Alíkovina

Proč slavíme Velikonoce? Mé malé zamyšlení nad svátky svátků

vydáno  •  Velikonoce

Milí kamarádi, ve čtvrtek začínají prázdniny a trvají až do Velikonočního pondělí. Proč ale máme velikonoční prázdniny? Proč Velikonoce slavíme? O tom všem bude mé malé zamyšlení.

Golgota - Fatima Portugalsko, © verbum

Jednou jsem se někoho ptal: „Jaké jsou největší křesťanské svátky?“ A odpověď mi přišla hned: „To jsou přece Vánoce!“ Odpověď, kterou jsem čekal a odpověď, kterou by mi dal asi každý, který tento článek bude číst...

Největší křesťanské svátky jsou ale Velikonoce. Jistě, bez Vánoc by Velikonoce nebyly. Proč jsou tedy Velikonoce svátky svátků? Svátky, které slaví křesťané, ale slaví je také Židé, když si připomínají slavné vyvedení svého národa z egyptského zajetí. Na Velikonoční svátky byl Jeruzalém plný poutníků. Slavili Velikonoční večeři: hořkých bylin, nekvašených chlebů a beránka, kterého předtím nechali zabít v Jeruzalémském chrámě. To vše se dělo v Jeruzalémě v době Paschy – Velikonoc.

Křesťané se na tyto svátky chystají 40 dní, říkají tomuto období doba postní, kdy se duchovně chystají na největší svátky. Doba postní vrcholí tzv. Svatým týdnem. My si ty dny pokusíme teď rozebrat.

Jak jsem již zmínil, Jeruzalém je plný poutníků, mezi poutníky je skupina 13 lidí z Galileje. Všichni poutníci slyšeli o jistém Ježíši, který koná plno velikých věcí. Říká se o něm, že uzdravoval nemocné, rozmnožil chleby a ryby, vzkřísil Lazara. Mnozí touží ho vidět. To by bylo něco, provoláme ho králem a on náš národ osvobodí od nenáviděných římských okupantů. Tak někteří uvažovali a to byla situace, ve které se zrovna Ježíš nacházel.

Květná neděle

Poutníci se dočkali, skupina 12 lidí a Ježíš jede na oslátku, osličím mláděti. Lidé využívají situaci a provolávají „Hosana, synu Davidův“, volali všichni, kteří si mysleli, že Ježíš je ten, který vyžene „nenáviděné okupanty“. Jede na oslátku, je to výraz pokory. Lidé na cestu vkládají ratolesti a své šaty, kdy Ježíše vítají jako krále... Kolik asi stejných lidí, kteří v ten den volali „Hosana“, později křičelo „Ukřižuj!“

Ježíš takto vstupuje do Jeruzaléma a křesťanům začíná Svatý týden, kdy si připomínají, jak se velekněz, kněží atd. chtějí Ježíše zbavit. Připomínají si zajímavou postavu apoštola Jidáše anebo apoštola Petra.

Ve čtvrtek večer začíná tak zvané třídení, kdy si připomínáme veliké události, utrpení, smrti, pohřbení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro židovský národ nový den začínal, když se na nebi objevila první hvězda. Ježíš se schází s učedníky po západu slunce, kdy se na nebi objevila první hvězda. Pro židy začala Pascha (vyjetí).

Zelený čtvrtek

Ježíš se chystá na večeři... Izraelité si v ty dny připomínali také události, které připomínaly vyvedení vyvoleného národa z Egypta... Učedníci věděli, že nic nového nebude, bude večeře, kterou slavili každý rok, tak jako to činil každý zbožný izraelita.
Později učedníci pochopí, že se Ježíš nedrží zavedeného rituálu, který moc dobře každý znal od dětství. Křesťané tomu, co Ježíš vykonal, říkají večeře Páně. „Hle mé tělo. Hle má krev, které se prolévá pro Vás a pro všechny.“ V ten večer ale přichází taky zrada a později také zapření.

Po večeři, kdy apoštolové byli plní zmatku a strachu, odchází Ježíš na místo, které učedníci moc dobře znají, neboť tam s Ježíšem chodili často. Zahrada Getsemanská. Zahrada, která zažila slzy a strach Syna Božího. Strach, který prožíváme také my, a právě Syn Boží nám v těchto chvílích tolik rozumí, neboť moc dobře ví, co my lidé zažíváme.

Velký Pátek

Probdělá noc, kdy Kristus prožívá opravdu děs a hrůzu. Zrada Jidáše. Chrámová stráž, která si nenechá ujít, aby s Ježíšem tvrdě zacházela. Ježíše si v tuto noc a brzké ráno všichni přehazují jak horký brambor. Vláčí ho nejdříve k Veleradě. Velerada byla mimo jiné také zákonodárné shromáždění, proto Ježíš nejdříve byl vlečen právě tam. „Zapřísahám tě, jsi opravdu Syn Boží?“ ptal se Velekněz. Ježíš odpovídá: „Ano, jsem.“ „Na co potřebujete svědky, je to rouhání.“ Ježíš tím byl odsouzen před izraelským národem.

Izrael byl ale pod vládou Říma a rozsudek mohl vynést jen Pilát. Proto Ježíš popliván a zmlácen je vlečen před Piláta, který jakmile zjistil, že tento odsouzenec je z Galileje, posílá Ježíše před krále Heroda. Herodes byl ale zklamán touto „postavou“, a proto posílá Ježíše zpět.

Pilát se nechtěl plést do těchto věcí Velerady... Nechává Ježíše zbičovat a chtěl ho propustit. Římské bičování bylo už rozsudkem smrti, neboť tento trest přežil jen málokdo. Tělo bylo bito bičem, který měl na konci buď malý špičatý kámen, nebo háček. Tím tělo odsouzeného vlastně rozsekali. Římští vojáci zde nechali průchod své agresivitě.

Po vykonání rozsudku si mohli „hrát“ s odsouzeným vojáci. Ježíše ponižují, smějí se mu a mlátí ho. „Když je král Židů, měl by mít přece korunu.“ Koruna z trní, ponižující posměch římských vojáků. Udělali z trní „helmu“ a nasadili mu ji na hlavu. Dali mu tmavě rudý plášť a takto „zřízeného“ tohoto muže předvádějí před lid. „Ejhle člověk,“ praví Pilát... Co udělal lid? Začal křičet: „Ukřižuj ho!“

Pilát si myje ruce na znamení, že nechce nic mít s tímto rozsudkem. „Jeho krev ať padne na nás a na naše děti,“ volají přítomní lidé. Jakou v tu chvíli měli pravdu. Jeho krev byla prolita za každého z nás.

Ukřižování je nejpotupnější rozsudek. Nic nového od Římanů, takto bylo odsouzeno mnoho lidí. Ježíš byl jedním z mnoha. Přece jen v tomto rozsudku bylo něco jiného. Ptáte se co? Tento „člověk“ kříž bere s láskou. Jeruzalémské ulice byly plné, byly přece největší svátky. Ježíš mnohokrát na své cestě na Golgotu padá... setkává se se svou matkou, se Šimonem, který byl „přinucen“ Ježíši pomoci. Což bylo hodně ponižující, neboť tohoto člověka pak lidé mohli považovat za odsouzeného.
Veronika je odvážná žena, která se nebála podat Ježíši roušku. Jinak co na této cestě bylo? Byl tam posměch a nenávist nad odsouzeným, o kterém mnoho lidí slyšelo.

Golgota - pahorek, který byl několik metrů od bran Jeruzaléma. Ježíš je svlečen a ukřižován a vystaven všem na očích. „Ježíš Nazaretský, král židovský“ - cedulka, která byla dána na kříž, jako důvod, proč byl Ježíš odsouzen. Vedle Ježíše byli ukřižovaní dva zločinci. „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého Království,“ praví odsouzený po pravici. „Amen, amen pravím Ti, ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ Jaká to slova útěchy, jednou, až budu umírat, chtěl bych slyšet tato slova od mého Pána a Spasitele...

Rozsudek vykonán... Ježíš umírá: „dokonáno jest“. V tu chvíli se chrámová opona roztrhla. Chrámová opona, za kterou mohl jen jednou za rok vstoupit velekněz. Ježíšovo tělo je sejmuto z kříže a položeno do náruče Matky. Slzy, bolest, ale i naděje v této chvíli bolesti, to pochopí jen člověk, který přišel o někoho blízkého.
Hrob a velký kámen tento hrob zavalil.

Bílá sobota

Velerada se Ježíše bojí i nadále, proto vojáci tento hrob hlídají. Člověk hlídá Boha. Je něco směšnějšího? Ticho a smutek, ale také očekávání tohoto dne... Proto se v tento den neslaví žádná mše svatá.

Neděle vzkříšení

První den po sobotě brzo ráno, ženy přicházejí k hrobu, který je ale prázdný... „Ježíš skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ První zvěstovatel nebyl apoštol, ale žena Maří Magdaléna, která běží právě vystrašeným apoštolům zvěstovat tuto radostnou zprávu... Tuto událost člověk nemůže pochopit rozumem. Každý křesťan toto vše pochopí jen na kolenou a s velikým díkem, kdy může s údivem prožívat tyto chvíle. Pán skutečně vstal.

Snad Vám, milí kamarádi, tato úvaha pomohla malinko pochopit tyto krásné a úžasné dny, které jsou pro mnoho lidí jen dny, kdy se nejde do školy. Ale snažil jsem se Vám říci, že jsou to dny, které jdou do hloubky.

Moc bych Vám všem chtěl popřát krásné svátky.
Verbum

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (29)

Příspěvek z 26. dubna v 8:23.
verbum v něm napsal:

Děkuji moc, že si to myslíš

Příspěvek z 23. dubna v 18:40.
Kika44 v něm napsala:

Skvělý článek, klobouk dolůR^
Musím říct, že žádný mě ještě tak nezaujal, jako tento:-)
Jednoznačně 5 tlapek

Příspěvek z 23. dubna ve 2:50.
verbum v něm napsal:

Ahoj , ano jsem a jsem na to hrdy... :)