Nejlépe to zřejmě dokázal hudební skladatel Antonín Dvořák (8. 9. 1841 - 1. 5. 1904) ve své překrásné opeře Rusalka. Děj hudební pohádky má velké kouzlo i dnes. Která z dívek se netouží zamilovat do krásného prince? Prožít velkou lásku a jít za ní až na konec světa? Je to přeci úžasné mít svůj sen a chtít si ho vyplnit až do konce. Bez ohledu na rizika, která zamilovaní stejně nevnímají.
Rusalka podstoupí nebezpečí své lásky a nechá se ježibabou proměnit v lidskou bytost. Nemůže pak sice promluvit, ale věří svému princi, věří svému srdci, věří velkému citu. Stejně jako v životě, i v pohádkách se občas láska pokazí. Bludička má zlomené srdce a vrací se zpět do jezírka... Nechci tu rozepisovat celý děj, jenom tu jemně naznačuji, že zamilovaní lidé jsou v každé době. A v každé době to někomu zkrátka "nevyjde". No a co??? Prostě se to děje!!!
Já mám nápad pro všechny zamilované, chytré, vzdělané, usměvavé, a naprosto normální lidičky. Zkuste výlet do památníku Antonína Dvořáka. Nedaleko okresního města Příbram, kam dojedete autobusem, vlakem, autem či na kole, se nachází malá vesnička Vysoká u Příbrami.
Podle informačních ukazatelů dorazíte k velikanánským vratům. Po prvním kroku vám bude jasné, že tady pohádku neuslyšíte, tady vám jí nikdo nepřečte. Tady si ji totiž můžete prožít. Jen se zkuste posadit na lavičku, kde mistr psal svá díla. Dýchejte stejný vzduch a mrkněte do hladiny Rusalčina jezírka.
Ano, právě tam se dívka zamilovala a tam pro svou lásku i umírá. Můžete se toulat tichem, stejně jako jeden z největších géniů české hudby - Antonín Dvořák. Památník Antonína Dvořáka je rozhodně srdeční záležitost. Místo, kam se budete rádi vracet.
Možná vám tu dojde, že pojem "hudební skladatel" neznamená jen suchar, který umí noty a zvládá je dost dobře složit do nějakého hudebního velekusu. Tento mistr se měl stát především řezníkem, stejně jako jeho otec. Nebyl to náctiletý genius, ale vypracoval se postupně. Hodně svých děl sám spálil. První uspěchy zažil jako třicetiletý muž. Jasně, že se zajímal kromě hudby i o čistě chlapské záležitosti. Jeho láskou byly lokomotivy a parolodě.
Víte vy vůbec, co to je taková paraloď? Úspěch - chytrým hlavičkám došlo, že je to loď poháděná parou. První paroloď sestrojil Američan Robert Fulton v roce 1807. Tehdy se objevily zprávy, že se jedná o monstrum poháněné parním strojem a dosahující rychlosti 5 mil za hodinu. Po Labi si parolodě mohly jezdit od roku 1838. Náš Toníček se narodil o čtyři roky později. Nikdo v tu dobu netušil, že jeho hudbu bude poslouchat celý svět.
Nu, hudební skladatel Antonín Dvořák, byl skutečně člověk mnoha zájmů. Jestli tedy chcete vědět, kde složil svá díla, kde čerpal sílu a kudy utíkala uplakaná Rusalka, mrkněte na web www.antonindvorak.cz. Rozhodně vám ale nebude stačit o památníku jenom číst. Zabalte si svačinu, přemluvte rodiče a jeďte se podívat. A pak Alíkovi napište, jaké to bylo...
Pokud byste chtěli ušetřit na vstupném, pak si svůj výlet naplánujte na 8. září. V rámci Dnů evropského dědictví je v tento den volný vstup do stálé expozice, galerie a knihovny muzea. Připomenout si můžete zároveň 166. výročí narození Antonína Dvořáka, které na tento den připadá.
Více se o Antonínu Dvořákovi můžete dozvědět například v internetové encyklopedii Wikipedia nebo na stránkách www.antonin-dvorak.cz.
