemi a čím více dioptrií je, tím hůře člověk vidí. Tyto dioptrie také zmenšují, což mi osobně přijde zvláštní, že to někomu může pomoct vidět lépe, protože moje brýle zvětšují, což mi přijde lepší, protože zvětšeně vidí člověk lépe. Jinak toho o krátkozrakosti moc nevím, protože s ní nemám osobní zkušenosti.

Dalekozrakost

Dalekozrakost popíšu více podrobně, protože ji mám. Většinou se můžete dočíst, že je to v podstatě opak krátkozrakosti a tedy, že vidíte na blízko špatně a na dálku dobře, ale to neplatí tak úplně, protože při dalekozrakosti hraje roli jak moc vážnou ji máte a kolik vám je let.

Je to způsobeno tím, že oko dokáže zaostřovat lépe podle toho, čím víc je člověk mladší. Třeba do deseti let můžete mít i velkou dalekozrakost, ale vidíte celkem dobře i bez dioptrií, ale zároveň se vám tím hodně namáhají oči, což může způsobit jiné problémy jako šilhání a bolest hlavy. Také neplatí to, že vždycky dobře vidíte na dálku, to platí právě jen u slabší dalekozrakosti. U vyšší vidíte dost špatně i na dálku, i na blízko a nepomůže ani mžourání. Prostě to máte rozmazané.

Na dalekozrakost jsou dioptrie plusové, které čím více silnější jsou, tím více zvětšují. Skla jsou nejsilnější uprostřed a ke krajům se ztenčují. Přední strana skel je vlastně ve tvaru koule a zadní strana je hodně placatá, takže uprostřed může být sklo třeba i centimetr nebo víc silné, ale po krajích je třeba jen několik milimetrů. To zvětšení je velmi nápomocné, protože hodně pomáhá při čtení, ale i na dálku, aby se oči tak nenamáhaly ostřením a nedocházelo k šilhání, bolesti hlavy nebo únavě.

Astigmatismus

Astigmatismus je vlastně vada jako krátkozrakost nebo dalekozrakost, ale s tím, že dioptrie jsou jen v jedné ose, nebo když je v kombinaci s jinou vadou, tak je dioptrie v jedné ose větší než v ose kolmé na tu první.

V praxi to vypadá tak, že vidíte například na zkušební tabuli okolo písmen takové stíny. Na astigmatismus se dávají dioptrie – cylindry s osami a ta osa právě určuje směr, ve kterém je astigmatismus největší. Ačkoliv mám taky astigmatismus, tak ho nedokážu moc dobře popsat, protože oproti dalekozrakosti ho mám hrozně malý, a tudíž bez brýlí ho vůbec nepoznám, protože vidím hodně rozmazaně a šilhám, i kdybych ho neměl. Jenom když mi paní doktorka zkoušela moje skla, ale bez cylindrů, tak jsem právě viděl ty stíny okolo písmen na tabuli.

Vetchozrakost

Vetchozrakost je u starších lidí, že nevidí na blízko na čtení a čím jsou starší, tak potřebují silnější dioptrie, které jsou úplně stejné jako u dalekozrakosti, ale můžou je nosit jen na blízko, protože na dálku s nimi vidí špatně. Jak už ale víme, u dalekozrakosti často můžete nosit stejnou dioptrii na dálku i na blízko.

Takže na vetchozrakost jsou také plusové dioptrie, které zvětšují, ale obvykle jen tenké do tří dioptrií, kdežto dalekozrakost může mít i daleko silnější dioptrie. Já mám například +7,5 a +8,75 na dálku, a na čtení o tři více, tedy +10,5 a +11,75. K tomu mám astigmatismus −0,75 a −0,5 dioptrie.

Tím se dostáváme k tomu, co když někdo, kdo už potřebuje brýle, potřebuje jiné na čtení. Musí mít dvoje anebo bifokání dioptrie.

Otázky do diskuze

Pokud nosíte brýle, s kterým problémem se potýkáte a kolik dioptrií máte? A pokud ne, chtěli byste nosit brýle? Podělte se do dolů do diskuze.