Podle Meteorologického slovníku povodeň je výrazné přechodné zvýšení hladiny toku, způsobené náhlým nárůstem průtoku nebo dočasným zmenšením průtočnosti koryta, přičemž může dojít k rozlivu vody mimo koryto. Ale koho zajímají definice povodní a dalších jevů s tím souvisejících, ten si to v tomto slovníku nebo ve Wikipedii nebo v jiných zdrojích může najít sám, nás zajímá, proč vlastně podobně vznikají.

Většina z nás asi tuší, že povodně vznikají, když hodně prší nebo když rychle roztaje sníh. Případně může vzniknout i za velkého mrazu, když se koryto vodního toku ucpe ledem a voda nemůže protékat a rozleje se do okolí. Ale proč někdy prší normálně, a někdy tak moc, že vznikne povodeň? Je to náhoda? Nebo je to trest? I v Bibli se přece říká, že potopa byla seslána na lidi za jejich velmi špatné chování.

K posledně zmíněnému zdroji můžeme uvést, že není fyzikálním a přírodovědným popisem průběhu hydrologické události, ale určitým upozorněním, že špatným chováním si lidé mohou přivodit problémy nebo neštěstí. Což někteří lidé chápou i bez upozornění. Je však pravda, že průběh povodně mohou lidé zhoršit například odlesňováním krajiny, nahrazováním vegetace asfaltem, odstraňováním meandrů a napřimováním vodních toků a dalšími způsoby.

Co je stoletá voda?

V souvislosti s povodněmi se někdy používá pojem „stoletá voda“. Ne každému je jasné, co to je. Někdo se domnívá, že je to povodeň, která se opakuje přesně každých sto let. Není tomu tak. Je to stav vody, který se opakuje průměrně jednou za sto let. Jo, kdyby to bylo přesně a pravidelně, to by se to předpovídalo. Ve skutečnosti ten interval někdy je větší a někdy menší. Například v Praze na Vltavě po stoleté vodě z roku 1890 další (víc než) stoletá voda přišla až v roce 2002, ale následující pak přišla hned roce 2013. V zásadě je to tak, že menší povodně se vyskytují častěji, někdy i každý rok, a čím větší povodeň, tím je vzácnější. A skutečně extrémní povodeň vznikne, když se sejde hodně extrémních okolností současně. Například mimořádně vydatný déšť, půda extrémně nasycená vodou, oblast nejinteznivnějšího deště se trefí do vhodného povodí (když půlka vody odteče do Vltavy a půlka do Dunaje, je povodeň méně katastrofální než když se ta samá oblast deště trefí přesně do jednoho povodí).

Jak se vytváří koryto

Vodní toky si při své cestě krajinou vytvářejí nějaké koryto. Tomu korytu se nějak přizpůsobuje i okolí, vegetace, zvířectvo a koneckonců i člověk. Mnohdy na březích vyrůstají pobřežní porosty, lidé si tam staví domy a města a podobně. A běžně se stává, že tam, kde dlouho nebyla voda, vzniká něco, co se nevyskytuje ve vodě, ale na suchu. A když pak přijde nějaká větší povodeň, je to zaplaveno. V přírodě to tak fungovalo milióny let. A když přijde člověk a postaví si dům příliš blízko u vody, nějakou dobu v něm může i bydlet, ale když přijde velká povodeň, dům zaplaví a to není dobře.

Proto jsou u vodních toků vymezeny záplavové oblasti, kde se nesmí stavět, nebo aspoň stavby určitého typu. Kdyby ty záplavové oblasti byly stanoveny odjakživa a i pro tu nejextrémnější možnou povodeň, tak by povodně ohrožovaly lidi méně. Když je nějaké území opakovaně zaplavováno, pak jsou dvě možnosti – buď tam nic nestavět, nebo počítat s tím, že co tam je postaveno, bude pravidelně pod vodou.

Ve skutečnosti se těžko definuje nějaká úplně největší možná povodeň, a kdyby ano, tak by velká část území musela zůstat nevyužitá. Proto se některé stavby staví tak, aby na ně nemohla například stoletá voda, protože zaplavení takového objektu jednou za méně než sto let způsobí menší škody, než nějaká ochrana, která by ten objekt chránila absolutně.

Nejen koryta vodních toků

Vytrvalé nebo velmi silné deště však způsobují nejen rozvodnění vodních toků, ale i zaplavení oblastí daleko od vodních toků, nebo sesuvy půdy a podobně. Takhle například vypadala jedna silnice nedaleko Kamýku nad Vltavou po silné bouřce v květnu 2014:

Sesuv půdy na silnici v květnu 2014, okres Příbram

Po silných a dlouhotrvajících deštích v květnu a červnu 2013 došlo nejen k rozvodnění řek a potoků, ale například na jedné lesní cestě dost daleko od řeky došlo k destrukci zřejmě v důsledku působení nějaké spodní vody.

V červnu 2013 došlo také k sesuvu v Českém Středohoří, při kterém došlo k poškození dálnice D8 a železniční tratě Úpořiny - Lovosice. Dálnice již byla opravena, ale trať není v provozu dosud.

Lesní cesta poškozená silným deštěm, červen 2013, okres Příbram

Poškození přehrad a hrází

Při rozvodnění vodních toků dochází i k poškození různých přehrad, hrází a podobných zařízení. Po nebývalé povodni v srpnu 2002 muselo být opravováno několik poškozených přehrad vltavské kaskády, včetně přehrady Orlík. V květnu 2014 při již zmíněné bouřce byla protržena hráz rybníka u Zduchovic v okrese Příbram.

Protržená hráz rybníka u Zduchovic, květen 2014

Protržená hráz rybníka u Zduchovic, květen 2014

Povodeň však může nejen zničit rybník, ale i naopak vytvořit zcela nové jezero, jako například nebývalá katastrofální povodeň v květnu 1872, která vytvořila Odlezelské jezero.

Vliv povodní na dopravu.

Povodně mají vliv i na dopravu. Zatímco dům se dá postavit na kopci, dopravní spojení vedoucí odněkud někam se často musí nevyhnutelně dostat přes řeku nebo podél řeky, a v řadě případů terén neumožňuje vést dopravní spojení tak, aby nebylo ohrozitelné povodní. Takže například taková nábřežní silnice v Ústí nad Labem byla 18. prosince 2023 i v ranní mlze docela sjízdná,

Průjezd po nábřeží pod mostem Edvarda Beneše v Ústí nad Labem, 18. prosince 2023

zatímco 27. prosince 2023 se po ní už projet nedalo.

Neprůjezd po nábřeží pod mostem Edvarda Beneše v Ústí nad Labem, 27. prosince 2023

Silnice a železniční tratě mohou být buď přímo zaplavené, nebo podemleté, což si asi většinou umíme představit. Avšak u železniční dopravy existují i nenápadnější dopady na její plynulost. Při některých povodních je možné vidět poměrně vzácný obrázek vlaku projíždějícího otevřenými závorami:

Průjezd vlaku otevřenými závorami, červen 2013

Trať sice zůstala sjízdná, ale povodeň zasáhla zabezpečovací zařízení a tudíž závory a další zařízení nefungovalo. Samozřejmě při otevřených závorách tam vlak nemůže profrčet jako obvykle, ale musí velmi zpomalit, a proto vlaky (v úsecích, kde vůbec jezdily) chytaly zpoždění.

Zpoždění vlaku v důsledku povodní, červen 2013

Leckde samozřejmě vlaky nejezdily vůbec.

Nedostatek vody

Ačkoli to zní trochu paradoxně, povodně způsobují nedostatek vody. Ne jakékoli, ale pitné, nebo aspoň trochu čisté. Při povodních totiž špinavá voda vniká do studní a znečišťuje a znehodnocuje v nich vodu, poškozuje vodní zdroje, a v místech, která jsou závislá na vodovodu, může poškodit vodovodní potrubí. Jednou z nejdůležitějších pomocí lidem, kteří jsou povodní odříznuti od světa, je dodávka lahví s balenou pitnou vodou.

Jsou povodně škodlivé nebo užitečné?

Povodně jsou považovány za přírodní katastrofu, způsobují značné škody, ohrožují nás a komplikují nám život. To víme. Avšak ono to není tak jednoznačné. Již ve starém Egyptě byla civilizace závislá na pravidelných záplavách, které tam udržovaly úrodnou půdu a umožňovaly tím lidem přežití. V řadě míst existují cenné lužní lesy, které jsou závislé na pravidelných záplavách. Jsou známy případy, kdy po vybudování přehrad a snížení četnosti povodní cenné lužní lesy uschly. Někdy je na povodních závislá celá přírodní rovnováha nějaké oblasti. Byly zaznamenány případy, kdy v místě, kde každoroční jarní záplavy utopily většinu hlodavců, po vybudování přehrad a zrušení každoročních povodní došlo během několika let k takovému přemnožení hlodavců, že to ohrožovalo i lidi, a hlodavci svými dírami dokonce i poškodili protipovodňové hráze. Takže úplné zrušení povodní, i kdyby bylo proveditelné, by mohlo přinést nečekané nepříznivé důsledky a komplikace.

Další věc je, že ani ty přehrady nechrání před povodněmi zcela absolutně. Mnohdy takové přehrady mohou zadržet malé a střední povodně, ale skutečně velké povodně nezadrží. Pak se může stát, že v daném místě zmizí častější menší povodně, lidé tam propadnou falešnému pocitu bezpečí, a když pak přijde skutečně velká povodeň, jsou mnohem víc překvapeni, ba zaskočeni, než kdyby byli pravidelně „trénováni“ menšími povodněmi.

Zcela odstranit povodně tedy není ani možné, ale ani úplně žádoucí. Je spíš zapotřebí s nimi počítat, vědět, kde a jak často se mohou vyskytovat, a v ohrožených místech buď nestavět nic, nebo jen taková zařízení, jejichž zaplavením nevznikne nějaká katastrofální škoda. A samozřejmě mít funkční systém varování, evakuací a podobně.

Zdroje

Elektronický meteorologický slovník ČMeS
Wikipedie