Naši si toho brzy všimli a dali mi pod stromeček encyklopedii vlaků. Vydržel jsem v ní listovat celý týden, než skončily prázdniny a zase se muselo do školy. Se svou sbírkou jsem začal pozvolna. Začal jsem si schovávat vše, co mělo jakoukoliv spojitost s vlakem, drahami a tak. Nejdřív to byly jízdenky, loga Českých drah, samolepky, můj první kapesní jízdní řád.

Později jsem si šetřil každou korunu, co jsem dostal na zmrzku, a koupil si první skutečný model lokomotivy. Svou trofej jsem tehdy hned každému s nadšením ukazoval. Asi si hodně lidí myslelo, že jsem cvok, ale bylo mi to jedno. Pořád lepší než marnit čas posedáváním u počítače a tlacháním o blbostech.

Teď už mám celkem slušnou sbírku, kterou mi pomáhá rozšiřovat i taťka. Jenom mamka občas hudruje, že mi pod tím prach utírat nebude, ať si to uklízím sám. I to jsem se naučil a docela mě to baví a rád si znova prohlížím každý kousek ve své sbírce. Mám s nimi spojené vzpomínky na dědu s babičkou a naši první cestu vlakem, ale i mnohé jiné.