Spisovatel Václav Čtvrtek se původně jmenoval Václav Cafourek. Narodil se 4. dubna 1911, tedy před rovnými sto lety. Jeho rodný dům byl v Praze na Letné, v Jirečkově ulici. Ale rodina se brzo přestěhovala do ulice Na výšinách s výhledem na pole, kde později vzniklo hřiště AC Sparty. Když začala o tři roky později 1. světová válka, tatínek Jan odešel bojovat na frontu do Albánie. Maminka Johanna odjela s malým Vašíkem ke svým rodičům do Jičína a právě tam Václav strávil celou válku.
V Jičíně poznal budoucí spisovatel spoustu lidí, kteří se poté promítli do jeho pohádek. Dokonce i hrdinové příběhů mají obvyklá jičínská povolání a příjmení. Vašík se důkladně seznámil i se zdejší krásnou krajinou, kterou si postupně nastěhoval do svých knížek. Třeba v příbězích formana Šejtročka narazíte na místní kopec Šibeňák, vodník Česílko zas bydlel v rybníku Kníže.
Babička malému Vašíkovi vypravovala lidové pohádky, maminka mu zpívala a dědeček povídal napínavé příběhy o loupežnících. Když se po skončení války vrátil tatínek z fronty, také mu vyprávěl pohádky - jednu z nich, o ševci Kramflekovi, mu povídal na pokračování celý půlrok.
kvízZnáte dobře Václava Čtvrtka a jeho pohádky? Ověřte si to v našem kvízu. |
Pak už se ale zaměřuje na tvorbu pro děti. V roce 1945 chtěl prý jeho syn Petr slyšet "něco o lefovi" a na jeho přání tak vznikla pohádka Lev utekl (vydaná 1948). Následovaly příběhy ze života dětí (za všechny třeba My tři a pes z Pětipes), články do dětských časopisů a hlavně spolupráce s Českým rozhlasem. Podílel se na Nedělní pohádce a rozhlasovém večerníčku - Hajajovi. Ten se na stanici Praha vysílal od 2. ledna 1961. V rozhlase se Václav Čtvrtek seznámil i se svou budoucí manželkou Vlastou Váňovou.
A byl to právě rozhlas, kde se často objevovaly Čtvrtkovy postavičky dříve, než se s nimi děti mohly seznámit v knížkách nebo v televizi. Vy asi znáte většinu jeho příběhů z Večerníčku - natočených jich bylo opravdu požehnaně. Vždyť Václav Čtvrtek je "otcem" víly Amálky, Křemílka a Vochomůrky, dubového mužíčka, formana Šejtročka, makové panenky a motýla Emanuela, vodníka Čepečka nebo hajného Robátka a jelena Větrníka.
jak se řekne Rumcajs?Slovenské děti mu říkají Rumpeľ, francouzské Roróň, švédské Adolf a maďarské Csirizár. Ale v esperantu zůstal Rumcajs Rumcajsem. |
Čtvrtkovými nejznámějšími postavami jsou ale určitě loupežník Rumcajs, Manka a Cipísek. Rumcajs se vysílal nejprve jako animovaný seriál (první díl mohly děti vidět v neděli 5. listopadu 1967), od roku 1969 poslouchaly děti jeho příhody v rozhlase a v roce 1970 se dočkaly první knížky. Hodný loupežník z lesa Řáholce měl velký úspěch - seriál převzalo na 30 televizních stanic a knížku vydalo 11 zahraničních nakladatelství. Rumcajsovy příhody si mohou přečíst děti až v dalekém Japonsku.
Václav Čtvrtek slavil úspěch se svými pohádkami nejen u nás, ale i v zahraničí. V roce 1974 byl zapsán na Čestnou listinu IBBY (IBBY Honour List). Zapsání na Čestnou listinu IBBY je jedním z největších a nejrespektovanějších ocenění pro tvůrce dětských knih. Kromě československé výroční ceny nakladatelství Albatros či titulu zasloužilý umělec byl oceněn i v Rakousku, kde získal státní cenu za dětskou literaturu, nebo v Polsku, kde ho odměnili Řádem úsměvu. A úsměv přinesou jeho příběhy snad i vám, když se rozhodnete se s nimi seznámit.
václav čtvrtek vzpomíná na jičín"To bylo v čase první světové vojny, když mě maminka odvezla s mladším bratrem k dědovi do Jičína. Návštěva trvala celé čtyři roky. Já tenkrát byl právě ve věku, kdy se člověku otvírají oči pro svět. Pokládám za své velké osobní štěstí, že jako kmotřička přitom stálo krásné město Jičín. Už nikdy a nikde jsem pak neviděl věž vyšší, než je Valdická brána, zahradu zelenější, než byla ta dědečkova, a koutek tajemnější, než je poustka v Libosadu. Byla to proto snadná volba, když jsem po letech uvažoval o tom, kde mají bydlet mé pohádky. Psal jsem je a píšu z dětských vzpomínek na Jičín..." |