Alíkovina

Proč vlaky mívají zpoždění

vydáno  •  Škola a poznání
Vlak má zase zpoždění, nebo Vlaky bývají zpožděné, a podobné věty určitě znáte a občas slýcháte nebo i sami říkáte. Zkoušeli jste někdy uvažovat, proč takové zpoždění vzniká? Nebo jste někdy i u vzniku takového zpoždění byli a viděli to zblízka?

Nehoda motoráčku u Hanušovic na Šumpersku, © Drážní inspekce

Na výskyt zpoždění vlaků má značný vliv to, že jednou vzniklé zpoždění se snadno přenáší na další vlaky a těžko se odstraňuje. To je proto, že vlaky, na rozdíl například od autobusů, na sebe často čekají. Když nějak přijedete zpožděným vlakem, tak se často stane, že vlak, na který přestupujete, počká, vy v klidu přestoupíte, ale ten další vlak, protože čekal, jede také se zpožděním. A protože vlaky mívají hodně přípojů, může se stát, že při zpoždění jednoho vlaku na něj pak čeká více přípojů a zpoždění se přenáší dál, na další vlaky a do dalších oblastí. Když jedete autobusem a ten se zpozdí, tak další autobusy na něj nečekají, odjedou, žádné zpoždění se nepřenáší, akorát vy si musíte sehnat nocleh v místě, kde vás zpožděný autobus vysadil.

Dalším rozdílem mezi vlaky a autobusy je míra takzvané „vaty“ v jízdním řádu, tedy jakési rezervy pro dohánění zpoždění. U autobusů je rychlost značně závislá na počasí, a proto má-li autobusový jízdní řád aspoň trochu fungovat i v zimě na sněhu, pak v létě má značnou rezervu. (Proto se někdy stává, že autobus jede dřív, než má. Vlak nesmí odjet dřív, než má uvedeno v jízdním řádu.) Vlak jede v zimě zhruba stejně rychle v létě jako v zimě, nějaká rezerva tam je taky, takže na delší trase se třeba desetiminutové zpoždění dá dohnat, ale na kratší trase nebo větší zpoždění se hned tak nedožene.

Další věc je odlišná technologie silniční a železniční dopravy. Samozřejmě že když dojde k větší nehodě, stane se silnice na nějakou dobu neprůjezdná. Ale při drobné závadě na vozidle může silniční vozidlo bez problémů zajet ke kraji a ostatní vozidla ho mohou objet. Když z jakéhokoli důvodu zůstane vlak stát na trati, ostatní vlaky musí počkat, dokud není odklizen. I kdyby šlo o banální poruchu.

Na jednokolejných tratích dochází i k přenášení zpoždění na protijedoucí vlaky; zatímco na silnici je jen málo míst, kde se protijedoucí vozidla nevyhnou, na železnici je značné množství jednokolejných tratí, na kterých se protijedoucí vlaky mohou vyhnout jen v některých stanicích, a když jeden z nich má zpoždění, ten druhý musí počkat.

Jak vlastně zpoždění vzniká?

Část zpoždění vzniká v důsledku nějakých nehod nebo katastrof. Velmi časté jsou střety s automobily na železničních přejezdech. Řidiči děsně spěchají a myslí si, že to červené světlo u železničního přejezdu je pro srandu králíkům a že kdyby nějaký vlak přece jen jel, tak že to ubrzdí a zastaví. Je to omyl, neubrzdí. Vlak, na rozdíl od silničního vozidla, nejezdí podle rozhledu, ale podle zabezpečovacího zařízení. Když mu tam někdo vlítne, tak s tím nemůže nic dělat. A po střetu vlaku s automobilem pak trvá několik hodin, než se následky uklidí, a všechny vlaky, co tam mají jet, dostanou zpoždění. Pokud vůbec pojedou.

Do obdobné kategorie patří sebevrazi, kteří se rozhodnou skoncovat se životem a zvolí k tomu skok pod vlak. Takový člověk pak, kromě bolesti způsobené svým blízkým, zkomplikuje život i stovkám dalších lidí, kteří s jeho problémy nemají nic společného.

Někdy se stane i to, že vlak z různých důvodů vykolejí. A častou příčinou zpoždění jsou poruchy vozidel nebo trati.

Někdy bývá zpoždění způsobeno živelnými katastrofami. Časté jsou stromy napadané na trať při vichřicích. Ke zpoždění vlaků dochází i v případě povodní, když vlaky v určitém úseku musí jet pomaleji nebo zaplavený úsek objíždět. V létě může docházet ke zpoždění při bouřkách, kdy blesky způsobí výpadek elektronického zabezpečovacího zařízení. Jak jsem již uvedl, vlaky jezdí podle zabezpečovacího zařízení; když však toto zabezpečovací zařízení přestane fungovat, musí se jezdit podle rozhledu, tedy pomaleji, a na železničních přejezdech zpomalovat ještě víc, a tím také zpoždění narůstá. V zimě zase pochopitelně může vznikat zpoždění při větších sněhových kalamitách, když se na tratích vytvoří závěje. U elektrických vlaků může zpoždění způsobit i výpadek proudu nebo spadlé dráty.

Zpoždění vlaku však může vznikat a vzrůstat i z podstatně banálnějších příčin, než jsou havárie a živelné katastrofy. Stačí, když padesátičlenná skupina cestujících nastupuje do pětivozového vlaku jedněmi dveřmi. Ještě se to dá pochopit u školního výletu, kde učitelka musí mít děti neustále pod dohledem, ale pokud se nedokáže na tu chvilku nastupování rozdělit skupina dospělých, může tím vlaku přidat také nějakou minutu. Další banální příčinou zpoždění mohou být dveře.

Některé vlaky mají centrální zavírání dveří, ale u některých vlaků se dveře musejí zavírat ručně. A když u delšího vlaku za sebou cestující nezavřou dveře a průvodčí je zrovna u druhého konce vlaku, tak než tam dojde a dveře zavře, prodlouží se pobyt vlaku o minutu nebo dvě. A pokud se to stane v deseti nebo patnácti stanicích za sebou, může vlak mít najednou čtvrt hodiny zpoždění a nepotřebuje živelní katastrofu ani poruchu.

Také se stává, že se ve vlaku vyskytne opilý nebo agresivní cestující, který ohrožuje spolucestující nebo personál nebo poškozuje zařízení vozu. Pokud si nedá domluvit po dobrém, musí se čekat na příjezd policie, a několik desítek minut zpoždění je na světě. A taky jsem už viděl vznik zpoždění, když se čekalo na příjezd policie po tom, co někdo zvenku hodil na vlak kámen. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale okno vagónu bylo rozbité a na policii se taky čekalo pár desítek minut. A jsou případy, kdy někoho ve vlaku stihne vážnější zdravotní problém a musí se čekat na sanitku, zejména v případě, že postiženého není možné položit jen tak na nástupiště.

Takže jak vidíte, příčin zpoždění může být hodně. A ne za všechny může dopravce, a zejména za ně nemůže průvodčí, který nejčastěji dostává od lidí vynadáno, protože je první po ruce. Někdy ke zpoždění pomohou sami cestující, často je způsobeno neukázněnými lidmi úplně mimo železniční dopravu nebo jinými vlivy. A vzhledem k technologii železniční dopravy se pak snadno přenáší na další vlaky.

Snad si na to vzpomenete, až zase někdy bude ten váš vlak mít zpoždění.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (16)

Příspěvek z 28. září 2018 ve 21:51.
Pralinka2 v něm napsal:

Děkuji.

Příspěvek z 5. srpna 2018 v 10:15.
číča800 v něm napsala:

píšeš zajímavé články, PralinkoR^R^

Příspěvek z 1. září 2009 v 18:09.
Benecek-xp v něm napsal:

Já jezdím vlakem do školy a musím říct jedno - není pravda že vlak jezdi stejně rychle v zimě jak v leté. v zimě jezdí pomalu. Moje cesta vlakem jtrvá v letě 16 min. V zimě jezdím i 20-25 min 16