Vánoce jsou významný svátek, kdy si hodně lidí něco připomíná. Například zimní slunovrat a s ním konec zkracování dne a začátek jeho opětného prodlužování. Nebo svátek konzumu. A někteří lidé si připomínají narození Ježíše, který, když se narodil a byl malý, se jmenoval Ježíšek. A na Vánoce se taky hodně dávají a dostávají dárky. Co má vlastně narození Ježíška společného s dáváním dárků?
Podle starých vyprávění, když se Ježíšek narodil, objevila se na obloze jasná hvězda, a andělé zvěstovali pastýřům v okolí dotyčného místa, že se narodil Spasitel světa. A mnozí se vydali na to místo a narozenému děťátku přinášeli dárky. Dárky, které v té době mohli sehnat a které si mohli dovolit. O tom, že narozenému děťátku byly přinášeny dárky, se zpívá i například v lidových koledách.
K tomu je nutno dodat, že Ježíšek se nenarodil ani v porodnici, a dokonce ani doma. Před jeho narozením tehdejší římský císař vydal nařízení, že kvůli sčítání se mají všichni dostavit do města, ze kterého pocházejí, aby je mohl spočítat. Ježíšova matka Maria a její snoubenec svatý Josef se tedy vydali z Nazareta, kde bydleli, až do vzdáleného Betléma, což bylo dost náročné, protože vlaky ani autobusy tehdy nebyly. A v Betlémě se nedalo ubytovat, všude bylo plno, takže nakonec jim někdo umožnil přespat aspoň ve chlévě. A právě tam se malý Ježíšek posléze narodil. Nebyla to příliš bohatá rodina, a jejich situace byla o to složitější, že nebyli doma, a proto měli s sebou jen to, co si vzali na dlouhou cestu. Proto se nově narozenému děťátku hodila každá drobnost, i například ty „dvě kůžičky, by zahřály tvé nožičky“, jak se uvádí i v textu koledy. Když přišel někdo bohatší, například mudrci od východu, lidově nazývaní „Tři králové“, přinesli i nějaké bohatší dary.
A mimo jiné právě na památku dárků, které tehdy Ježíšek dostával, se na svátek jeho narození dostávají dárky. Ježíšek už dnes nepotřebuje hmotné dárky, ani dvě kůžičky na zahřátí prochladlých nožiček, ani autíčka, vláčky nebo tablet. A tak v den svých narozenin naopak nosí dárky nám. Proto, abychom si vzpomněli, že se lidé mají mít rádi a nemají si ubližovat a mají si i mezi sebou dávat dárky a že si mají pomáhat. Je pravda, že nám ty dárky nenosí vždycky osobně, někdy nám je posílá například po rodičích nebo po jiných příbuzných nebo známých. A pokud už jsme starší, můžeme taky dát Ježíškovi nějaký dárek pro svoje rodiče nebo sourozence. Ovšem ty dárky nejsou to nejdůležitější. Na Vánocích je důležité taky to, aby rodina byla pohromadě, a když už to nejde, tak aby aspoň na dálku na sebe mysleli. I to je vzpomínka na Svatou Rodinu, tedy Marii, Josefa a Ježíška, kteří byli společně a měli se rádi, i ve chvíli, kdy byli v tom chlévě nedaleko Betléma, kde si určitě nedopřávali nějaký přehnaný přepych. Ty dárky, ať už skromné, nebo přepychové, jsou určeny zejména k tomu, aby vyjádřily, že se máme rádi a vzájemně na sebe myslíme.
Jak jsem již uvedl, někteří lidé na Vánoce neslaví Ježíškovo narození, ale jiné věci, například zimní slunovrat. A je pravda, že zimní slunovrat, znamenající začátek prodlužování dne, se slavil již před příchodem křesťanství. Ano, i to se dá slavit a není na tom nic špatného. Ale samotný slunovrat není zásadním důvodem pro nějaké dostávání dárků a podobně. Existují i různé slavnosti například v době letního slunovratu, to ano, ale ty nejsou spojeny s hromadami dárků. Nějaké dárky se dostanou maximálně tak o týden později za vysvědčení, ale ty jsou podmíněné tím, co je na tom vysvědčení. Vánoční dárky tedy nejsou inspirovány slunovratem, ale právě těmi dárky, které pastýři, mudrci a další lidé nosili Ježíškovi, když se narodil. A mají připomínat, že Ježíšek se narodil proto, aby nám zvěstoval, že se máme mít rádi, nemáme si ubližovat a máme si vzájemně pomáhat a obdarovávat se.
