"Problémem zapamatovatelnosti historických dat se, pokud víme, zabýval pouze Jára Cimrman", říká známý cimrmanolog Pavel Vondruška.

V úvodu své knihy History and memory si položil otázku: "Jakou funkci má historická událost?" A hned si také odpověděl: "Dvojí. Za prvé - událost ovlivňuje chod dějin. Za druhé - událost se stává dějepisným učivem." Sychravý listopadový pátek roku 1989 obě dvě tyto funkce splňuje.

V té době bylo Československo závislé na politice Sovětského svazu. V jeho čele ale stanul v roce 1985 Michail Gorbačov (* 1931). Ten začal postupně zkostnatělý režim reformovat (například došlo k omezení cenzury) a otevírat ho více Západu (v roce 1986 se dokonce setkal s americkým prezidentem Ronaldem Reganem).

Fotogalerii otevřete kliknutím zde

Komunistické režimy se začaly postupně hroutit. Za všechny bych připomněla symbolický pád Berlínské zdi na začátku listopadu 1989. Vraťme se však do Československa...

gorbačov: glasnosť a perestrojka Se jménem Michaila Gorbačova jsou spojována dvě ruská slova, která se dostala i do jiných jazyků jako nová slovíčka: glasnosť a perestrojka. Glasnosť znamená otevřenost, hlavně v politickém smyslu slova. Končí tedy éra uzavřenosti Sovětského svazu a ten začíná komunikovat i se Západem. Perestrojka je přestavba, zaměřená hlavně na ekonomiku a hospodářství. Tyto Gorbačovovy reformy měly postavit Sovětský svaz znovu na nohy.

Od 15. do 17. ledna 1989 se lidé scházeli, aby uctili památku studenta Jana Palacha (1948 - 1969). Ten se upálil v lednu 1969 na protest proti lhostejnosti občanů vůči vpádu vojsk komunistických států, který ukončil reformní proces zvaný "Pražské jaro".

Lidé byli rozháněni veřejnou bezpečností a někteří představitelé opozice dokonce zatčeni a uvězněni (třeba Václav Havel). Další demonstrace přišly v den výročí okupace 21. srpna a založení republiky 28. října – všechny opět potlačené.

Na pátek 17. listopadu 1989 studenti připravovali průvod, který měl připomenout 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty a úmrtí studenta medicíny Jana Opletala (1915 - 1939). Studenti vylepovali plakáty a letáky vlastní výroby. Navíc před 20 lety nebyly k dispozici mobily ani počítače. Prostě nešlo napsat na profil na Facebooku: "Zítra to spustíme." Čtěte Demonstrace se v roce 1989 svolávaly přes pevnou linku. Žádné mobily

cenzura Za vlády komunistů si každý nemohl psát a říkat, co se mu zlíbilo. Noviny, rozhlas i televizi ovládala přísná cenzura: lidé se nedozvěděli nic, co si komunisté nepřáli. Tragické důsledky měla cenzura v Sovětském svazu v roce 1986. Tehdy došlo k výbuchu reaktoru jaderné elektrárny Černobyl. Lidé byli vystaveni radioaktivitě a později mnozí umírali, protože neměli o rozsahu katastrofy žádné informace.

V 16 hodin vyrazil z pražského Albertova průvod studentů směrem na Vyšehrad. Jejich počet se odhadoval na 15 000. Na Vyšehradě byla demonstrace oficiálně ukončena. Část průvodu se ale vydala na další pochod. Několik tisíc lidí se dostalo až na Národní třídu, kde je zastavil kordon příslušníků veřejné bezpečnosti.

Druhý kordon protestující uzavřel a i přes skandování známého hesla: "Máme holé ruce!" je začali příslušníci bezpečnosti nemilosrdně bít obušky. Mezi lidmi se ale zpráva o násilí (a údajné smrti studenta Martina Šmída) velmi rychle roznesla a události se daly do pohybu.

Studenti i herci začali vyhlašovat stávky a požadovali prošetření zásahu na Národní třídě. V Činoherním klubu bylo představiteli opozice založeno Občanské fórum (OF), v jehož čele stanul dramatik Václav Havel (na snímku uprostřed). Na Slovensku byla založena obdobná organizace – Verejnosť proti násiliu.

pexeso plné osobností Připomeňte si v pexesu, jak se změnily tváře lidí, kteří stáli na začátku změn po 17. listopadu 1989.

V Praze, Bratislavě i jiných městech republiky se konaly další a další demonstrace, na kterých tisíce lidí cinkaly klíči a požadovaly změnu. Začala jednání zástupců opozice s předsedou vláda Ladislavem Adamcem. Dne 24. listopadu rezignoval generální tajemník KSČ Milouš Jakeš a s ním i další členové vedení Ústředního výboru.

každá revoluce nebyla sametová Ne všechny revoluce probíhaly bez jediné kapky krve. Jako příklad si připomeňme maďarské povstání z roku 1956. V pondělí 23. října se demonstrace solidarity s Polskem (kde vypuklo povstání v červnu toho roku) proměnila v demonstraci proti komunistickému režimu v Maďarsku, což se nelíbilo Sovětskému svazu. Tehdejší sovětský vládce - Nikita Sergejevič Chruščov, poslal do Maďarska sovětskou armádu. Ta dobyla hlavní město Budapešť a 11. listopadu povstání ukončila násilím. Čtěte: Sověti potlačili maďarské povstání, Přehled událostí v Maďarsku

Milouše Jakeše možná znáte díky jeho projevu na Červeném hrádku, kde na adresu umělců, kteří podepsali petici Několik vět, prohlásil: No tak řekněme pani Zagorová. Je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok! A další. Ne 600, milion, dva milony berou, Jandové a jiní. Tím chtěl dokázat, že si nemají na co stěžovat. Poslechněte si: Jakešův legendární projev o „kůlu v plotě“ slaví 20 let

Na začátku prosince byla na nátlak opozice i veřejnosti sestavena Ladislavem Adamcem nová vláda. Komunisté v ní měli stále většinu, což vyvolalo nespokojenost. Dalším pokusem byl pověřen Marián Čalfa. Svoji novou vládu představil 10. prosince – komunisté v ní měli 10 míst, 11 si rozdělili nekomunisté.

Prezident republiky Gustáv Husák (1913 - 1991) zároveň oznámil svou rezignaci a Občanské fórum začalo prosazovat svého kandidáta na prezidenta – Václava Havla (* 1936). Současně se postupně otevíraly hranice a do země se mohli vrátit emigranti.

V pátek 29. prosince 1989 byl prezidentem Československa zvolen Václav Havel. Vladislavský sál na Pražském hradě tak po 41 letech viděl volbu nekomunistického prezidenta.

Přeměna totalitního režimu v demokracii mohla být ale podle cimrmanologa Pavla Vondrušky ještě dokonalejší: Kdyby byl mezi poslanci Federálního shromáždění alespoň jeden cimrmanolog, který by ukrotil spontánní dychtivost starého komunistického parlamentu mít už už na Hradě svého oblíbeného disidenta, dala se jeho volba pozdržet o tři dny a naše děti se mohly krásně učit: "První prezident po pádu totality, 1. 1. 1990." Škoda.

Datum volby Václava Havla se sice hůře pamatuje, ale namáhat si hlavu připomínáním tak důležitého momentu naší historie určitě není na škodu.

17. listopad v českých dějinách 1939 – Po pohřbu studenta Jana Opletala dne 15. listopadu, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v roce 1939, nařídil Hitler, aby jakékoliv další demonstrace byly bez ostychu ihned potlačeny vojenskou silou. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. V roce 1941 byl 17. listopad vyhlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva. 1989 – V Praze se konala pokojná demonstrace studentů při příležitosti 50. výročí studentských manifestací v Protektorátu Čechy a Morava na počátku druhé světové války. Po počátečních proslovech na Albertově a kladení květin a svíček na Vyšehradě se průvod vydal směrem na Václavské náměstí, byl však zastaven na Národní třídě pořádkovou policií a násilně rozehnán. To následně vedlo k dalším rozsáhlým protestům studentů a veřejnosti proti československému komunistickému režimu, tzv. Sametové revoluci, k pádu vlády a nastolení demokracie. Ve večerních hodinách téhož dne byla v Česku pozorována polární záře, jev v této zeměpisné šířce pozorovatelný jen zřídka. Zdroj internetová encyklopedie Wikipedia Sametová revoluce v roce 1989 pro většinu lidí začala 17. listopadu na pražské Národní třídě. Pro obyvatele Teplic se ale zlomové události spojené s pádem komunismu odvíjely už o šest dní dříve. Čtěte: Demonstrace v listopadu 1989 rozpoutal učeň v Teplicích iDNES.cz nabízí i další články na téma Dvacet let svobody - 17. listopad 2009  Prohlédněte si neznámé fotografie z listopadu 1989